V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Členitost přírodních útvarů složitost
chování dynamických systémů sice kolosální, avšak nekonečná.
Teorie relativity, kvantová fyzika teorie chaosu nové pojímání skutečnosti?
Jak bylo výše uvedeno, přírodě setkáváme řadou jevů, vedoucích zformování fraktálních
struktur *). Fraktální model ztrácí platnost úrovni
atomárních rozměrů, kde idea soběpodobnosti přestává platit (atomy nemají fraktální strukturu) stanovení
metrické dimenze ztrácí možnost realizace.5 "Mikrofyzika kosmologie.
*) fraktální geometrie jen modelem, určité míry idealizovaným. použít mřížkové metody stanovení fraktální
dimenze.
http://astronuklfyzika.10.
Chováním nerovnovážných nelineárních dynamických systémů zabývá synergetika, kterou
můžeme trochou nadsázky označit nauku organizovaném chaosu pozadí zdánlivého
chaotického chování hledají skryté zákonitosti, které jsou často velmi netriviální pozoruhodné.
Soběpodobnost fraktalů odpovídajících podivným atraktorům chaotických systémů jistým
druhem skrytého řádu, který příznakem jakéhosi "deterministického chaosu".: Geometrie topologie prostoro
Fraktaly přírodě
Pro složité fraktální množiny nelze většinou výpočet Hausdorffovy dimenze přímo provádět algebraicky podle
výše uvedeného vzorce. třeba postupovat "experimentálně" empiricky konstruovat graf [lnN(ε) ln(1/ε)] a
dimenzi stanovit extrapolací směrnice grafu pro 1/ε→Ą; popř. Inflační vesmír", pasáž "Chaotická inflace kvantová
kosmologie" uvidíme, předpokládaná množina spontánně vznikajících vesmírů kvantových
fluktuací vytváří "fraktalový strom" nových nových vesmírů.
Ukazuje se, teorie chaosu nekonečné členitosti útvarů patrně novou fundamentální
představou okolním světě, doplňující dvě již propracované osvědčené fundamentální
koncepce moderní fyziky: teorii relativity kvantovou fyziku. §5.asučUllmann V.4), mají fraktální
strukturu.2008 12:14:14]
.
Z fraktálních útvarů vyskytujících přírodě byly pro Hausdorffovu dimenzi empiricky stanoveny hodnoty:
mořské pobřeží DH≅1,26 (Richardsonova konstanta); povrch skály DH≅2,3; povrch blan lidského mozku DH≅2,76. přírodě setkáváme složitými objekty, jejichž tvar chování nelze popsat pomocí jediné fraktální
dimenze; takovéto "multifraktaly" jsou charakterizovány dvěma více dimenzemi (projevuje rozdílnými
lineárními úseky log/log grafu). oblasti astrofyziky kosmologie možné, shluky kup galaxií galaxií, vznikajících
ze zárodečných nehomogenit roztažených expanzí vesmíru různé velikosti (§5.htm (24 25) [15. Všechny tyto tři fundamentální
teorie jednak vedou obohacení prohloubení našeho chápání přírody vesmíru, avšak zároveň
našemu poznání bohužel nastavují univerzální limitní omezení, jakési "gnoseologické bariéry",
přes které principiálně nemůžeme dostat:
♦ Teorie relativity
ukazuje nepřekročitelnou mez pro šíření polí informací danou rychlostí světla vakuu odtud v
kombinaci gravitací, jakožto teorií zakřiveného prostoročasu, existenci horizontů událostí, které
jsou naší knize opakovaně diskutovány.
♦ Chaos
a nelineární dynamika zásadně omezují možnosti dlouhodobější předvídatelnosti přesného
chování všech systémů, zdánlivě jednoduchých procesů (nepomůže nám tom sebevýkonnější počítač
ani nejpřesnější numerické metody, jedná omezení principiální!).cz/Gravitace3-3.
♦ Kvantová fyzika
svými relacemi neurčitosti stochastickým charakterem stanovuje meze poznatelnosti průběhu
individuálních dějů mikrosvětě (individualitu částic dějů vlastně stírá)
