V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
povrch kulového tělesa konstantním poloměru středem počátku souřadnic (tj.t čtyřrozměrném prostoročase představuje celý nekonečný trojrozměrný prostor v
časovém okamžiku to.
a) Těleso trojrozměrném prostoru jeho projekce roviny XY. Hyperrovina const.: Gravitace její místo fyzice
Obr.7.
b) Hyperrovina const. Podobně jako světočáry, hyperplochy prostoročase klasifikují prostorové,
izotropní (světelné) časové podle toho, zda čtverec intervalu mezi jejich světobody vždy kladný,
může být nulový nebo záporný.
Důležitým speciálním případem 4-rozměrné prostoročasové (světové) trubice právě světelný
kužel.= prostoročase vlastně celý
nekonečný trojrozměrný prostor časovém okamžiku to.
Čtyřrozměrné vektory tenzory
Prostoročasové souřadnice komponenty veličin prostoročase budeme označovat latinskými
http://astronuklfyzika. hyperrovina t=const.Ullmann V.
Dalšími geometrickými útvary prostoročase jsou dvojrozměrné plochy trojrozměrné
hyperplochy ("nadplochy"). c.7c).
c) Těleso opisuje ("vyřezává") při svém pohybu prostoročase čtyřrozměrnou "světovou trubici".to= const.2008 12:14:32]
.
d) Světová trubice pulzujícího tělesa.1. Např. kulová
plocha x2+y2+z2 R2= const. prostorového typu, plášť světelného
kuželu izotropní hyperplochou.htm (23 38) [15.10.cz/Gravitace1-6. Vyjádření evoluce pohybu těles čtyřrozměrném prostoročase.1. Máme-li nějaké (trojrozměrné) těleso T
(obr.7b), jehož (dvojrozměrná) hranice představuje povrch tělesa v
čase to., tj.7a) okamžiku to, bude prostoročase vyjádřeno jako příslušný ohraničený útvar v
hyperrovině x°= c.1.
Trojrozměrný "plášť" této trubice představuje povrch tělesa všech časech evoluci tvaru tělesa. Jeho trojrozměrný plášť daný rovnicí x2+y2+z2-c2t2 (světelný "hyperkužel") představuje
povrch obyčejné koule (vlnoplochu světelného signálu) středem počátku, jejíž poloměr se
nejprve zmenšuje rychlostí světla nekonečna nule, potom zase roste rychlostí do
nekonečna. const.) všech časech bude prostoročase tvořit válcovou hyperplochu s
osou x°.
Např. (obr. vnitřek tělesa při svém pohybu vývoji
opisuje ("vyřezává") prostoročase jakousi čtyřrozměrnou "trubici" zvanou prostoročasová neboli
světová trubice, která vyjadřuje množinu všech bodů soustavy (tělesa) všech časech (obr.1. Fyzikální soustava konečných rozměrů (např
