Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 312 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Složitá vícenásobně souvislá topologická struktura prostoru konečného vesmíru měla zajímavé důsledky pro to, pozorovatel takovém vesmíru vidí: principu mohl uvidět mnohonásobné obrazy galaxií, hvězd, i sama sebe, jako zrcadlovém bludišti. Zakřivení prostoročasu popsáno Einsteinovými rovnicemi, jejichž aplikace vesmír příslušných zjednodušujících předpokladů vede Fridmanovým rovnicím (5. časově různých fázích vývoje.cz/Gravitace3-3. celkové topologii vesmíru. Viděli bychom totiž různého úhlu pohledu hlavně, vzhledem prostorovým škálám mnoha miliard světelných let, zcela různých fázích vývoje, změněné nepoznání. Určitou možností, jak získat aspoň částečné indicie pro určité topologické struktury vesmíru, mohlo být detailní měření vlastností mikrovlnného reliktního záření jeho homogenity, fluktuací závislosti úhlové vzdálenosti vlnové délce), polarizace.10.: Geometrie topologie prostoro Přitom lokálně vše běží podle STR, rychlost světla není nikde překročena. Tato lokální geometrie však obecně nic neříká globálním tvaru, tj. Rozdíl teplot velmi malý, řádově 10-5stupně, takže příslušné projekty jejich datailního měření teprve připravují (viz však aktualizační poznámku konci §5. Takováto řešení jsou však jen určitými matematickými kuriozitami, které nikde přírodě nerealizují.htm 25) [15.23) popisujícím vesmír, jehož prostor může mít kladnou, zápornou či nulovou křivost, viz §5. Totéž patrně platí o prstencových singularitách Kerrově geometrii (§3.3. Při pohybu zakřiveném prostoročase může principu pozorovatel čase zjistit, dostal nejen výchozího místa, ale znovu "navštívil" událost své minulosti, i když lokálně svého pohledu celou dobu jeho čas tekl směrem budoucnosti. Rotace prostoročasu takových řešeních sebou unáší světlo, tedy příčinné vztahy mezi objekty, takovým způsobem, umožňuje vhodným oběhem hmotnému objektu pohyb uzavřené časové světočáře, aniž byla překročena rychlost světla okolí objektu. Určitou výjimkou budou snad jen diskuse možnosti existence více vesmírů; ani zde však nebude jednat zavádění nějaké apriorní složité topologie, nýbrž hypotetické topologické vlastnosti "indukované" bouřlivými kvantově-gravitačními procesy při počátku vesmíru.asučUllmann V.5 budeme přidržovat nejjednoduššího současného pohledu přirozeného předpokladu jednoduše souvislé topologické struktury vesmíru. např. Tyto fluktuace měly být patrné nyní, jakožto nepatrně teplejší chladnější "skvrny" v jinak izotropním rozložení reliktního záření představují jakýsi "paleontologický otisk" struktur raného vesmíru. Topologicky složitý, vícenásobně souvislý vesmír? Lokální geometrie prostoročasu určena rozložením hmoty vesmíru hmota~energie zakřivuje prostoročas, v němž pak tělesa částice pohybují geotedikách, představujících nejrovnější možné trajektorie. Teoreticky však vesmír mohl mít složitější, vícenásobně souvislou topologii, různými topologickými tunely ztotožněními různých částí; takový vesmír dokonce mohl vypadat jako jakýsi "ementál". Již době oddělení záření látky byly vesmíru zárodky budoucích struktur, takže tyto fotony procházely místy různým gravitačním potenciálem, což vedlo malým změnám jejich energie vlnové délky k nepatrnému ochlazení ohřevu.6) uvnitř rotujících černých děr, o http://astronuklfyzika. OTR určitých speciálních řešeních Einsteinových gravitačních rovnic matematického hlediska připouští kauzální smyčky. standardní relativistické kosmologii uvažuje jednoduše souvislý vesmír topologií koule), němž pracují Einsteinovy, DeSitterovy Fridmanovy kosmologické modely.1). Všechny tyto teoretické spekulace nemají zatím žádné opodstatnění astronomických pozorováních, takže při výkladu relativistické kosmologie kap.2008 12:14:13] . Gödelově řešení popisujícím rotující vesmír [104], nebo v prostoročase kolem dlouhého masívního válce rotujícího vysokou rychlostí (větší než c/2). Nebylo vyloučeno, když pozorujeme nějakou vzdálenou galaxi, mohlo jednat třebas naši vlastní Galaxii před dávnou dobou miliard let! Astronomicky rozpoznat, dvě pozorované galaxie jsou vlastně jednou toutéž galaxií, zobrazenou průchodem světla přes složitou topologickou strukturu vesmíru, však bylo velice obtížné, ne-li beznadějné. podobné, jako když námořník plující zde Zemi oceánu stále směrem vpřed může čase zjistit, vrátil do místa odkud vyplul