Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 49 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. §1.ω a hybnost h. s(s 1), kde spinové číslo může být celé (včetně nuly) nebo poločíselné; je vnitřní charakteristikou daného druhu částice.ω/c; klidová hmotnost fotonů nulová, jejich spin (vlastní moment hybnosti) roven . Kvantování tohoto druhu se někdy označuje jako "prvotní". Přitom tato elektromagnetická kvanta (fotony) jsou interpretovány jako částice, zprostředkující interakci elektricky nabitých částic..5 "Elementární částice" uvidíme, vyskytují dvě hlavní skupiny částic podle spinu částice poločíselným spinem (těch většina elektrony, protony, neutrony, miony atd... tunelový jev (viz níže). Přitom tato kvanta energie jsou považována částice, které zprostředkovávají interakci zdrojů daného pole.10. Vedle částic hlavním předmětem přírodovědného popisu fyzikální pole. Při vlastní proceduře kvantování poli přiřazují diskrétní kvanta energie, odpovídající podle zákonitostí kvantové mechaniky jednotlivým možným energetickým stavům harmonických oscilátorů, něž bylo pole rozloženo. Fyzikální pole, které je nositelem energie, hybnosti dalších fyzikálních parametrů, stejně jako částice, musí mít v mikrosvětě rovněž kvantový charakter.2008 12:13:16] .. . Použití této metody kvantování elektromagnetické pole základem kvantové elektrodynamiky a vede představě elektromagnetického pole jako souboru částic fotonů, nichž každá energii h... Naproti tomu kvantové fyzice jak známo uskutečnují takové procesy, které nevyhovují tomuto principu a jsou podle klasické fyziky nemožné např.. Vlastní hodnoty druhé mocniny spinu se rovnají h2.. h)... 2. Rovnice pole převedou vlnovou rovnici, takže pole dané oblasti prostoru může být vyjádřeno jako superpozice rovinných vln. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika spinu..RNDr..A. Při daném může průmět spinu nabývat hodnot -s, - s+1, ... Kvantová teorie pole Kvantovým chováním mikrosvěta jsme zde zatím zabývali pohledu kvantové mechaniky pohybu mikročástic: hmotným částicím přiřazují vlny pravděpodobnosti (tvořící pole) a řešením příslušných vlnových rovnic obdrží specifické kvantové vlastnosti pohybu částic, zahrnující diskrétní hodnoty energie dalších fyzikálních veličin.s hodnot. Při kvantovém popisu polí, zvaném někdy druhotné kvantování, naopak pole vyjadřuje pomocí částic kvant excitací poli. .cz/JadRadFyzika. Vlnová funkce musí tedy záviset nejen třech prostorových souřadnicích, ale na spinové proměnné, která udává hodnotu průmětu spinu určitého směru prostoru (volí osa z) a nabývá omezený počet diskrétních hodnot. Feynmanova formulace kvantové teorie vyznačuje velmi těsným vztahem klasické fyzice vyjádřené pomocí principu nejmenší akce. Přechod klasické ke kvantové teorii pole sestává dvou základních etap: 1.. *) Přechod klasické fyziky kvantové zde natolik elegantní přímočarý, J.... Podobně jako moment hybnosti obecně, spin kvantován.) celočíselným spinem (fotony, mezony další). klasické fyzice (mechanice, elektrodynamice, teorii relativity) mezi daným počátečním x1 a koncovým stavem vyšetřovaného systému vždy uskuteční pouze takový pohyb, pro nějž integrál akce x1ňx2 L dt extremální., s-1, celkem tedy 2.Wheeler pomocí tohoto přístupu http://astronuklfyzika..htm (18 58) [15.. harmonických oscilátorů pole.. Tím pole popsáno diskrétní řadou proměnných amplitud a frekvencí vln, tzv.-doplnit Feynmanovské kvantování dráhových integrálů Na začátku naší letmé exkurze kvantové fyziky jsme zmínili, není nikterak snadné pochopit vnitřní příčiny kvantového chování mikrosystémů základě naší zkušenosti klasickým chováním makrosvěta