V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
horní
části obrázku schématicky znázorněno nejprve běžné elektromagnetické vlnění nižší vyšší
frekvenci (tj. λ≈10-7m) však budeme pozorovat, vlna nebude již
mít konstantní amplitudu, nýbrž její amplituda bude fluktuovat.2008 12:13:16]
.
Obr.s). Zvyšujeme-li frekvenci elektromagnetického vlnění,
podle klasické fyziky neděje nic jiného, než úměrně bude zkracovat vlnová délka c/ν). Při extrémně vysokých frekvencích
ν≈1018Hz (odpovídajících již záření nakonec zjistíme, vlna klasickém smyslu nám zmizela záření se
bude vyzařovat šířit krátkých dávkách kvantech (obr.10.1. nižších frekvencích, energie fotonu nedostatečná tomu, aby elektron uvolnil
z vazby kovu (či atomu) fotoefektu nedochází.
Při hodně vysokých frekvencích (řádově ν≈1014Hz, tj.cz/JadRadFyzika.10-34 J.1).1.
Kvanta elektromagnetického vlnění nazývají fotony (tento název zavedl americký chemik G.1.1.Lewis)
- můžeme představit jako jakési "balíčky" "klubíčka" elektromagnetického vlnění určité
frekvenci, které pohybují rychlostí světla (dolní část obr. Zbytek přemění
v kinetickou energii (1/2) mev2 emitovaného elektronu hmotnosti me, vylétajícího rychlostí v. Tato tendence bude zvětšovat
s rostoucí frekvencí klesající vlnovou délkou. horní části je
znázorněna elektromagnetická vlna delší kratší vlnové délce, dolní části kvantová představa šíření záření kvantech
- fotonech. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika
vazbové energii elektronu kovu, která poměrně malá jednotky elektronvoltů).1 dole), mezi nimiž jsou relativně
dlouhé nepravidelné "mezery".1.1.1.ν, kde Planckova konstanta =
6,6251.
http://astronuklfyzika. Každý foton obsahuje určité
množství energie které tím větší, čím větší kmitočet h. Schématické znázornění korpuskulárně-vlnového dualismu elektromagnetické vlny. Tato konstanta hraje základní úlohu při všech jevech mikrosvětě.N.1.1.ν která
kvantitativně popisuje vlastnosti fotoelektrického jevu dokonalém souladu experimentem.
Korpuskulárně-vlnový dualismus elektromagnetického vlnění ilustrován obr. větší menší vlnové délce). kvantové
mechanice často používá "přeškrtnutá" Planckova konstanta h/2π.htm 58) [15.RNDr.1. Při větších
vlnových délkách, tj.
Zákon zachování energie pak vede Einsteinově fotoelektrické rovnici h
