Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 46 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obecně každému operátoru přísluší množina čísel množina funkcí ψn, pro něž platí tzv. Tato komplementarita, jejímž "prototypem" je korpuskulárně-vlnový dualismus, pro kvantovou fyziku charakteristická. Operátory souřadnice hybnosti splňují důležitou komutační relaci [^x ^p] . Při aplikaci operátorů vlnové funkce jsou obzvlášť důležité případy, kdy výsledkem operátoru ^A aplikovaného funkci ψ(x) opět tatáž funkce ψ(x) vynásobená určitým číslem ^Aψ(x) ψ (x). Časový vývoj (pohyb) kvantového stavu mikročástice pak popisuje nestacionární Schrödingerova rovnice ^H ∂ψ/∂t , která obsahuje časovou derivaci vlnové funkce. Diskrétní hodnoty fyzikálních veličin.. Jejím řešením pro částici jsou vlnové funkce stacionárních stavů částice potenciálovém poli, němž částice nabývá diskrétních hodnot energie En (o spojitých diskrétních hodnotách energie viz poznámku níže). Tyto diskrétní charakteristické hodnoty, vyjádřené jako násobky své příslušné elementární hodnoty (většinou Planckovy konstanty h), nazývají kvantová čísla. Podobně jako klasické, tak kvantové mechanice klíčovým pojmem energie Energii (skládající se potenciální energie kinetické energie kvantové mechanice přiřazen operátor energie zvaný Hamiltonův operátor, který pro nejjednodušší případ částice hmotnosti tvar ^H −(h2/2m).cz/JadRadFyzika. Heisenbergovým principem neurčitosti, který říká, polohu hybnost částice nelze současně stanovit zcela přesně *), ale že neurčitosti těchto dvou (komplementárních) veličin jsou dány relací Stejné relace neurčitosti platí mezi dalšími dynamicky zpřaženými veličinami, např. Řešení stacionární Schrödingerovy rovnice udává, jaké možné stacionární fyzikální stavy může částice http://astronuklfyzika. charakteristická rovnice ^A ψn(x) ψn(x) . mezi časem energií ∆t ł dále mezi potenciální kinetickou energií atd.. , kde ∂2/∂x2 ∂2/∂y2 ∂2/∂z2 tzv.2008 12:13:16] . Ukazuje se, energeticky (polně) vázaným částicím mikrosvětě přísluší diskrétní hodnoty energie, hybnosti dalších veličin nazýváme kvantové fyzikální veličiny.htm (15 58) [15. Schrödingerova rovnice. Čísla (koeficienty) nazývají vlastní (charakteristické) hodnoty odpovídající vlastní (charakteristické) funkce operátoru ^A.Tato komutační relace souvisí klíčovým principem kvantové mechaniky, tzv. Vlastní hodnoty operátoru představují pak možné hodnoty, jichž může fyzikální veličina odpovídající operátoru nabývat. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika druhého pozorování (měření), takže tyto dva postupy mohou poskytnout rozdílné výsledky. Laplaceův diferenciální operátor. Vlastní (charakteristická) rovnice Hamiltonova operátoru ^H ψn se nazývá stacionární Schrödingerova rovnice. *) Kvantová "rozmazanost", implikovaná relacemi neurčitosti, makroskopickém světě většinou zanedbatelná a nepozorovatelná, avšak atomárním subatomárním měřítku stává naprosto rozhodující! Charakteristické rovnice.RNDr. Kvantová energie.10. Uvedená rovnice je diferenciální rovnicí pro vlnovou funkci toho stavu, němž veličina reprezentovaná operátorem ^A hodnotu Vlastní hodnoty splňující tuto rovnici nenabývají obecně všech možných hodnot, ale jen určitých diskrétních hodnot, souhlase experimentálními poznatky diskrétních (kvantových) hodnotách fyzikálních veličin mikrosvětě energie atomů, magnetické momenty, spiny