V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
detekci Čerenkovova záření pomocí fotonásobičů. Nezmiňujeme zde interakcích neutronů
s těžkými jádry oblasti uranů transuranů, vedoucích štěpení jader, které podrobněji rozebráno
v §1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika..cz/JadRadFyzika6.
q Radiační záchyt, při němž neutron jádrem pohlcen následně emitován jeden nebo více
fotonů záření gama (při deexcitaci jaderných hladin vzbuzených při absorbci neutronu). Odražené jádro díky svému kladnému náboji při svém
pohybu vyvolává ionizaci excitaci okolních atomů, čímž ztrácí svou energii. Neutrony vstupu do
látky reagují téměř výhradně atomovými jádry, čtyřmi způsoby:
q Pružný rozptyl neutronů jádrech nejčastějším způsobem interakce rychlých neutronů při
jejich průchodu látkovým prostředím, zvláště lehkými jádry.).3 "Jaderné reakce", část "Štěpení atomových jader". Radiační záchyt neutronů nejúčinnější pro pomalé neutrony nízkou energií,
zvláště pro "tepelné" neutrony energií pouze cca 0,025eV (což odpovídá tepelnému pohybu atomů) a
je velice odlišný pro různá jádra. následné aktivaci platí totéž
co bylo zmíněno předchozím bodě.
Neutronové záření
Pod neutronovým zářením rozumí proud pohybujících neutronů. 1. vakuu neutrony
pohybují sice volně bez odporu, avšak jejich "dolet jakožto neutronů" není neomezený jak se
dalo čekat: volné neutrony spontánně rozpadají radioaktivitou poločasem asi 12minut na
protony, elektrony (anti)neutrina. Vznik vlastnosti neutrin jsou podrobně rozebírány
http://astronuklfyzika.
Při návratu jádra původního stavu (deexcitaci vzbuzených jaderných hladin) vyzáří foton
záření gama, který již vyvolává ionizaci mechanismy popsanými předchozím odstavci
(fotoefekt, Comptonův rozptyl, . to
díky extrémně malému účinnému průřezu interakce neutrin látkou. Jaderné reakce vyvolané neutrony jsou podrobněji zmíněny v
§1. Proto jsou rychlé
neutrony nejvíce zpomalovány látkami obsahujícími lehké prvky (vodík, berylium, uhlík pod. zpomalení "tepelnou" energii vnikají neutrony
do jader způsobují tam jaderné reakce vzniku radioisotopů neutronovou aktivaci, která se
může stát dlouhodobějším zdrojem ionizujícího záření. Záření gama
pak již vyvolává ionizaci.htm (18 32) [15. Např..
rychlé neutrony snadno vnikají látky, rychle ztrácejí svou energii při srážkách hlavně lehkými
jádry, které pak ionizují excitují okolní atomy.
V praxi jednotlivé mechanismy interakce neutronového záření látkou kombinují. látkám, které nejúčinněji zachycují neutrony, patří zvláště bor
a kadmium, které proto používají jako stínící materiál pro neutronové záření pro
regulaci neutronového toku jaderných reaktorech. proton nebo
částice alfa (do této kategorie fakticky patří předchozí způsob), které ionizují.
Jelikož neutrony nemají elektrický náboj, při průchodu látkou samy neionizují (jedná záření
nepřímo ionizující).4 "Scintilační detekce spektrometrie
záření gama", popř.). Další ionizace pak může nastat následně dlouhodobě: jádra jež
pohltila neutron jsou často radioaktivní rozpadají vyzáření dalšího ionizujícího záření,
především beta.
Neutrinové záření
I když hlediska fluence částic patří neutrinové záření mezi nejhojněji vyskytující nejintenzívnější záření přírodě,
je jeho radiační význam zcela nepatrný (prakticky nulový) většinou ani mezi ionizující záření nezařazuje.
q Jaderné reakce, kdy vniknutí neutronu jádra emitována jiná částice, např.
q Nepružný rozptyl, při němž neutron opět předá část své energie jádru, avšak tato energie spíše než
na mechanický pohyb jádra spotřebuje zvýšení vnitřní energie jádra nastane excitace jádra.3 "Jaderné reakce".).2008 12:13:55]
. Ionizaci prostředí způsobují sekundární částice, jež vznikají při interakci neutronů
s jádry atomů (odražená lehká jádra, záření protony, částice alfa pod.RNDr.6 Ionizující záření
Sekundární světelné záření může uplatnit případě opticky transparentních látek; důležité využití
ve scintilační detekci spektrometrii záření viz §2. Letící neutron narazí jádro, předá mu
část své kinetické energie, odrazí něj (podobně jako kulečníková koule) pokračuje pohybu
se změněným směrem sníženou energií. Předaná energie při
pružném rozptylu neutronu největší pro jádra vodíku (zde při jedné srážce předána téměř
polovina energie) rostoucí hmotností (nukleonovým číslem) jader klesá.10
