V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Někteří filosofové zastávali názor, bez hmoty nemohl prostor ani čas
existovat (např. vedlo koncepci "absolutního prostoru", němž je
možno stanovit, zda různých časových okamžicich probíhají události tomtéž místě (bodu)
prostoru, představě "absolutního času". Využívá radarové technice utrazvukové sonografii.1690).Ullmann V.
Pozn. Avšak obecnou přesnou definici prostoru času nemáme, protože nám chybí
nějaký "vyšší" nadřazený obecnější pojem, pomocí něhož bychom mohli vyjádřit. Pro
elektromagnetické vlnění samozřejmě v=c.)).
Astronomické teleskopy "stroje času"
Vesmír pro většinu záření dobře průzračný (aspoň nynější etapě), takže vzdáleném vesmíru postupně
získáváme mnoho informací (paradoxně něm toho víme více než nitru naší Země).cz/Gravitace1-1.l.Locke, r. Díky známé konstantní
rychlosti světla můžeme astronomické teleskopy považovat zároveň jakési "stroje času" (ve smyslu Arbesova
"Newtonova mozku"), kterými můžeme pozorovat děje vesmíru před mnoha miliardami let možnostech
"cestování čase" viz odkaz "Cesty časem: fantazie nebo fyzikální realita?").
Prostor čas
Spolu rozvojem poznání konkrétních zákonitostí přírody vyvíjely nejzákladnější fyzikální
pojmy prostor čas. Galilei Newton principem relativity zákonem
setrvačnosti sice koncepci absolutního prostoru částečně zbavili fyzikální půdy pod nohama, protože
neexistuje způsob, pomocí něhož možno absolutní klid nebo pohyb mechanicky změřit *). Aristoteles své "Metafyzice" vyslovil názor, hmota existovala v
nekonečném prostoru stále (od nekonečné minulosti), přičemž "Bůh" (první hybatel) pouze jejího
chaotického stavu vložil pohyb plánovitý řád přírodní zákony.
Otázky podstatě prostoru, času hmoty pokoušeli řešit pomocí filosofických spekulací již
antičtí řečtí myslitelé.
Plně zachována však zůstala koncepce absolutního času, neboli možnost absolutně určit současnost
událostí tehdy, když tyto události probíhají různých místech prostoru.1678, němž píše: "Absolutní prostor svou povahou bez vztahu čemukoli vnějšímu zůstává
vždy stejný nepohyblivý". "Absolutní neboli matematický čas plyne
http://astronuklfyzika.: Tato zákonitost platí tehdy, když zdrojem přijímaného vlnění odraz vlnění určitého pohybujícího objektu
(včetně proudícího plynu nebo kapaliny).
Antickým řekům zdálo samozřejmé, existuje stav absolutního klidu, kterého nabývá každé
těleso, jež nepodléhá účinku vnějších sil. Absolutní čas vystupoval v
Newtonových zákonech mechaniky, tekl stejně pro libovolně pohybující tělesa jeho hodnota
mohla být určena absolutně "okamžiku stvoření světa". skutečnou (primární) frekvenci vlnovou délku vyzařovaných
spektrálních čar přesně známe laboratorních měření. Později převládla víra stvoření
světa filosofii diskutovala otázka, zda prostor čas existoval již před aktem stvoření, nebo
byl stvořen spolu hmotou.: Gravitace její místo fyzice
přijímaného vlnění tak můžeme stanovit vzájemnou rychlost pohybu zdroje pozorovatele. Jiní argumentovali tím, "existence hmoty
vůbec není nutná pro existenci prostoru času, podobně jako existence Slunce není nutná pro
existenci času, když jeho pohybem čas obvykle měříme" (J.
*) Přesto však Newton uznával absolutní prostor, jak vidět jeho spisu "Philosophiae naturalis principia
mathematica" r. Aurelius Augustinius (354-430n. Všichni prostoru čase žijeme, takže máme určitou intuitivní představu co
prostor čas jsou.htm (13 18) [15.10.
Přesnou spektrometrickou analýzou lze měřit nejen rychlosti translačních pohybů, ale rotace,
pulzace turbulence plynů hvězdách galaxiích; tyto děje projevují příslušným rozšířením či
zdvojením spektrálních čar.2008 12:14:00]
