Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 229 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obráceně, při dopadu fotonu jeho absorbci rovněž část jeho energie přemění na kinetickou energii odraženého jádra, takže vybuzení jádra energii Eexcit potřeba vyšší energie Eγ dopadajícího záření (právě tuto hodnotu Ek).3), při níž z jádra vyražen neutron proton: fotojaderné reakce (γ, n), (γ, p); při velmi vysokých energiích popř.4. Nejjednodušší fotojadernou reakcí vyražení neutronu z jádra deuteria 2H1 (tj.cz/JadRadFyzika6.2008 12:13:55] . Celou tuto energie však neodnese foton ale podle zákona akce reakce tato energie rozdělí mezi energii vyslaného kvanta kinetickou energii odraženého jádra, tj. Zatímco atomovém obalu buzení rezonančního fluorescenčního záření běžným jevem, rezonanční jaderná absorbce normálních okolností nevyskytuje možno uskutečnit pouze ve speciálním experimentálním uspořádání. Při ozáření těžkých jader oblasti transuranů (jako 238U) tvrdým zářením energii vyšší než 15MeV, může dojít fotoštěpení takových jader dva fragmenty středně těžká jádra z prostředku Mendělejevovy tabulky, podobně jako při jejich štěpení spontánním účinkem neutronů. Pro těžší jádra vzniku fotojaderné reakce potřeba zpravidla podstatně vyšší energie záření γ.RNDr. Při velmi vysokých energiích záření gama, přesahujících ≈150MeV, pak již dochází produkci nových elementárních částic (jako jsou π-mezony, při ještě vyšších energiích pak K-mezony a hyperony), jak podrobněji zmíněno §1. Dokonce tehdy, když ozařujeme zářením γ, emitovaným určitými (dceřinnými) excitovanými jádry, látku složenou téhož isotopu prvku, který záření γ emituje, nedochází jaderné absorbci, neboť skutečná energie kvanta poněkud liší energie jaderné hladiny z následujícího důvodu: Při přechodu jádra excitovaného stavu vyzáří energie Eexcit daná rozdílem počátečního (excitovaného) konečného (základního) stavu.htm (16 32) [15.Ek. Závislost účinného průřezu pro fotoefekt, Comptonův rozptyl tvorbu elektron-pozitronových párů olovu na energii záření vyjádřeno pomocí příslušných příspěvků lineárnímu absorbčnímu koeficientu µ.6. 1. když je původní jádro klidu, musí hybnost fotonu rovnat hybnost pnucl odraženého jádra, takže p2 nucl/2mnucl http://astronuklfyzika.10. Výsledné jádro fotojaderné reakci může být radioaktivní říkáme, dochází tzv. Energie emitovaného absorbovaného záření jsou tedy vůči sobě posunuty hodnotu 2.1. gama-aktivaci. Důvodem to, jaderné absorbční čáry jsou velice úzké (cca 10-5-10-9 eV), takže velmi obtížné energeticky "trefit" tak úzkého rozmezí. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. ■ Rezonanční jaderná absorbce Mössbauerův jev Pokud mají kvanta záření energii přesně rovnou energii určité vzbuzené jaderné hladiny, může být takový γ- foton pohlcen jádrem, čímž jádro excituje příslušnou energetickou hladinu. Vzápětí nastane deexcitace za vyzáření fotonu téže energie (který však samozřejmě vyletí obecně jiným směrem, než foton dopadající); jedná tedy o jadernou fluorescenci.6 Ionizující záření Obr. ■ Jaderný fotoefekt (fotojaderná reakce) Pokud mají kvanta záření dostatečně vysokou energii (větší než vazbová energie nukleonů v jádře, nejméně cca 2,5 MeV), mohou vyvolat přímo jádře jadernou reakci (viz §1. jeho rozštěpení proton neutron), která prahovou energii 2,23 MeV. Kinetická energie odraženého jádra plyne zákona zachování hybnosti, tj.5 "Elementární částice". Eexcit Eexcit. i více částic: (γ, 2n), (γ, np), (γ, 2p), (γ, α). Pro lehčí materiály jsou křivky nižší (menší hodnoty µ), plošší jakoby posunuty nižším energiím; relativně nejvíce snížen podíl fotoefektu