V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Záření gama
pak již vyvolává ionizaci. Další ionizace pak může nastat následně dlouhodobě: jádra jež
pohltila neutron jsou často radioaktivní rozpadají vyzáření dalšího ionizujícího záření,
především beta.
V praxi jednotlivé mechanismy interakce neutronového záření látkou kombinují.).
rychlé neutrony snadno vnikají látky, rychle ztrácejí svou energii při srážkách hlavně lehkými
jádry, které pak ionizují excitují okolní atomy.2008 12:13:55]
.)... vakuu neutrony
pohybují sice volně bez odporu, avšak jejich "dolet jakožto neutronů" není neomezený jak se
dalo čekat: volné neutrony spontánně rozpadají radioaktivitou poločasem asi 12minut na
protony, elektrony (anti)neutrina. Radiační záchyt neutronů nejúčinnější pro pomalé neutrony nízkou energií,
zvláště pro "tepelné" neutrony energií pouze cca 0,025eV (což odpovídá tepelnému pohybu atomů) a
je velice odlišný pro různá jádra. Letící neutron narazí jádro, předá mu
část své kinetické energie, odrazí něj (podobně jako kulečníková koule) pokračuje pohybu
se změněným směrem sníženou energií.
q Jaderné reakce, kdy vniknutí neutronu jádra emitována jiná částice, např.
Neutronové záření
Pod neutronovým zářením rozumí proud pohybujících neutronů. Nezmiňujeme zde interakcích neutronů
s těžkými jádry oblasti uranů transuranů, vedoucích štěpení jader, které podrobněji rozebráno
v §1.
q Nepružný rozptyl, při němž neutron opět předá část své energie jádru, avšak tato energie spíše než
na mechanický pohyb jádra spotřebuje zvýšení vnitřní energie jádra nastane excitace jádra.
q Radiační záchyt, při němž neutron jádrem pohlcen následně emitován jeden nebo více
fotonů záření gama (při deexcitaci jaderných hladin vzbuzených při absorbci neutronu). proton nebo
částice alfa (do této kategorie fakticky patří předchozí způsob), které ionizují. detekci Čerenkovova záření pomocí fotonásobičů.cz/JadRadFyzika6. Předaná energie při
pružném rozptylu neutronu největší pro jádra vodíku (zde při jedné srážce předána téměř
polovina energie) rostoucí hmotností (nukleonovým číslem) jader klesá. Ionizaci prostředí způsobují sekundární částice, jež vznikají při interakci neutronů
s jádry atomů (odražená lehká jádra, záření protony, částice alfa pod. látkám, které nejúčinněji zachycují neutrony, patří zvláště bor
a kadmium, které proto používají jako stínící materiál pro neutronové záření pro
regulaci neutronového toku jaderných reaktorech. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Neutrony vstupu do
látky reagují téměř výhradně atomovými jádry, čtyřmi způsoby:
q Pružný rozptyl neutronů jádrech nejčastějším způsobem interakce rychlých neutronů při
jejich průchodu látkovým prostředím, zvláště lehkými jádry.RNDr. Proto jsou rychlé
neutrony nejvíce zpomalovány látkami obsahujícími lehké prvky (vodík, berylium, uhlík pod. Odražené jádro díky svému kladnému náboji při svém
pohybu vyvolává ionizaci excitaci okolních atomů, čímž ztrácí svou energii. Jaderné reakce vyvolané neutrony jsou podrobněji zmíněny v
§1.6 Ionizující záření
Sekundární světelné záření může uplatnit případě opticky transparentních látek; důležité využití
ve scintilační detekci spektrometrii záření viz §2.
Jelikož neutrony nemají elektrický náboj, při průchodu látkou samy neionizují (jedná záření
nepřímo ionizující).htm (18 32) [15. 1. to
díky extrémně malému účinnému průřezu interakce neutrin látkou. Vznik vlastnosti neutrin jsou podrobně rozebírány
http://astronuklfyzika. následné aktivaci platí totéž
co bylo zmíněno předchozím bodě.4 "Scintilační detekce spektrometrie
záření gama", popř.3 "Jaderné reakce".10.
Při návratu jádra původního stavu (deexcitaci vzbuzených jaderných hladin) vyzáří foton
záření gama, který již vyvolává ionizaci mechanismy popsanými předchozím odstavci
(fotoefekt, Comptonův rozptyl, .3 "Jaderné reakce", část "Štěpení atomových jader".
Neutrinové záření
I když hlediska fluence částic patří neutrinové záření mezi nejhojněji vyskytující nejintenzívnější záření přírodě,
je jeho radiační význam zcela nepatrný (prakticky nulový) většinou ani mezi ionizující záření nezařazuje.). Např. zpomalení "tepelnou" energii vnikají neutrony
do jader způsobují tam jaderné reakce vzniku radioisotopů neutronovou aktivaci, která se
může stát dlouhodobějším zdrojem ionizujícího záření
