V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Terminologická poznámka:
Poněkud zavádějící název "hadronová terapie" vznikl proto, zde využívá částic, které interagují silnou interakcí -
tzv.RNDr. Zabrzděním těchto fragmentů daném místě předá značná
ionizační energie, tj. Při tomto záchytu π−-mezonu jádrem jeho reakcí protonem (π− +
140MeV) uvolní energie cca 140MeV, která vyšší než vazbová energie, takže excitované jádro se
rozštěpí zpravidla α-částice, deuterony, neutrony protony těžších jader mezi fragmenty
vyskytují 6Li nebo 12C). dávka záření, účinně likvidující nádorové buňky.5, část "Vlastnosti interakce elementárních částic ",
pasáž "Mezony K"). Buď jsou rychlé neutrony, které srážkami
s jádry tkáni, především jádry vodíku, vytvářejí urychlené protony, které mají silně ionizační
účinky. Pro dané použití důležité to,
že konečném důsledku jedná částice těžké elektricky nabité, vysokými radiobiologickými účinky a
specifickou hloubkovou distribucí radiační dávky.
Neutronová terapie
Pro radioterapii lze použít svazky neutronového záření. strip-reakci (viz část "Mechanismy
jaderných reakcí" §1. uhlíku dochází reakci 12C přičemž částice α
odnášejí kinetickou energii cca 30MeV neutrony cca 70MeV (zbylých 40MeV spotřebuje na
překonání vazbové energie jádra). Při vlastním terapeutickém účinku zde však neuplatňuje silná interakce výjimkou π
a neutronové záchytové terapie), ale interakce elektromagnetická vedoucí ionizaci látky. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
průběh radioterapie podobně jako metody IGRT (zmíněné výše). Dosah pionů energiích 50-100MeV tkáni činí cca 10-25cm.
Při tomto terapeutickém postupu nádorového ložiska pomocí vhodné sloučeniny, která
se přednostně vychytává akumuluje nádorové tkáni, naváží vhodné atomy, jejichž jádra mají
vysoký účinný průřez pro záchyt neutronů (viz §1. Používá bór 10B, jehož speciálně
vyvinuté sloučeniny (BSH -merkaptododekarborát, BPA- dihydroxyboralfenylalanin), zdravé mozkové
tkáně dostávají jen nepatrné míře, avšak buňkách nádorové tkáně, která porušenou
http://astronuklfyzika. Navíc svazek neutronového záření obtížně kolimuje
a moduluje, dále vykazuje tkáni značný rozptyl "do stran" původního směru. neutronová záchytová terapie (NCT Neutron Capture Therapy) pomocí pomalých neutronů.htm (42 49) [15. Vzniká tím neutron-deficitní uhlíkové jádro 11C (pokračující pohybu), které β+-radioaktivní: 11C 11B ν
s poločasem T1/2=20,5min.1.2008 12:14:48]
. Následně dochází anihilaci pozitronu elektronem: e++e−
→ 2γ, přičemž tato dvě protisměrně rozlétající kvanta energiích 511keV mohou být použita PET scintigrafii
(která musí být provedena bezprostředně ozáření, vzhledem krátkému poločasu rozpadu 11C). Kromě obvyklého mechanismu Braggova píku (delší efektivní doba
interakce pomalejší nabité částice atomovým obalem látky) tomuto účinku přispívá to, konci
své dráhy jsou π−-mezony zachyceny jádrech atomů tkáni např. jádrech uhlíku 12C, kyslíku
16O, dusíku 14N).; rozpadá zastavení.6). Např.
*) Jsou především jaderné reakce vodíkovými jádry tkáni, kdy tzv.5 1.
Radioterapie mezony p-
Zvláště výrazné radiační maximum konci svého doběhu látce mají mezony p-
(záporné piony -
o jejich vzniku vlastnostech viz kap. Pro
neobyčejnou technickou náročnost nákladnost tato metoda dosud stádiu
experimentálního zkoušení několika málo největších světových centrech., 1.3.
Mezony získávají při ostřelování jader terčíku (např.6). hadronů (viz §1. Rychlé neutrony mají vysoký LET radiobiologickou účinnost, avšak hloubkové rozložení dávky
v tkáni není výhodnější než záření gama. synchrocyklotronu).3 "Jaderné reakce") letícího jádra 12C při interakci protonem odtržen neutron 12C 11C
+ 2H.
Zajímavějším nekonvenčním postupem pro zvýšení selektivity ozáření nádorového ložiska je
tzv.10. uhlíku nebo berylia) protony urychlenými
na vysoké energie, větší než cca 500MeV, velkém urychlovači (např.cz/JadRadMetody.
Určitým problémem velmi krátká doba života těchto částic cca 10-6sekundy, takže nelze rozvádět
do vzdálenějších ozařoven
