V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
X-záření zde vzniká zřejmě při akreci látky neutronové hvězdy černé díry, kdy vnitřních
částech akrečního disku plyn zahřívá tak vysokou teplotu, emituje X-záření. Postupné zpomalování rázové vlny výtrysku při interakci s
okolním materiálem pak může vést emisi "dosvitu" postupnou degradací energie γ-záření
k rentgenovému, viditelnému světlu nakonec rádiovým vlnám. Nejpravděpodobnějšími zdroji GRB
by mohly být katastrofické procesy výbuchy supernovy hypernovy, akrece hmoty černé díry,
nebo srážky splynutí kompaktních útvarů jako jsou neutronové hvězdy černé díry (zde se
jednalo nejspíš krátké záblesky viz §4. Energie záření pozoruje intervalu cca 100keV několika
MeV; zajímavé, krátké záblesky záření dobou trvání menší než cca 2sec. obsahují poměrně
více vysokoenergetického záření, než záblesky dlouhé. Záblesky záření jsou doprovázeny "dosvitem",
při němž energie snižuje X-záření, posléze pak viditelné světlo nakonec radiovlny.
Je bohužel nutno přiznat, otázka původu kosmického záření, zvláště jeho složky s
nejvyššími energiemi, dosud není definitivně objasněna (určité světlo této problematiky mohly vnést
nové metody pozorování kosmického záření, především budované rozsáhlé zařízení AUGER viz níže).
Původ záblesků záření není dosud úplnou jistotou objasněn. Výtrysky nitra
rotujících akrečních disků černých děr tak mohly být (vedle supernov) významným
zdrojem kosmického záření vysokoenergetických nabitých částic, především protonů, šířících se
do velkých vzdáleností vesmíru. Energetické interakce exotických částic
Vyskytly spekulace možném vzniku vysokoenergetického kosmického záření při rozpadech dosud
neznámých hypotetických supertěžkých částic klidovými hmotnostmi 1024eV, jejichž existenci předpovídají
tzv.4 §4.). Podle některých hypotéz
by mohly vesmíru existovat extrémně energetická neutrina (snad reliktního původu bouřlivých procesech
při velkém třesku), která při srážkách ostatními (pomalými) neutriny mohla vytvářet bosony slabé interakce,
jejichž rozpadem mohly vznikat protony elektrony vysokých energiích 1021eV..
Záření gama přichází vesmíru (pokaždé jiného místa) formě poměrně krátkých záblesků záření
g (zkratka GRB Gamma Ray Burts), jejichž doba trvání pohybuje desetin sekundy, přes jednotky
a desítky vteřin, někdy minuty.cz/JadRadFyzika6. 1. Masívní černé díry hmotnostech 104-108 hmotností našeho Slunce) se
pravděpodobně nacházejí jádrech mnoha galaxií; pokud kolem této černé díry utvoří masívní
akreční disk, takovéto aktivní galaktické jádro směru rotační osy disku pozorováno jako tzv.8 "Astrofyzikální význam černých děr" knize Gravitace, černé
díry fyzika prostoročasu.RNDr.htm (25 32) [15. Vlastní záření nevzniká přímo oblasti černé díry nebo neutronové hvězdy, ale
v obklopujícím disku zbylého (či vyvrženého) materiálu, němž výtrysky rychlostí blízkou
rychlosti světla vyvolávají rázové vlny.
O "exotických" procesech okolí černých děr bezkonkurenční schopnosti černých děr "ždímat" hmoty energii
viz kapitolu "Černé díry" §4.
Kosmické gama záření
Vedle korpuskulárního ionizujícího záření přichází vesmíru ionizující záření vlnového charakteru
- elektromagnetické rentgenové gama záření. knize "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". supersymetrické teorie (magnetické monopóly, doménové stěny, kosmické struny . Turbulence akrečním disku mohou vést rázovým vlnám, v
nichž vznikají podmínky pro urychlování částic velmi vysoké energie. výtryscích černé díry mohly fungovat urychlovací
mechanismy kosmického záření.2008 12:13:55]
. jet neboli výtrysk, který obsahuje částice urychlené velmi
vysoké relativistické energie. kvasar
- viz §4.
Pomocí družicové detekce X-záření bylo vesmíru pozorováno velké množství rentgenových zdrojů.10. Částice velmi
vysokých energiích mohly vznikat též závěrečné fázi kvantové evaporace černé díry (Hawkingův efekt), při
hypotetické kvantové expozi černé minidíry viz §4. Tato třetí kategorie možných zdrojů kosmického záření zatím
nemá žádnou oporu výsledcích pozorovacích experimentálních.
3.6 Ionizující záření
proud částic záření tzv.7 "Kvantové vyzařování termodynamika černých děr"
knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu".
Při vhodné orientaci rotační osy disku pak elektromagnetickou složku tohoto záření můžeme pozorovat
i Zemi.8 "Astrofyzikální význam černých děr" zmíněné monografii "Gravitace, černé díry a
fyzika prostoročasu".. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. důsledku
turbulencí rázových vln akrečních discích toto rtg záření nepravidelnou, rychle měnící intenzitu.
http://astronuklfyzika.8
