V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
5).
http://astronuklfyzika.2008 12:14:00]
..Ullmann V.n.
Tato spekulativní úvaha založena předpokladu, dělením vlastnosti látek nikdy nemění
a látka sama nositelem všech svých vlastností.: Gravitace její místo fyzice
taková porovnání přece jen uskutečnit (např.
Prostor, čas, hmota, vesmír
Při empirickém pozorování přírody nacházení jejich zákonitostí utvářely důležité abstraktní
pojmy jako prostor, čas, pohyb, hmota, které jsou jistými obrazy obecných (univerzálních)
vlastností jsoucna. Vznikaly snahy dát jednotlivé izolované poznatky souvislosti, zobecňovat
je extrapolovat.10.
Jednou základnich otázek, které klade filosofie je, kde najít podstatu veškerého jsoucna -
základní "prahmotu" (nejjednodušší nerozložitelnou pralátku) níž vznikly níž jsou složeny
všechny věci, rostliny, zvířata lidé. Otázky jako "Kdy jak vznikl svět (vesmír)?", "Jak velký vesmír?", čeho je
složena hmota?" pod.n.
Toto všechno fyzikálně orientované práci vůbec nestálo zmínku, kdyby posledních letech tyto
iracionální představy stále více nešířily. Tak byla základní pralátku
považována voda (Thales)*), vzduch (Anaximenes) nebo oheň (Herakleitos). Filosofická theze strukturnosti hmoty je
téměř všeobecně přijímána metodologii přírodních věd. Vzájemným spojením takových "podstat" měly vznikat jednotlivé základní prvky světa
(např. Starověká filosofie, která skutečné podstaty věcí jevů
nemohla proniknout, naivně považovala podstatu některé povrchní čistě jevové aspekty
skutečnosti, založené bezprostředních smyslových počitcích.l.l. Podobné představy udržely do
středověku, kde byly základem alchymie. vrty pro nalezení vody virgulí), neprokázala statistická
významnost paranormálních jevů.), který nutnost existence dále již nedělitelných atomů odůvodňoval tím, při
neomezené dělitelnosti nakonec nezbylo nic, mohlo být nositelem vlastností dané látky. Pro srovnání viz též esej "Věda náboženství". voda vlhkosti chladu, oheň tepla sucha).),
který jej doplnil koncepcí čtyř základních vlastností (podstat), kterými jsou teplo, chlad, vlhkost a
suchost.
*) světle dnešních poznatků však lze říci, Thales nebyl zase tak daleko pravdy: podle současné
astrofyziky skutečně všechny prvky utvořily hvězdách jadernými reakcemi vodíku, který vznikl z
elementárních částic generovaných při velkém třesku (viz. Nauku atomech rozvinul hlavně Demokritos (asi
460-370 př.htm 18) [15.cz/Gravitace1-1. Později byly
postulovány čtyři základní (nezávislé nepřecházející jedna druhou) pralátky, neboli prvky
(živly), nichž celý svět vybudován: voda (jako podstata kapalin), vzduch (jako představitel
plynného skupenstvi), země (jako nositelka vlastnosti pevných látek) oheň (jako původce
pohyblivosti proměnlivosti).. týče
struktury hmoty, jsou podstatě dvě možnosti: buď hmota spojitá (neomezeně dělitelná),
nebo skládá určitých malých "zrníček" (atomů), které jsou již dále nedělitelné. kap. starověku
nebylo možno mezi těmito dvěma možnostmi nijak spolehlivě rozhodnout, takže různých
filosofických školách razily obě koncepce., jsou zřejmě tak staré, jako uvědomělé přemýšlení lidí přírodě.
Filosofové zabývali rovněž otázkou, jak základních prvků hmota sestavena.
Toto učení čtyřech základních prvcích světa bylo rozvinuto zvláště Aristotelem (384-322 př. Spojením těchto čtyř živlů určitých poměrech mělo vznikat vše,
co přírodě pozorujeme
