Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 389 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektromagnetické jevy tedy probíhaly různě různých inerciálních soustavách. Invariantní vůči Galileiho transformaci jsou pak zákony zachování energie hybnosti. Pomocí žádného mechanického experimentu sebe nelze odlišit dvě inerciální soustavy. nezávislé volbě vztažné soustavy vzhledem níž jsou polohy těchto bodů určovány. Newton zavedl pojem "absolutního prostoru" setrvačnost považoval snahu hmotných těles zachování "pohybového stavu" tomto absolutním prostoru. Maxwellova teorie podle toho mohla platit pouze jediné nekonečně mnoha inerciálních soustav; tuto význačnou soustavu bychom mohli považovat "absolutní vztažnou soustavu" ve shodě Newtonovou koncepcí. Pojem absolutního prostoru však rámci klasické mechaniky prázdný, neboť vzhledem platnosti Galileiho principu relativity se sebepečlivějším zkoumáním žádných mechanických jevů nedá zjistit, které těleso nebo vztažná soustava "absolutním klidu". Při formulaci Newtonových zákonů klasické mechaniky mlčky předpokládá splnění dvou (zdánlivě) samozřejmých předpokladů : a) Předpoklad univerzálním (absolutním) čase, podle něhož časové intervaly mezi událostmi jsou nezávislé volbě vztažné soustavy.64) vzájemné transformaci ekvivalentních veličin soustavách S', budou mít Maxwellovy rovnice odlišný tvar. Kdyby některé fyzikální zákony lišily pro různé vzájemně pohybující pozorovatele, bylo možné základě těchto rozdílů určit, které objekty jsou prostoru v (absolutním) klidu které pohybují. Přesná měření Michelsona Morleye, kteří úmyslem přímého experimentálního potvrzení existence éteru, stanovení absolutní vztažné soustavy zjištění rychlosti absolutního pohybu Země vůči ní) letech 1881 1904 měřili rychlost světla směru proti směru pohybu Země, ukázala, http://astronuklfyzika. Galileiho princip relativity totiž ukázal být neslučitelný klasickou Maxwellovou elektrodynamikou.10.65) plyne, je-li rychlost světla vzhledem nějaké "základní" inerciální soustavě rovna pak vzhledem jiné inerciální soustavě tato rychlost zmenší nebo zvětší podle toho, pohybuje-li světelný paprsek směru nebo proti směru pohybu čárkované soustavy vzhledem nečárkované soustavě.Ullmann V.: Gravitace její místo fyzice libovolných posunech nebo pootočeních prostorových souřadnicových os. Maxwellovy rovnice nejsou invariantní vzhledem Galileiho transformacím. Rychlost světla tedy byla různých inerciálních soustavách různá.2008 12:14:32] . b) Vzdálenosti současných poloh bodů tedy rozměry těles) jsou absolutní, tj.htm 38) [15. Podle éterové hypothézy taková soustava reprezentována nehybným světlonosným éterem, popř. Dlouhou dobu myslelo, takovými jevy umožňujícími odlišit různé inerciální soustavy tedy rozlišit absolutní pohyb klid), jsou jevy elektromagnetické. Ze zákona skládání rychlostí (1. Použijeme-li Galileiho vztahů (1. mohla být soustava spojená těžištěm veškeré hmoty vesmíru.64). Oba tyto předpoklady jsou obsaženy Galileiho transformačních rovnicích (1.cz/Gravitace1-6