V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
století. Kvantová teorie
gravitace zvláště unitární teorie pole svém úspěšném završení patrně spojí kvantovou fyziku,
elektrodynamiku, jadernou částicovou fyziku gravitací, teorií prostoru času (kap. Pro
objasnění vlastností prostoru času, stejně jako pro pochopení podstaty gravitace, však fyzika
mikrosvěta přinesla zatím velmi málo.: Gravitace její místo fyzice
"éteru" nositele elektromagnetických jevů.
*) Problematika éteru stručně diskutována konci §1. Původně bylo viditelné světlo, nyní tomu přistupují i
elektromagnetické vlny jiných délek radiovlny, infračervené, ultrafialové, gama záření *). Speciální teorie relativity (§1.
Einstein rámci své speciální teorie relativity. Byly vyslovovány různé částečné hypothézy, až
nakonec novou obecnější mechaniku, dobře popisující velmi rychlé pohyby částic, vybudoval A. pasáž "Korpuskulárně- vlnový dualismus" v
§1.htm (11 18) [15.století zdálo, téměř všechno ve
fyzice zásadě rozřešeno; zbýval jen problém éteru, nejasnosti kolem spektra záření "absolutně
černého" zahřátého tělesa (vedoucí tzv. Projevovalo zvláště při zkoumání mikrosvěta,
které začalo koncem 19. některých detailech jejich
struktury.10. konci 19.
Elektromagnetické záření přináší vesmíru informace dvojího druhu, podle způsobů jeho detekce a
analýzy:
♦ Optické zobrazení
Vizuálním pozorováním optickým zobrazením můžeme získat informace poloze jednotlivých
objektů daným rozlišením), jejich relativní intenzitě (jasnosti) příp. Maxwellovy rovnice".2008 12:14:00]
.5 "Elektromagnetické pole.cz/Gravitace1-1.
V poslední době perspektivním jeví "pozorování" vesmíru pomocí jiných druhů záření neutrin (viz
"Neutrina"), protonů dalších částic kosmickém záření (viz "Kosmické záření"), gravitačních vln (§2.1 "Atomy atomová jádra" monografie "Jaderná fyzika fyzika ionizujícího záření". "ultrafialovému paradoxu") některých vlastností
fotoelektrického jevu.
Elektromagnetické záření základní zdroj informací vesmíru
Prakticky veškeré informace tělesech procesech vesmíru získáváme prostřednictvím
elektromagnetického záření. základě změny polohy čase můžeme sledovat pohyby těles stanovovat jejich
http://astronuklfyzika. však naděje, budoucnu změní.
*) dobré uvědomit.
Zkoumání zákonitostí mikrosvěta nesmírně obohatilo prohloubilo poznatky struktuře hmoty.Ullmann V.6 "Čtyřrozměrný
prostoročas speciální teorie relativity") spolu kvantovou mechanikou nejdůležitější a
nejvšestrannější mezioborovou teorií dnešní fyziky; též "odrazovým můstkem" obecné teorie
relativity jakožto fyziky gravitace prostoročasu. Při pozorování pohybu rychlých elektronů elektrických a
magnetických polích (kterým zabýval zvláště Lorentz) zjistilo, klasická Newtonovská
mechanika zde již není souladu experimentem. "Unitární
teorie pole kvantová gravitace").
Jak hromadily podrobnější experimentální poznatky, narážely mechanistické modely představy
klasické fyziky vůbec, stále větší obtíže. Snahy rozřešení problému záření absolutně černého tělesa, spolu výzkumy
v atomistice, vedly vytvoření kvantové fyziky viz např. viditelné světlo hvězd dalších objektů vesmíru několikrát přeměněné záření
pocházející původně nukleárních subnukleárních procesů mnohem vyšších energiích, odpovídajících primárně
záření γ.7
"Gravitační vlny"). Problematika éteru se
stala odrazovým můstkem vytvoření teorie relativity
