Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 239 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
cz/JadRadFyzika6. Žádné záblesky korpuskulárního záření, které následovaly příslušným časovým zpožděním γ-záblesku, však nebyly pozorovány. Vzniklé π ±-mezony jsou nestabilní, rozpadají vzápětí poločasem ≈2,5.2, část "Radioaktivita beta", pasáž "neutrina". Možné ohrožení života Zemi intenzívním zábleskem γ-záření následnou sprškou korpuskulárního záření z blízkého kosmického zdroje diskutováno pasáži "Kosmické záření život" konci tohoto §1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Tyto rozsáhlé spršky sekundárního kosmického záření atmosféře poprvé detekoval Pierre Auger v r.6. Celková bilance neutrin vznikajících rozpadem pionů následně mionů vede poměru počtu mionových elektronových neutrin n(νµ) n(νe) Konfrontace tohoto očekávaného poměru "atmosférických" neutrin skutečně změřeným zastoupením neutrin experimentech Super KamiokaNDE umožnilo experimentálně prokázat tzv. způsobeno tím, dráhy nabitých částic jsou galaktickými a mezigalaktickými magnetickými poli odchylovány rozptylovány všech možných směrů, takže k nám buď neproniknou vůbec, nebo jejich "rozředěný" tok splyne celkovým kosmickým pozadím. Miony jsou rovněž nestabilní, avšak jejich poločas ≈2.5 "Elementární částice").7). *) Při rozpadech pionů mionů vznikají mionová elektronová neutrina; označují někdy jako "atmosférická neutrina". Při povrchu Země zasahuje sprška kosmického záření často značně rozsáhlé území mnoha kilometrů čtverečních.RNDr.htm (26 32) [15. http://astronuklfyzika. Srážkami vznikají kaskádách další další částice, reakce rozvětvuje, dokud energie sekundárních částic neklesne pod asi 80MeV, kdy již interakce nevedou vzniku nových částic, ale již jen k jejich absorbci. zemský povrch dopadne celá sprška kosmického sekundárního záření, obsahující nejčastěji elektrony e±, fotony miony menší počet vysokoenergetických protonů a neutronů (obr.2008 12:13:55] .10. Miony rozpadají elektrony neutrina *): + ν'e+ νe+ ν'µ přičemž vzniklé elektrony pozitrony mají kinetickou energii 50MeV. kosmického záření pravém slova smyslu. Interakcí vysokoenergetických primárních protonů nukleony jádrech dusíku, kyslíku, uhlíku) vznikají energetické protony, neutrony, π-mezony: . Značná část elektronů, pozitronů fotonů gama malých nadmořských výškách vzniká rozpadem mionů Sekundární kosmické záření někdy rozděluje měkkou složku (e±, energií 100MeV elektron-fotonová sprška) tvrdou složku (µ±, menší množství π±, p+, s energií vyšší než 500MeV mionová hadronová sprška).1.10-8s) miony neutrina: π−→ µ− + ν'µ (neutrální πo-mezony velmi krátkým poločasem ≈10-16s rozpadají dvě kvanta gama: γ). Pozn. K interakcím primárního kosmického záření atmosférou dochází nejčastěji výšce cca 30km..1938 Alpách nadmořské výšce kolem 3000m.6 Ionizující záření Vedle záření musí při takových procesech docházet emisi obrovského množství vysokoenergetických částic, tj. oscilaci neutrin viz §1...10-6s 100-krát delší než pionů, takže mnohé miony dopadají povrch země (umožňuje efekt relativistické dilatace času viz pasáž "Miony" §1. Vznikají fotony brzdného záření, dochází tříštivým reakcím atomových jader.: Vysoká pronikavost mionů dána tím, mají asi 200-krát vyšší klidovou hmotnost než elektrony vykazují pouze elektromagnetickou slabou interakci (na rozdíl protonů pionů, které mohou silně interagovat a atomovými jádry). Sekundární kosmické záření Při průchodu primárního kosmického záření zemskou atmosférou dochází řadě interakcí s částicemi vzduchu. 1.6