V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Je tomu nedávno, fyzikové zabývající kvantovou mikrofyzikou velmi raného vesmíru našli elegantní
možnost řešení problémů standardní kosmologie.
Grafické znázornění expanze vesmíru podle
inflačního modelu srovnání se
standardním modelem.
http://astronuklfyzika.hůUllmann V. Tento nový rozvoj kosmologie velmi raného vesmíru
začal r.1981, kdy americký fyzik A.htm 37) [15. Tuto
hypotézu zakrátko rozpracovali další astrofyzikové (např." knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".5
"Mikrofyzika kosmologie.10.2008 12:14:08]
. Linde, Steinhadt, Albrecht, Hawking), kteří
navrhli několik variant scénářů inflační expanze vesmíru (neoinflační modely, chaotická inflace) viz §5.: Antropický princip aneb kosmický B
období velkého třesku), problém spektra zárodečných nehomogenit atd. skončení procesů
fázového přechodu pak vesmír začal rozšiřovat podle Fridmanova zákona, jak jej známe dnes. inflační expanze vesmíru, podle níž vesmír nejranějších stádiích své
evoluce kratičkou dobu rozpínal exponenciálně narůstající rychlostí. Celý náš pozorovatelný vesmír (metagalaxie) totiž vznikl inflační expanzí jediné
velmi malé tudíž příčinně souvislé) prostorové oblasti předinflačního období.
Představa inflační expanze velmi raného vesmíru řeší přirozeným způsobem většinu problémů
standardního modelu.Guth základě analýzy fázových přechodů grandunifikačních
teoriích vyslovil hypotézu tzv.cz/AntropPrincip. Takto vzniklá oblast
vesmíru bude automaticky homogenní izotropní, bude prakticky rovinná výskyt případných
exotických částic předinflačního období zředí prakticky nulovou hustotu. Inflační vesmír
