V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Podle tohoto modelu vesmír zrodil zhruba před
13-15 miliardami let velmi žhavém hustém stavu, při tzv.4 "Standardní kosmologický model. Historie expandujícího vesmíru obvykle rozděluje význačné etapy: hadronová
éra, leptonová éra, éra záření éra látky *); přednášce budou tato období stručně charakterizována
*). První je
problém počáteční singularity tím konečnosti vesmíru čase otázka vzniku stvoření vesmíru ("co
bylo, když ještě nic nebylo?"). Velký třesk" téže monografii "Gravitace, černé díry .. velkém třesku.htm 37) [15.2008 12:14:08]
. přednášce
budou stručně nastíněny základní principy relativistické kosmologie vlastnosti některých
kosmologických modelů *).
Sloučením obecné teorie relativity kosmologie tak vzniká relativistická kosmologie. rovinnosti raného vesmíru: proč byla počáteční rychlost expanze vesmíru s
nesmírnou přesností "naladěna" únikovou rychlost (neboli hustota hmoty velmi raného vesmíru byla
naprosto přesně rovna kritické hustotě)?
Na zmíněné otázky standardní kosmologický model schopen odpovědět pouze výmluvou, že
počáteční podmínky při velkém třesku byly náhodou Božím přičiněním? právě takové, vesmír
má nyní takovou strukturu, jakou pozorujeme.10. Otázky vzniku vesmíru původu jeho vlastností byly často
odkazovány oblasti metafyziky teologie.: Antropický princip aneb kosmický B
složitější zahrnují efekty obecné teorie relativity. Často znázorňují pomocí našemu zraku přístupným obrázkům
jednorozměrným dvourozměrným (např. problém reliktových magnetických
monopólů dalších exotických částic (které nepřípustném množství měly vesmíru přetrvávat z
http://astronuklfyzika. standardnímu
kosmologickému modelu vzniku vývoje vesmíru.
Jak vznikl vesmír?
Relativistická kosmologie koprodukci dalšími fyzikálními obory (jako atomová jaderná fyzika,
termodynamika, hydrodynamika, fyzika elementárních částic) dospěla tzv.
*) Podrobněji viz §5. této souvislosti poznamenejme, představa oscilujícího vesmíru,
často uváděná populárních (někdy odborných) publikacích, paradigma; není souladu s
termodynamikou ani obecnou teorií relativity: pokud Fridmanovský vesmír uzavřený, je
jednocyklový! Dále problém globální homogenity izotropie vesmíru, který naráží existenci
horizontu událostí Fridmanově kosmologickém modelu: vzdálené (protilehlé) oblasti raného vesmíru
se sebe rozletí příliš rychle, než aby stačily "dohodnout" mají uspořádat tak, aby vesmír
později vykazoval tak dokonalou homogenitu izotropii, jakou pozorujeme. doby vesmír
rozpíná chladne.
q Moderní fyzikou gravitace Einsteinova obecná teorie relativity. povrch nafukujícího balónku).cz/AntropPrincip..". Nejdůležitějším nich Fridmanův model, který spolu Hubbleovým
zákonem červeného posuvu spekter vzdálených galaxií vede závěru, vesmír jako celek rozpíná.
Ve standartním modelu jsou další "drobnější" problémy, např. Přesto zde však existují některé problémy sporné otázky. Dalším globálním
problémem záhada tzv.
Kromě těchto obecných principů vychází současná kosmologie dvou důležitých faktů:
q Základní silou působící vesmíru gravitace.hůUllmann V.
Scénář standartního kosmologického modelu poměrně přesvědčivě vysvětluje stavbu vývoj vesmíru a
je nyní téměř všeobecně přijat.
*) Fyzikální aspekty relativistické kosmologie jsou podrobněji rozebírány kapitole "Relativistická kosmologie" knihy
"Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu"
