Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 236 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1019eV, musí pocházet oblasti bližší než ≈50÷100 Mpc; toto vysvětlit je obtížné, vhodné blízké zdroje schopné produkovat částice tak velké energii neznáme. http://astronuklfyzika. Vpravo: Snižování energie vysokoenergetického protonového záření interakcí reliktním fotonovým zářením závislosti uražené vzdálenosti vesmíru. Vlevo: Energetické spektrum primárního kosmického záření. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. GZK energetická mez *), která pro protony činí asi 5.10.6.2008 12:13:55] . Larmorův poloměr kružnice, níž pohyb probíhá. Šíření kosmického záření; GZK mez Směrové rozložení kosmického záření téměř izotropní, což souvisí složitými zakřivenými drahami nabitých částic magnetických polích rámci galaxie mezigalaktickém prostoru. Částice, které zachycujeme, prošly své cestě Zemi velmi složité zakřivené dráhy, čímž ze bohužel ztrácí směrová informace zdroji němž vznikly. Pouze nejenergetičtější částice (nad 1019eV) mají dostatečně velký Larmorův poloměr zakřivení (řádově kiloparseky), který umožňoval jejich přibližnou lokalizaci; jelikož nepozoruje zvýšený počet takových částic přicházejících z okolí roviny naší Galaxie, mají tyto vysokoenergetické částice pravděpodobně extragalaktický původ. druhé straně tohoto rozboru plyne, částice kosmického záření, které mají energii vyšší než ≈5. Obr..1. Problém zůstává zatím otevřený, očekávají rozhodující výsledky měření velkého počtu spršek kosmického záření na observatoři AUGER (viz níže). 1.6. Zakřivení dráhy přímo úměrné náboji částice intenzitě magnetického pole nepřímo úměrné hmotnosti částice tedy její energii tzv.RNDr..6 vpravo), při němž tyto částice ztrácejí energii obráceným Comptonovým rozptylem.6. Při dostatečně vysokých energiích vyšších než tzv. Četnost těchto částic nejvyšších energií však velice malá kvantifikace energie je zde obtížná, takže důsledku statistických fluktuací může být četnost energie této oblasti nadhodnocena. Tyto procesy, spojené značnou ztrátou kinetické energie (cca 2.6 Ionizující záření reliktním zářením (GZK-mez, viz níže).htm (23 32) [15.1019eV, srážka fotonem reliktního záření vede dokonce produkci pionu reakcemi γ2,7°K p + πo, γ2,7°K (neutron potom β-přeměnou změní opět proton elektron neutrino) **).cz/JadRadFyzika6. Kromě zakřivené dráhy dochází při šíření nabitých částic kosmického záření jeho postupným energetickým ztrátám interakcemi fotony reliktního mikrovlnného záření (obr.1.1019eV); pod touto mezí účinný průřez pro tvorbu pionů již velmi malý brzdění nabitých částic reliktním zářením podstatně pomalejší probíhá již jen obráceným Comptonovým rozptylem.108eV jednu interakci), jsou tím intenzívnější, čím částice vyšší energii, což vede tomu, byla energie částice na počátku jakkoli vysoká (třebas 1020-1022eV), překonání vzdálenosti cca 100-200 Mpc se postupnými srážkami reliktními fotony vzniku π-mezonů sníží energie hodnotu GZK- energie (≈5