V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Při extrémně vysokých frekvencích
ν≈1018Hz (odpovídajících již záření nakonec zjistíme, vlna klasickém smyslu nám zmizela záření se
bude vyzařovat šířit krátkých dávkách kvantech (obr.10-34 J.2008 12:13:16]
.1.10.1. Tato tendence bude zvětšovat
s rostoucí frekvencí klesající vlnovou délkou.
Zákon zachování energie pak vede Einsteinově fotoelektrické rovnici h.1.1.RNDr.1. nižších frekvencích, energie fotonu nedostatečná tomu, aby elektron uvolnil
z vazby kovu (či atomu) fotoefektu nedochází.ν která
kvantitativně popisuje vlastnosti fotoelektrického jevu dokonalém souladu experimentem.1.
http://astronuklfyzika.cz/JadRadFyzika. větší menší vlnové délce). λ≈10-7m) však budeme pozorovat, vlna nebude již
mít konstantní amplitudu, nýbrž její amplituda bude fluktuovat. Tato konstanta hraje základní úlohu při všech jevech mikrosvětě. horní části je
znázorněna elektromagnetická vlna delší kratší vlnové délce, dolní části kvantová představa šíření záření kvantech
- fotonech. Každý foton obsahuje určité
množství energie které tím větší, čím větší kmitočet h.htm 58) [15.ν, kde Planckova konstanta =
6,6251.
Při hodně vysokých frekvencích (řádově ν≈1014Hz, tj. Zbytek přemění
v kinetickou energii (1/2) mev2 emitovaného elektronu hmotnosti me, vylétajícího rychlostí v.
Obr. Při větších
vlnových délkách, tj.1.1.
Kvanta elektromagnetického vlnění nazývají fotony (tento název zavedl americký chemik G.
Korpuskulárně-vlnový dualismus elektromagnetického vlnění ilustrován obr.1.1. Zvyšujeme-li frekvenci elektromagnetického vlnění,
podle klasické fyziky neděje nic jiného, než úměrně bude zkracovat vlnová délka c/ν).Lewis)
- můžeme představit jako jakési "balíčky" "klubíčka" elektromagnetického vlnění určité
frekvenci, které pohybují rychlostí světla (dolní část obr. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
vazbové energii elektronu kovu, která poměrně malá jednotky elektronvoltů). horní
části obrázku schématicky znázorněno nejprve běžné elektromagnetické vlnění nižší vyšší
frekvenci (tj.s).1). Schématické znázornění korpuskulárně-vlnového dualismu elektromagnetické vlny. kvantové
mechanice často používá "přeškrtnutá" Planckova konstanta h/2π.1 dole), mezi nimiž jsou relativně
dlouhé nepravidelné "mezery".N
