Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 371 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
průběhu několika miliónů let tento plyno-prachový disk rozpadá část něj pohltí centrální hvězda, část odmrštěna pryč, avšak některé části disku fragmentují, gravitační přitažlivostí pohlcují další hmotu; rostou zhušťují se. podobným efektům mohou vést turbulence zárodečném oblaku.cz/Gravitace4-1. přímé pozorování planet kolem vzdálených hvězd zatím výkonnost současných dalekohledů nestačí. Jakmile teplota nitru dosáhne asi 107°K, kinetická energie jader začne překonávat odpudivou Coulombovskou bariéru zapálí termonukleární reakce syntéza jader vodíku hélium doprovázená uvolňováním velkého množství vazbové jaderné energie (podrobnosti těchto termonukleárních reakcí, včetně počátečních reakcí deuteria, viz níže "Evoluce hvězd"). *) Scénář vzniku hvězd zde nastíněn jen nejhrubších rysech.2008 12:14:25] . důsledku toho kontrakce protohvězdy, nyní vlastně již hvězdy, zastaví dlouhou dobu (~106- 1010 let) bude váha vnějších vrstev vyrovnávána tlakem záření tlakem tepelného pohybu iontů rozžhaveného plynu nitru hvězdy zahřívaného uvolňovanou jadernou energií zrodila hvězda. Planety kolem hvězd mimo sluneční soustavu astronomové nazývají extrasolární zkráceně exoplanety. Avšak průběhu gravitační kontrakce tohoto oblaku ("protohvězdy"), trvající zhruba jednotky desítky miliónů let *), jeho nitru neustále vzrůstá hustota, tlak teplota (adiabatické stlačování), čímž kolaps postupně brzdí přechází pomalejší kontrakci. proces při němž gravitační síla naprosto převládá nad všemi ostatními silami nutí jednotlivé částice pohybu téměř volným pádem směrem těžišti. Toto stáduim, němž kontrahující oblak již září převážně infračerveném oboru, označuje jako protohvězda. Tlak emitovaného záření částic značné kinetické energie (hvězdný "vítr", který známe Slunce) "odfoukne" okrajové části původního oblaku (globule) a hvězda nerušeně září vesmíru viditelném, infračerveném oboru spektra, závislosti teplotě povrchových vrstev. docházet řadě fragmentací ("přebytečný" rotační moment hybnosti tím přechází orbitální pohyb fragmentů) a následným kolapsům nebo kontrakcím těchto fragmentů vznikají vícenásobné soustavy.4.htm 16) [15.Ullmann V. Vlivem rotace zárodečného oblaku může např. Počáteční fáze gravitační kontrakce vlastně gravitační kolaps, tj.1 ve formě časových závislostí některých důležitých parametrů hvězdy. Planety kolem hvězd Nově zformovanou hvězdu obklopuje rotující disk zbytkového materiálu, plynu prachu.10. Z těchto jednotlivých okrsků pak formují protohvězdy nakonec hvězdy, které vznikají zpravidla ve skupinách. Dynamika hvězdné evoluce nejhrubších rysech níže zachycena obr. Kdyby nebylo žádné překážky, oblak gravitačně zcela zhroutil teoreticky do bodu singularity. Mohla zde však v http://astronuklfyzika. těchto fragmentů postupně vznikají planety, které pak obíhají kolem mateřské hvězdy. Podrobnosti tohoto druhu však leží již mimo rámec této knihy.: Černé díry Ve smršťujícím oblaku mohou vzniknout okrsky, nichž gravitační kontrakce probíhá rychleji než v okolí (gravitační nestability)