V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
htm 38) [15. obě rychlosti vektorově složí).d2x/dt2 (pokud vnější síla
nezávisí rychlosti pohybu tělesa, tj.2008 12:14:32]
. Pokud polohové souřadnice časové intervaly obou soustavách
měříme stejnými standartními tyčemi hodinami (což budeme vždy dalším předpokládat), vztah
mezi souřadnicemi časy měřenými nečárkované čárkované soustavě bude tzv.1.
Skutečně, zákony klasické mechaniky jsou invariantní vzhledem Galileiho transformacím (1.
Např. Galileiho
transformace :
x V.t)/dt2 m. Galileův princip relativity tvrdí, že
zákony mechaniky jsou stejné pro každou inerciální vztažnou soustavu všechny inerciální soustavy
jsou hlediska klasické mechaniky rovnocenné; žádným vnitřním mechanickým pokusem nelze
zjistit, jak rychle daná inerciální soustava pohybuje.64) vyjádřením běžných kinematických geometrických představ
plynoucích každodenní zkušenosti.: Gravitace její místo fyzice
Galileiho transformace relativita
Mějme dvě inerciální vztažné soustavy rovnoběžně orientovanými kartézskými prostorovými
souřadnicemi x,y,z x',y',z' (obr. 2.Ullmann V.
Zkušenost vyjádřená klasické (Galileiho Newtonově) mechanice učí, neexistuje absolutní klid
ani absolutní rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu.64).64)
V obecnějším případě, kdy inerciální soustava pohybuje vůči rychlostí obecném směru,
má Galileiho transformace vektorový tvar
r (1. F') zachovává svůj tvar číselnou hodnotu koeficientu
úměrnosti při Galileiho transformacích mezi dvěma inerciálními soustavami, podobně jako při
http://astronuklfyzika.64')
Galileiho transformace (1.d2x/dt2 m.65)
neboli rychlost tělesa nečárkované soustavě zvětší rychlost čárkované soustavy vzhledem k
soustavě nečárkované (resp.d2(x+V. Galileiho transformace plyne obyčejný aditivní zákon
skládání rychlostí: jestliže těleso pohybuje rychlostí vzhledem soustavě S', pak soustavě S
jeho rychlost činí
v (1.10.a m.5a) takové, soustava vůči soustavě pohybuje směru
osy rychlostí počátek t=0=t' odečítání času obou soustavách zvolíme okamžik, kdy počátky
O obou soustav splývaly.Newtonův zákon m. Galilei tomuto závěru došel pozorováním,
že mechanické děje lodi plovoucí stálou rychlostí klidné hladině probíhají stejně, jako kdyby
loď byla klidu, takže mechanickými pokusy nelze přesvědčit, zda loď klidu nebo v
přímočarém rovnoměrném pohybu.t (1.cz/Gravitace1-6
