V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
t',x'.
Těleso pohybující rovnoměrně přímočaře hlediska soustavy podle principu relativity musí
pohybovat rovnoměrně přímočaře soustavě S'.10.cz/Gravitace1-6.66') byly splněny současně, musí platit s'2= k.1.1. Je-li výchozí vztažné soustavě prostoročase připsána
(pseudo)kartézská souřadnicová soustava c.: Gravitace její místo fyzice
Obr. Proto stejná úvaha provedená hlediska soustavy vzhledem níž se
nečárkovaná soustava pohybuje rychlostí ukazuje, s2= k(|-V|). r'= c.5, kdy osy obou
vztažných soustav jsou rovnoběžné stejného smyslu, osy splývají soustava vzhledem
k pohybuje konstantní rychlostí kladném směru osy Potom je-li y=0, musí být y'=0 při
libovolném podobně je-li z=0, musí být z'=0 při libovolném (plochy X'Y', stejně jako
plochy X'Z', transformují samy sebe).s'2, čehož plyne k2=
1, takže (platí kladné znaménko aby zůstala zachována identičnost transformace soustavy S
samé sebe při V=0).
a) Galileiho transformace.5.
c) Geometrické znázornění Lorentzovy transformace.t'.Ullmann V.y, z'= k.t,x, pak přechod pohybující vztažné soustavě geometricky
znamená deformaci kosoúhlé prostoročasové souřadnice c.htm 38) [15. s'2= k(V). interval, definovaná rovnicích (1.s2,
kde nějaký činitel.z, kde koeficient stejných
http://astronuklfyzika.s'2 k(V). Proto y'=k.t2 (1.67)
Uvažujme, stejně jako Galileiho transformace, speciální případ podle obr. Proto souřadnice x', y',z',t' musejí být lineárními
funkcemi souřadnic x,y,z,t.66) (1.
b) odvození Lorentzovy transformace.2008 12:14:32]
. Aby rovnice (1. Transformace souřadnic mezi inerciálními vztažnými soustavami. Světelný záblesk vyslaný časovém okamžiku t=t'=0 počátku (který v
té době splýval O') hlediska obou soustav šíří všechny strany stejnou rychlostí takže čase t
vyplňuje kulovou vlnoplochu poloměru c. Soustavy S'
jsou však rovnocenné.
Koeficient nemůže záviset ani směru rychlosti protože prostor STR předpokládáme
izotropní; mohl být funkcí nanejvýš velikosti rychlosti |V|, tj. Tento koeficient nemůže záviset souřadnicích čase, protože různé
body časové okamžiky nebyly rovnocenné, což odporuje homogenitě prostoru času.66), zůstává tedy při
transformaci mezi dvěma inerciálními soustavami invariantní:
s'2 x'2 y'2 z'2 c2t'2 c2. Veličina tzv.t, resp.s2
