Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 39 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1.s). Zvyšujeme-li frekvenci elektromagnetického vlnění, podle klasické fyziky neděje nic jiného, než úměrně bude zkracovat vlnová délka c/ν). Při hodně vysokých frekvencích (řádově ν≈1014Hz, tj.1. nižších frekvencích, energie fotonu nedostatečná tomu, aby elektron uvolnil z vazby kovu (či atomu) fotoefektu nedochází. větší menší vlnové délce).cz/JadRadFyzika. λ≈10-7m) však budeme pozorovat, vlna nebude již mít konstantní amplitudu, nýbrž její amplituda bude fluktuovat. Při extrémně vysokých frekvencích ν≈1018Hz (odpovídajících již záření nakonec zjistíme, vlna klasickém smyslu nám zmizela záření se bude vyzařovat šířit krátkých dávkách kvantech (obr. Při větších vlnových délkách, tj.1. horní části obrázku schématicky znázorněno nejprve běžné elektromagnetické vlnění nižší vyšší frekvenci (tj.htm 58) [15. Kvanta elektromagnetického vlnění nazývají fotony (tento název zavedl americký chemik G.1.1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika vazbové energii elektronu kovu, která poměrně malá jednotky elektronvoltů).1. Tato konstanta hraje základní úlohu při všech jevech mikrosvětě.1. http://astronuklfyzika.1.10. horní části je znázorněna elektromagnetická vlna delší kratší vlnové délce, dolní části kvantová představa šíření záření kvantech - fotonech. Zbytek přemění v kinetickou energii (1/2) mev2 emitovaného elektronu hmotnosti me, vylétajícího rychlostí v. Korpuskulárně-vlnový dualismus elektromagnetického vlnění ilustrován obr.1 dole), mezi nimiž jsou relativně dlouhé nepravidelné "mezery".1.2008 12:13:16] . kvantové mechanice často používá "přeškrtnutá" Planckova konstanta h/2π.ν která kvantitativně popisuje vlastnosti fotoelektrického jevu dokonalém souladu experimentem. Každý foton obsahuje určité množství energie které tím větší, čím větší kmitočet h.1). Obr.Lewis) - můžeme představit jako jakési "balíčky" "klubíčka" elektromagnetického vlnění určité frekvenci, které pohybují rychlostí světla (dolní část obr.ν, kde Planckova konstanta = 6,6251. Zákon zachování energie pak vede Einsteinově fotoelektrické rovnici h.RNDr.N.1. Tato tendence bude zvětšovat s rostoucí frekvencí klesající vlnovou délkou. Schématické znázornění korpuskulárně-vlnového dualismu elektromagnetické vlny.10-34 J