V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2 vlevo).1 vpravo),
přesně takový, jaký vznikl při průchodu rovinné vlny vlnovou délkou h/p, kde p=me.v je
hybnost elektronu. Kdybychom zeslabili tok elektronů natolik, se
v soustavě při každém průchodu nacházel vždy jen jeden elektron, každý takový prošlý elektron by
vytvořil desce své lokální ("bodové") zčernání.1.10.1.htm 58) [15.1.1. Interferenční obraz nezávisí intenzitě dopadajícího svazku, takže není
důsledkem vzájemné interakce elektronů svazku. Jak však chováním (skutečných) částic? Podle
klasické fyziky částice všech okolností chovají jako diskrétní "kousíčky hmoty".1.1.cz/JadRadFyzika. K
http://astronuklfyzika.
Podstata těchto experimentálních skutečností názorně ilustrována obr. Ohybové interferenční jevy byly pozorovány i
u dalších druhů částic (korpuskulárního záření).1.
Obr.2 vpravo.2008 12:13:16]
. Přitom tyto interferenční jevy nezávisejí intenzitě
toku částic obrazec nemění, když intenzita toku elektronů tak malá, systémem prochází
jeden elektron druhém.RNDr.2. Výsledný obraz, který součtem skvrnek
způsobených jednotlivými elektrony, přesto měl charakter podle obr.
Vlnové vlastnosti částic
Vidíme tedy, elektromagnetické vlny mohou chovat jako proud částic toto jedna
stránka korpuskulárně-vlnového dualismu. Pokud elektrony byly klasické částice, fotografické desce vyvolání
byly zobrazeny dva tmavé pruhy jakožto stínové obrazy obou štěrbin (obr. Vlnové vlastnosti částic projevují myšlenkovém experimentu difrakce elektronů štěrbině
vznikem interferenčních obrazců.1.1927) však ukázaly, elektrony vykazovaly ohyb interferenci podobně jako vlny -
jako kdyby elektron "rozdvojil", prošel současně dvěma sousedními otvory mřížky pak ohybu
tyto dvě složky spolu interferovaly jak běžné vlnění.2 v
myšleném experimentu, který zobecňuje výsledky mnoha skutečných experimentů. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
Záření když svou podstatou elektromagnetické vlnění, bude chovat jako proud částic -
fotonů žádným makroskopickým experimentem neprokážeme jeho vlnové vlastnosti; pouze
kdybychom myšleném pokuse stali "malými zelenými mužíčky", dovedli zmenšit rozměry
řádově pikometrů "vstoupili" fotonu, zjistili bychom foton uvnitř vlastně elektromagnetickou
vlnou. Svazek
rovnoběžně letících elektronů dopadá neprostupné stínítko dvěma štěrbinami, nímž je
umístěna fotografická deska. skutečnosti
však obdržíme interferenční obraz střídání světlých tmavších proužků (obr.1.1. Pokusy s
průchodem elektronů, což jsou typické částice atomové fyzice, přes jemné mřížky (realizované
krystalovou mřížkou tenké kovové fólie tloušťky menší než cca 10-6cm; tyto pokusy poprvé prováděli Davisson, Germer
a Thomson r
