V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2008 12:14:14]
.
kauzální křivky):
horizont J−(J+) hranicí minulosti plochy J+. pro všechny pozorovatele
pohybující určité oblasti prostoročasu.: Geometrie topologie prostoro
Obr.htm (11 25) [15. Jak uvidíme dále (§3.10.14).
Analogicky horizont událostí minulosti J+(J−). Horizont událostí
pro pozorovatele O
pohybujícího světočáře
C odděluje události, které
jsou pro během jeho pohybu
po pozorovatelné, od
událostí, které nemůže ze
světočáry nikdy pozorovat.3.
Horizont událostí tedy odděluje oblasti prostoročasu, kterých částice mohou dosáhnout nekonečna J
+ oblastí, nichž žádná částice nekonečna uniknout nemůže (obr.5-3. Právě
horizonty tohoto druhu budeme mít mysli, když dalším budeme mluvit horizontech událostí.cz/Gravitace3-3.
http://astronuklfyzika.3.13.
Horizont událostí pro pozorovatele závisí jeho konkrétním pohybu nedává tedy zcela
jednoznačnou objektivní informaci kauzální struktuře daného prostoročasu.6 (horizont událostí)
Horizont událostí (budoucnosti) hranicí prostoročasové oblasti, které
mohou být izotropního nekonečna budoucnosti vedeny světočáry, které v
každém svém bodě leží uvnitř nebo plášti světelného kuželu budoucnosti (tj.asučUllmann V. pro všechny pozorovatele vzdálené nekonečnu.
Definice 3.6 kapitola 4), největší význam
mají takové horizonty událostí, které jsou jimi pro každého pozorovatele nacházejícího určité
vnější asymptotioky rovinné oblasti, tj. Vyslovit určitější
soudy příčinné struktuře prostoročasu můžeme tehdy, když něm nalezneme takový horizont
událostí, který jím bude pro určitou širší třídu pozorovatelů, např
