V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
vazbové energii elektronu kovu, která poměrně malá jednotky elektronvoltů).htm 58) [15.1.1. λ≈10-7m) však budeme pozorovat, vlna nebude již
mít konstantní amplitudu, nýbrž její amplituda bude fluktuovat.1. nižších frekvencích, energie fotonu nedostatečná tomu, aby elektron uvolnil
z vazby kovu (či atomu) fotoefektu nedochází.1).
Při hodně vysokých frekvencích (řádově ν≈1014Hz, tj. Schématické znázornění korpuskulárně-vlnového dualismu elektromagnetické vlny. Každý foton obsahuje určité
množství energie které tím větší, čím větší kmitočet h. Tato tendence bude zvětšovat
s rostoucí frekvencí klesající vlnovou délkou. horní
části obrázku schématicky znázorněno nejprve běžné elektromagnetické vlnění nižší vyšší
frekvenci (tj.1. Při extrémně vysokých frekvencích
ν≈1018Hz (odpovídajících již záření nakonec zjistíme, vlna klasickém smyslu nám zmizela záření se
bude vyzařovat šířit krátkých dávkách kvantech (obr.cz/JadRadFyzika. horní části je
znázorněna elektromagnetická vlna delší kratší vlnové délce, dolní části kvantová představa šíření záření kvantech
- fotonech.
Obr.1.s).1.1.
http://astronuklfyzika. Zbytek přemění
v kinetickou energii (1/2) mev2 emitovaného elektronu hmotnosti me, vylétajícího rychlostí v.10.Lewis)
- můžeme představit jako jakési "balíčky" "klubíčka" elektromagnetického vlnění určité
frekvenci, které pohybují rychlostí světla (dolní část obr.1.
Zákon zachování energie pak vede Einsteinově fotoelektrické rovnici h.N.1.ν, kde Planckova konstanta =
6,6251.
Korpuskulárně-vlnový dualismus elektromagnetického vlnění ilustrován obr. větší menší vlnové délce).2008 12:13:16]
.1 dole), mezi nimiž jsou relativně
dlouhé nepravidelné "mezery".ν která
kvantitativně popisuje vlastnosti fotoelektrického jevu dokonalém souladu experimentem. Zvyšujeme-li frekvenci elektromagnetického vlnění,
podle klasické fyziky neděje nic jiného, než úměrně bude zkracovat vlnová délka c/ν). Tato konstanta hraje základní úlohu při všech jevech mikrosvětě. Při větších
vlnových délkách, tj.10-34 J. kvantové
mechanice často používá "přeškrtnutá" Planckova konstanta h/2π.1.
Kvanta elektromagnetického vlnění nazývají fotony (tento název zavedl americký chemik G.RNDr
