Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 375 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.cz/Gravitace4-1. Hmota této větší hvězdy pak může libračním bodem přetékat hvězdu druhou. Často stává, dvě hvězdy vzniklé blízko sebe zůstanou gravitačně vázané vytvoří binární systém neboli dvojhvězdu rotující kolem společného těžiště. Systém dvou vzdálenějších hvězd lze dvojhvězdu považovat tehdy, když jsou gravitačně vázané jejich vzájemná gravitační přitažlivost podstatně převyšuje gravitační vliv ostatních objektů vliv sumárního galaktického gravitačního pole. ♦ Dotykový systém, kde obě složky vyplňují Rocheovu mez dochází vzájemné výměně hmoty mezi oběma hvězdami.2 určit hmotnosti.htm 16) [15. q Zákrytové dvojhvězdy jsou takové dvojhvězdy, jejichž rovina oběžné dráhy rovnoběžná (nebo téměř rovnoběžná) zorným paprskem nás, takže při oběhu dochází vzájemnému zakrývání obou složek, což projevuje periodickou změnou jasnosti.10.. Popř. ♦ Polodotykový systém, kde jedna složek vyplňuje Rocheovu mez. Astronomický význam dvojhvězd spočívá tom, analýzou period rychlostí oběhu lze zjistit parametry jejich oběhu kolem společného těžiště odtud základě Keplerových zákonů stanovit hmotnosti těchto hvězd.2, pasáž "Binární systém. malé úhlové vzdálenosti sebe.2008 12:14:25] . Takovéto skutečné hvězdné páry hlediska pozorování dělí tři skupiny: q Vizuální dvojhvězdy obíhající větší vzájemné vzdálenosti nacházející dostatečně blízko nás, takže lze dalekohledu rozlišit jako dvě oddělené hvězdy. 2.: Černé díry náhodným promítnutím hvězd, které jsou skutečnosti velmi rozdílných vzdálenostech prostoru sebou nijak spolu nesouvisí, skoro téže zorné přímky, resp. Jak bylo shora nastíněno, hvězdy vznikají zpravidla skupinách.") nedochází přetékání plynu mezi složkami. Z astrofyzikálního hlediska důležitá vzdálenost, které obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště: r Volné (vzdálené) dvojhvězdy obíhající kolem společného těžiště vzdálenostech mnohonásobně (řádově) větších než jejich průměr. spektroskopických dvojhvězd naráží problémy související neznalostí sklonu dráhy excentricity. Astronomicky objevit velmi volné (vzdálené) dvojhvězdné systémy je velmi obtížné, neboť oběžné periody jsou velmi dlouhé rychlosti oběhu příliš malé to, aby byly spektroskopicky odlišitelné. *) Nejspolehlivěji lze vizuálních dvojhvězd, kde znalosti doby oběhu vzdálenosti složek těžiště lze základě zákonitostí odvozených §1. Kromě toho lze pozorovat periodický Dopplerovský posun spektrálních čar zákrytové dvojhvězdy jsou zároveň dvojhvězdami spektroskopickými. několik takových gravitačně vázaných hvězd vytvoří vícenásobný systém. q Spektroskopické dvojhvězdy, u nichž úhlová vzdálenost obou složek pod mezí rozlišitelnosti stávajících optických přístrojů, avšak podvojnost projevuje periodickou změnou posuvu spektrálních čar důsledku Dopplerova jevu vyvolaného periodickou změnou radiální složky rychlosti při obíhání obou hvězd. Skutečné (fyzické) dvojhvězdy, které jsou sobě poutány gravitací obíhají relativně blízko kolem sebe podle Keplerových zákonů. Během jedné poloviny oběhu spektrální čáry posunují fialovému, během druhé půlperiody červenému konci spektra. Dělí tři podskupiny: ♦ Oddělený systém, kde hvězdná atmosféra žádné složek nevyplňuje Rocheovu mez (viz §1.Ullmann V. http://astronuklfyzika. Při pozorování jiného místa ve vesmíru bychom spatřili daleko sebe. Nedochází zde tedy žádnému významnějšímu vzájemnému ovlivňování jejich struktur evoluce. Dochází však výraznému působení slapových sil v atmosférách hvězd. Zatím nejvolnější pozorovaná dvojhvězda Ursae Maioris poloosou asi 500 astronomických jednotek oběžnou dobou 850 let. Pokud tomu tak není, takový slabě gravitačně vázaný systém vlivem vnějších gravitačních vlivů (od dalších těles) časem rozpadá. r Těsné dvojhvězdy obíhající kolem společného těžiště vzdálenosti srovnatelné poloměrem hvězd (jejich hvězdných atmosfér)