Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 40 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1. Obr.1. skutečnosti však obdržíme interferenční obraz střídání světlých tmavších proužků (obr.1 vpravo), přesně takový, jaký vznikl při průchodu rovinné vlny vlnovou délkou h/p, kde p=me.1. Vlnové vlastnosti částic projevují myšlenkovém experimentu difrakce elektronů štěrbině vznikem interferenčních obrazců. Pokusy s průchodem elektronů, což jsou typické částice atomové fyzice, přes jemné mřížky (realizované krystalovou mřížkou tenké kovové fólie tloušťky menší než cca 10-6cm; tyto pokusy poprvé prováděli Davisson, Germer a Thomson r. Ohybové interferenční jevy byly pozorovány i u dalších druhů částic (korpuskulárního záření). Vlnové vlastnosti částic Vidíme tedy, elektromagnetické vlny mohou chovat jako proud částic toto jedna stránka korpuskulárně-vlnového dualismu. Kdybychom zeslabili tok elektronů natolik, se v soustavě při každém průchodu nacházel vždy jen jeden elektron, každý takový prošlý elektron by vytvořil desce své lokální ("bodové") zčernání.1927) však ukázaly, elektrony vykazovaly ohyb interferenci podobně jako vlny - jako kdyby elektron "rozdvojil", prošel současně dvěma sousedními otvory mřížky pak ohybu tyto dvě složky spolu interferovaly jak běžné vlnění.2 v myšleném experimentu, který zobecňuje výsledky mnoha skutečných experimentů. K http://astronuklfyzika.1.2. Interferenční obraz nezávisí intenzitě dopadajícího svazku, takže není důsledkem vzájemné interakce elektronů svazku. Jak však chováním (skutečných) částic? Podle klasické fyziky částice všech okolností chovají jako diskrétní "kousíčky hmoty". Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika Záření když svou podstatou elektromagnetické vlnění, bude chovat jako proud částic - fotonů žádným makroskopickým experimentem neprokážeme jeho vlnové vlastnosti; pouze kdybychom myšleném pokuse stali "malými zelenými mužíčky", dovedli zmenšit rozměry řádově pikometrů "vstoupili" fotonu, zjistili bychom foton uvnitř vlastně elektromagnetickou vlnou.2 vpravo.htm 58) [15.1.1.1. Svazek rovnoběžně letících elektronů dopadá neprostupné stínítko dvěma štěrbinami, nímž je umístěna fotografická deska.1.RNDr.2008 12:13:16] . Výsledný obraz, který součtem skvrnek způsobených jednotlivými elektrony, přesto měl charakter podle obr.1. Podstata těchto experimentálních skutečností názorně ilustrována obr.cz/JadRadFyzika.v je hybnost elektronu.10. Přitom tyto interferenční jevy nezávisejí intenzitě toku částic obrazec nemění, když intenzita toku elektronů tak malá, systémem prochází jeden elektron druhém.2 vlevo).1. Pokud elektrony byly klasické částice, fotografické desce vyvolání byly zobrazeny dva tmavé pruhy jakožto stínové obrazy obou štěrbin (obr