Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 413 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Analogicky pro tenzory vyšších řádů.95) kde vhodný parametr.2008 12:14:32] . Přímým zobecněním vzniklá veličina dxi/dt nehodí, protože není čtyřvektor (dt není invariant).94) Integrál podél uzavřené čtyřrozměrné křivky převádí integrál přes hyperplochu S ohraničenou touto křivkou obecně tak, dxi nahradí dSik ∂/∂xi. Čtyřrozměrná mechanika Pohyb hmotné částice klasické mechanice popsán trajektorií trojrozměrném Eukleidově prostoru r r(t) tj. Jako parametr lze použít buď souřadnicový čas lépe však invariantní veličiny vlastní čas nebo přímo "délku" světočáry danou prostoročasovým intervalem s.10. Přímé zobecnění Stokesovy věty pro křivkový integrál 4-vektoru pak zní : (1.: Gravitace její místo fyzice Vztah mezi křivkovým integrálem vektoru přes uzavřenou křivku plošným integrálem přes plochu ohraničenou křivkou trojrozměrné vektorové analýze dán Stokesovou větou (1. Ve čtyřrozměrném prostoročase pohyb částice reprezentován její světočárou, kterou lze popsat parametrickou rovnicí xi (1. Invariantni mírou času je vlastní čas takže jako čtyřrychlost přirozené definovat 4-vektor složkami *) http://astronuklfyzika.94') kde komponenty antisymetrického tenzoru plochy dSik dxidx'k dxkdx'i udávají projekce plošného elementu (braného jako rovnoběžník stranami dxi dx'i) souřadnicových rovin). Vektory rychlosti dx/dt zrychlení dv/dt d2x/dt2 hrají důležitou úlohu klasické mechanice, takže užitečné zavést jejich čtyřrozměrné analogie.Ullmann V. xα(t) 1,2,3 .cz/Gravitace1-6.htm (29 38) [15