V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Nyní již můžeme obrátit specifickým vlastnostem interakcí konkrétních částic přímo
ionizujícího záření :
Interakce těžkých nabitých částic záření alfa, protonové deuteronové
záření, těžší ionty
a záření,
což proud rychle letích héliových jader 4He2 (2p+,2no), vyznačuje tím, všech běžných kvant
záření mají α-částice největší hmotnost hlavně též největší elektrický náboj kladný náboj
dvou protonů p+....
Obecně přechodové záření nejméně významné všech druhů sekundárního záření, vznikajícího při interakci
nabitých částic látkou.
Záření těžších iontů
Rychle letící jádra těžších prvků než hélia, zvaná též těžší ionty, vyvolávají analogické ionizační účinky jako záření α,
avšak úměrně vyšší vzhledem svému většímu náboji. Přechodové záření však vzniká i
při nárazu nabité částice kovový povrch (bylo poprve pozorováno již r. Pokud jsou tělesa nevodivé
látky (dielektrika), lze vznik přechodového záření vysvětlit shora zmíněným mechanismem náhlé změny elektrického
pole částice při průchodu vakua permitivitou prostředí permitivitou ε>εo.RNDr.. Jelikož velmi slabé (často jen necelý jeden foton průchod částice rozhraním), je
většinou přezářeno mnohem intenzívnějším brzdným zářením zářením deexcitace atomů..-doplnit
Protonové deuteronové záření
Do značné míry podobné vlastnosti interakce látkou protonové záření proud rychlých protonů p+
(vodíkových jader) deuteronové záření, což proud rychlých jader deuteria D=2H1 (složených protonu a
neutronu no)...
Těmito silnými ionizačními účinky částice když zpravidla vysokou kinetickou energii, v
látce značně rychle brzdí, takže její dolet velmi malý při energii řádu jednotek MeV cca 0,1mm
v látkách hustoty vody. Tento jev plně
projeví pouze vakuu, neboť vzduchu způsobuje záření ionizaci, prostředí stává částečně elektricky vodivé a
náboj ozařovaného tělesa odváděn.. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1919 J.. Protonové
a deuteronové záření umělého původu vytváří urychlovačích (§1. 1. tímto zářením pozemské přírodě nesetkáváme, avšak vyšších vrstvách atmosféry vesmíru
je vysokoenergetické protonové záření hlavní složkou kosmického záření (viz níže "Kosmické záření"). Přechodové
záření rentgenové oblasti někdy používá při analýze vysokoenergetického záření detekci elektronů (TRD) a
jejich oddělení těžších částic (pionů protonů), které vysílají přechodové záření rentgenové oblasti až
při mnohonásobně vyšších energiích než elektrony.
Mionové záření
S mionovým zářením, což proud rychlých mionů µ−, můžeme setkat zemském povrchu. Je
http://astronuklfyzika.jaderné reakce, tvorba neutronů .htm (11 32) [15.2 vpravo dole.
Impaktní přechodové záření
Přechodové záření vzniká též při dopadu rychlých nabitých částic povrch těles.5, část "Urychlovače nabitých částic").1. Toto záření možno pozorovat
jako slabé modravé světlo (je polarizované) anody vysokonapěťových vakuových trubic, např.6 Ionizující záření
ionizačními komorami.
...
Při nízkých tocích záření, nebo pokud ozařované těleso aspoň částečně vodivě spojeno zemí, tento
jev zanedbatelný.Lilienfeldem), např.1.
Vlastní radioaktivní zářič nebo rovněž elektricky nabíjí, neboť tyto částice odnášejí elektrický náboj látce
zářiče pak převládají opačné náboje než znaménko náboje emitovaných částic.E.. Vnikne-li α-částice látky, působí při svém průletu kolem atomů značnou
elektrickou (Coulombovskou) silou elektrony, které velmi účinně vytrhává atomových obalů.2008 12:13:55]
.
Elektrické nabíjení
Samozřejmým, ale většinou zcela opomíjeným jevem při interakci elektricky nabitých částic látkou, elektrické
nabíjení původně neutrálního látkového prostředí.6..1. anody rentgenky. Nejsilnější ionizační účinky vznikají konci doletu částice (Braggovo maximum)
- viz obr.cz/JadRadFyzika6... Vzniká tím, při přibližování rychlé nabité částice kovovému povrchu dochází k
rychlé časové změně dipólového momentu dvojice [nabitá částice elektrony povrchu kovu q´], která efektivně
tvoří elektrický dipól.. Podle zákona zachování elektrického náboje elektrický
náboj každého místa, němž dojde absorbci zabrzdění elektricky nabité částice, zvýší hodnotu náboje částice. podle Maxwellovy elektrodynamiky časová změna dipólového momentu vede k
vyzařování elektromagnetických vln přechodového záření, obr.6. při dopadu
elektronů anodu rentgence.10... Ozařujeme-li však elektricky izolované těleso intenzívním tokem záření bude postupně kladně
či záporně nabíjet vysoký elektrický potenciál stovek (podle své elektrické kapacity)
