V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
c) Těleso opisuje ("vyřezává") při svém pohybu prostoročase čtyřrozměrnou "světovou trubici".= prostoročase vlastně celý
nekonečný trojrozměrný prostor časovém okamžiku to.to= const. Vyjádření evoluce pohybu těles čtyřrozměrném prostoročase.
Čtyřrozměrné vektory tenzory
Prostoročasové souřadnice komponenty veličin prostoročase budeme označovat latinskými
http://astronuklfyzika.7c).
Trojrozměrný "plášť" této trubice představuje povrch tělesa všech časech evoluci tvaru tělesa.htm (23 38) [15.7.: Gravitace její místo fyzice
Obr. const. hyperrovina t=const.t čtyřrozměrném prostoročase představuje celý nekonečný trojrozměrný prostor v
časovém okamžiku to.1.
Důležitým speciálním případem 4-rozměrné prostoročasové (světové) trubice právě světelný
kužel. (obr. Fyzikální soustava konečných rozměrů (např. kulová
plocha x2+y2+z2 R2= const.cz/Gravitace1-6.Ullmann V.
Např.1.
a) Těleso trojrozměrném prostoru jeho projekce roviny XY.2008 12:14:32]
. Hyperrovina const. Podobně jako světočáry, hyperplochy prostoročase klasifikují prostorové,
izotropní (světelné) časové podle toho, zda čtverec intervalu mezi jejich světobody vždy kladný,
může být nulový nebo záporný. vnitřek tělesa při svém pohybu vývoji
opisuje ("vyřezává") prostoročase jakousi čtyřrozměrnou "trubici" zvanou prostoročasová neboli
světová trubice, která vyjadřuje množinu všech bodů soustavy (tělesa) všech časech (obr., tj. c. povrch kulového tělesa konstantním poloměru středem počátku souřadnic (tj.
Dalšími geometrickými útvary prostoročase jsou dvojrozměrné plochy trojrozměrné
hyperplochy ("nadplochy"). prostorového typu, plášť světelného
kuželu izotropní hyperplochou.) všech časech bude prostoročase tvořit válcovou hyperplochu s
osou x°. Máme-li nějaké (trojrozměrné) těleso T
(obr.1. Jeho trojrozměrný plášť daný rovnicí x2+y2+z2-c2t2 (světelný "hyperkužel") představuje
povrch obyčejné koule (vlnoplochu světelného signálu) středem počátku, jejíž poloměr se
nejprve zmenšuje rychlostí světla nekonečna nule, potom zase roste rychlostí do
nekonečna. Např.1.
d) Světová trubice pulzujícího tělesa.7b), jehož (dvojrozměrná) hranice představuje povrch tělesa v
čase to.7a) okamžiku to, bude prostoročase vyjádřeno jako příslušný ohraničený útvar v
hyperrovině x°= c.10.
b) Hyperrovina const
