V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Nejdůležitějším nich Fridmanův model, který spolu Hubbleovým
zákonem červeného posuvu spekter vzdálených galaxií vede závěru, vesmír jako celek rozpíná.". problém reliktových magnetických
monopólů dalších exotických částic (které nepřípustném množství měly vesmíru přetrvávat z
http://astronuklfyzika.
*) Podrobněji viz §5.: Antropický princip aneb kosmický B
složitější zahrnují efekty obecné teorie relativity. této souvislosti poznamenejme, představa oscilujícího vesmíru,
často uváděná populárních (někdy odborných) publikacích, paradigma; není souladu s
termodynamikou ani obecnou teorií relativity: pokud Fridmanovský vesmír uzavřený, je
jednocyklový! Dále problém globální homogenity izotropie vesmíru, který naráží existenci
horizontu událostí Fridmanově kosmologickém modelu: vzdálené (protilehlé) oblasti raného vesmíru
se sebe rozletí příliš rychle, než aby stačily "dohodnout" mají uspořádat tak, aby vesmír
později vykazoval tak dokonalou homogenitu izotropii, jakou pozorujeme..
Sloučením obecné teorie relativity kosmologie tak vzniká relativistická kosmologie.htm 37) [15.
Jak vznikl vesmír?
Relativistická kosmologie koprodukci dalšími fyzikálními obory (jako atomová jaderná fyzika,
termodynamika, hydrodynamika, fyzika elementárních částic) dospěla tzv.. Dalším globálním
problémem záhada tzv.hůUllmann V.2008 12:14:08]
. velkém třesku.
Kromě těchto obecných principů vychází současná kosmologie dvou důležitých faktů:
q Základní silou působící vesmíru gravitace.
Ve standartním modelu jsou další "drobnější" problémy, např.
q Moderní fyzikou gravitace Einsteinova obecná teorie relativity. Přesto zde však existují některé problémy sporné otázky. doby vesmír
rozpíná chladne. Historie expandujícího vesmíru obvykle rozděluje význačné etapy: hadronová
éra, leptonová éra, éra záření éra látky *); přednášce budou tato období stručně charakterizována
*). Velký třesk" téže monografii "Gravitace, černé díry . Často znázorňují pomocí našemu zraku přístupným obrázkům
jednorozměrným dvourozměrným (např. rovinnosti raného vesmíru: proč byla počáteční rychlost expanze vesmíru s
nesmírnou přesností "naladěna" únikovou rychlost (neboli hustota hmoty velmi raného vesmíru byla
naprosto přesně rovna kritické hustotě)?
Na zmíněné otázky standardní kosmologický model schopen odpovědět pouze výmluvou, že
počáteční podmínky při velkém třesku byly náhodou Božím přičiněním? právě takové, vesmír
má nyní takovou strukturu, jakou pozorujeme. Podle tohoto modelu vesmír zrodil zhruba před
13-15 miliardami let velmi žhavém hustém stavu, při tzv.10.
*) Fyzikální aspekty relativistické kosmologie jsou podrobněji rozebírány kapitole "Relativistická kosmologie" knihy
"Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".4 "Standardní kosmologický model. První je
problém počáteční singularity tím konečnosti vesmíru čase otázka vzniku stvoření vesmíru ("co
bylo, když ještě nic nebylo?"). přednášce
budou stručně nastíněny základní principy relativistické kosmologie vlastnosti některých
kosmologických modelů *). Otázky vzniku vesmíru původu jeho vlastností byly často
odkazovány oblasti metafyziky teologie. standardnímu
kosmologickému modelu vzniku vývoje vesmíru.cz/AntropPrincip.
Scénář standartního kosmologického modelu poměrně přesvědčivě vysvětluje stavbu vývoj vesmíru a
je nyní téměř všeobecně přijat. povrch nafukujícího balónku)
