Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 376 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
l Nahromadění určitého kritického množství vodíku povrchu bílého trpaslíka může vyvolat řetězovou termonukleární fúzi, což projeví jako výbuch novy, který může vícekrát opakovat.-R. počátečních hlavně závěrečných fázích vývoje hvězd však dochází změnám konvekce energie a http://astronuklfyzika.Ullmann V..2008 12:14:25] .10. Pak situace může obrátit hvězda expanduje, dokud tlak nesníží a nepřevládne gravitační síla. eliptické) hvězdy rotující tak, mění plocha geometrického průmětu jejich povrchu místa pozorovatele. diagramu), které (zatím) nevyplňují Rocheovu mez. Hvězda může měnit poloměr pulzovat tehdy, když porušena hydrostatická rovnováha gravitační síla působící vnější vrstvy není přesně vyrovnána vnitřním tlakem. přetékání plynů z partnera těsném dvojhvězdném systému). l Druhá hvězda též dospěje stádia rudého obra, vyplní Rocheovu mez začne přetékat plyn zpět bílého trpaslíka. r Vlastní proměnné hvězdy, které mění svůj jas důsledku určitých dynamických procesů hvězdě samé již jedná procesy nitru hvězdy, hvězdné atmosféře, důsledky akrece hmoty přicházející okolního prostoru (např. l Dochází přetékání plynů hmotnější hvězdy hvězdu méně hmotnou, důsledku čehož poměr hmotností může obrátit. Zákrytové proměnné hvězdy jsou astronomicky důležité především proto, fotometrická analýza jejich proměnnosti, spolu se spektrometrickou analýzou (především Dopplerovských posuvů spektrálních čar), umožňuje stanovit základní parametry hvězdy především hmotnost průměr hvězdy. l Hmotnější složka dříve vyčerpá vodík svém nitru, přechází stádia rudého obra (viz níže pasáž "Pozdní stádia evoluce hvězd") svým rostoucím poloměrem vyplní Rocheovu mez.. Zde tedy nejde skutečné proměnné hvězdy, proměnnost jen geometrickým efektem; při pozorování jiného úhlu bychom viděli dvě hvězdy konstantní svítivosti. l Nitro původně hmotnější hvězdy může stát bílým trpaslíkem. Jelikož proměnné hvězdy jsou zdrojem důležitých informací stavbě a především evoluci hvězd, učiníme zde proměnných hvězdách aspoň stručnou zmínku. normálních okolností takové oscilace byly záhy utlumeny vnitřním viskózním třením.cz/Gravitace4-1. Proces může nakonec vyústit ve výbuch supernovy (viz §4. Pokud tento tlak nižší, hvězda smršťuje, dokud vnitřní tlak dostatečně nevzroste. Do této skupiny můžeme zařadit rotující hvězdy nesymetrickým zářením buď rotující hvězdy "skvrnami" odlišné svítivosti, nebo zdeformované (např.htm 16) [15.", nebo níže pasáž "Pozdní stádia evoluce hvězd"). Proměnné hvězdy Většina astronomicky pozorovaných hvězd dlouhodobě prakticky stálou svítivost. Existují však hvězdy, které časem mění svou jasnost, neboli hvězdy proměnné. Charakter příčiny proměnnosti jsou různé podle toho proměnné hvězdy dělí různých skupin. Základní dělení do dvou skupin : r Zákrytové proměnné hvězdy Jsou binární vícenásobné hvězdné soustavy zmíněné výše, kterých pozorovaná proměnnost jasu vzniká periodickým zakrýváním jedné složky druhou při vzájemném oběhu.: Černé díry Vývoj těsné dvojhvězdy Přetékání hmoty mezi složkami těsné dvojhvězdy může mít podstatný vliv vývoj obou hvězd. Jeden možných scénářů stručnosti následující: l Výchozí situací oddělený systém dvou blízkých hvězd rozdílné hmotnosti hlavní posloupnosti (H.2, pasáž "Typy supernov . astrofyzikálního hlediska jsou důležitější vlastní (skutečně) proměnné hvězdy, které můžeme rozdělit opět dvou hlavních kategorií : ■ Pulzující proměnné, jejichž změny jasu jsou způsobené periodickými nepravidelnými změnami poloměru střídavým rozšiřováním a smršťováním horních vrstev, jakýmsi "pulzujícím" pohybem