V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Vyslovit určitější
soudy příčinné struktuře prostoročasu můžeme tehdy, když něm nalezneme takový horizont
událostí, který jím bude pro určitou širší třídu pozorovatelů, např.cz/Gravitace3-3.14).
Definice 3.
Analogicky horizont událostí minulosti J+(J−).6 (horizont událostí)
Horizont událostí (budoucnosti) hranicí prostoročasové oblasti, které
mohou být izotropního nekonečna budoucnosti vedeny světočáry, které v
každém svém bodě leží uvnitř nebo plášti světelného kuželu budoucnosti (tj.: Geometrie topologie prostoro
Obr.asučUllmann V.10.6 kapitola 4), největší význam
mají takové horizonty událostí, které jsou jimi pro každého pozorovatele nacházejícího určité
vnější asymptotioky rovinné oblasti, tj.
http://astronuklfyzika.3.
Horizont událostí pro pozorovatele závisí jeho konkrétním pohybu nedává tedy zcela
jednoznačnou objektivní informaci kauzální struktuře daného prostoročasu.
Horizont událostí tedy odděluje oblasti prostoročasu, kterých částice mohou dosáhnout nekonečna J
+ oblastí, nichž žádná částice nekonečna uniknout nemůže (obr.5-3. Horizont událostí
pro pozorovatele O
pohybujícího světočáře
C odděluje události, které
jsou pro během jeho pohybu
po pozorovatelné, od
událostí, které nemůže ze
světočáry nikdy pozorovat. pro všechny pozorovatele vzdálené nekonečnu.2008 12:14:14]
. pro všechny pozorovatele
pohybující určité oblasti prostoročasu.3.htm (11 25) [15.13. Jak uvidíme dále (§3.
kauzální křivky):
horizont J−(J+) hranicí minulosti plochy J+. Právě
horizonty tohoto druhu budeme mít mysli, když dalším budeme mluvit horizontech událostí
