V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
5.
a) Galileiho transformace.y, z'= k. Světelný záblesk vyslaný časovém okamžiku t=t'=0 počátku (který v
té době splýval O') hlediska obou soustav šíří všechny strany stejnou rychlostí takže čase t
vyplňuje kulovou vlnoplochu poloměru c.1.2008 12:14:32]
.s'2, čehož plyne k2=
1, takže (platí kladné znaménko aby zůstala zachována identičnost transformace soustavy S
samé sebe při V=0).t, resp.
c) Geometrické znázornění Lorentzovy transformace.
b) odvození Lorentzovy transformace.Ullmann V.5, kdy osy obou
vztažných soustav jsou rovnoběžné stejného smyslu, osy splývají soustava vzhledem
k pohybuje konstantní rychlostí kladném směru osy Potom je-li y=0, musí být y'=0 při
libovolném podobně je-li z=0, musí být z'=0 při libovolném (plochy X'Y', stejně jako
plochy X'Z', transformují samy sebe).cz/Gravitace1-6.66') byly splněny současně, musí platit s'2= k.1.s2,
kde nějaký činitel.67)
Uvažujme, stejně jako Galileiho transformace, speciální případ podle obr. r'= c. Aby rovnice (1. Tento koeficient nemůže záviset souřadnicích čase, protože různé
body časové okamžiky nebyly rovnocenné, což odporuje homogenitě prostoru času. Je-li výchozí vztažné soustavě prostoročase připsána
(pseudo)kartézská souřadnicová soustava c. Proto y'=k. Veličina tzv.
Koeficient nemůže záviset ani směru rychlosti protože prostor STR předpokládáme
izotropní; mohl být funkcí nanejvýš velikosti rychlosti |V|, tj.t'. Soustavy S'
jsou však rovnocenné.t,x, pak přechod pohybující vztažné soustavě geometricky
znamená deformaci kosoúhlé prostoročasové souřadnice c.s'2 k(V).s2. Proto souřadnice x', y',z',t' musejí být lineárními
funkcemi souřadnic x,y,z,t. s'2= k(V).: Gravitace její místo fyzice
Obr. Transformace souřadnic mezi inerciálními vztažnými soustavami.10.66) (1.
Těleso pohybující rovnoměrně přímočaře hlediska soustavy podle principu relativity musí
pohybovat rovnoměrně přímočaře soustavě S'.t2 (1.66), zůstává tedy při
transformaci mezi dvěma inerciálními soustavami invariantní:
s'2 x'2 y'2 z'2 c2t'2 c2. interval, definovaná rovnicích (1.z, kde koeficient stejných
http://astronuklfyzika.htm 38) [15.t',x'. Proto stejná úvaha provedená hlediska soustavy vzhledem níž se
nečárkovaná soustava pohybuje rychlostí ukazuje, s2= k(|-V|)
