Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 173 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
c2 m. *) Další základní charakteristika objektů makrosvětě prostorová velikost (rozměry, objem), nemá elementárních částic žádný význam! důsledku korpuskulárně-vlnového dualismu principu neurčitosti nelze částicím v mikrosvětě přiřadit žádnou určitou velikost. Interakce pomocí intermediálních částic znázorňují pomocí tzv.101´) §1. 0−, (1/2)+ pod.ν/c2. V úloze virtuálních částic mohou sloužit běžně známé prokázané částice, např.6 "Čtyřrozměrný prostoročas a speciální teorie relativity" knihy "Gravitace, černé díry fyzika prostoročasu". 1. Pozn. Při zabrzdění odevzdá http://astronuklfyzika. intermediální částice, jež jsou kvanty příslušného pole.5 Elementární částice čísla momentu hybnosti soustavy, třebas jádra, JP: buď nebo J−.cz/JadRadFyzika5. Fotony mají nulovou klidovou hmotnost, avšak jejich setrvačná (relativistická) hmotnost závisí frekvenci: h.2008 12:13:46] . Výsledná hmotnost tím větší, čím rychleji částice pohybuje; pro v→c roste nade všechny meze.a odpor tělesa vůči zrychlování) závisí rychlosti pohybu tělesa mo/√(1-v2/c2), kde je klidová hmotnost, stanovená inerciální vztažné soustavě, níž těleso klidu.c2 Einsteinova rovnice vyjadřující rovnocennost hmotnosti energie. Podle speciální teorie relativity totiž aktuální hmotnost (setrvačná hmotnost, charakterizující podle 2. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.10. Třídění elementárních částic Elementární částice třídí rozdělují skupin podle svých význačných vlastností, vyjádřených fyzikálními parametry kvantovými čísly. Nejzákladnější charakteristikou každého předmětu *), tedy elementární částice, její hmotnost přesněji řečeno hmotnost klidová mo. ♦ Leptonové baryonové číslo Za účelem třídění elementárních částic částicím přiřazuje leptonové číslo které pro leptony = ±1 (podle toho, zda jedná částici antičástici), pro ostatní částice L=0, baryonové číslo které pro baryony (opět "+" pro částice "-" pro antičástice) pro částice jiné než baryony B=0. Podle klidové hmotnosti rozdělujeme částice čtyři skupiny: ■ Částice nulovou klidovou hmotností V atomové jaderné fyzice jsou především kvanta elektromagnetického záření fotony, obecné teorii relativity kvantové gravitaci pak příp. Další kvantová čísla podivnost hypernáboj budou zavedena níže souvislosti unitárními symetriemi elementárních částic. účinný průřez interakce částic (viz níže). fotony, často však používají i částice zatím neznámé neprokázané modelové hypotetické částice (jsou zmíněny níže). Celková energie částice (součet klidové kinetické energie) je podle speciální teorie relativity rovna (mo/√(1-v2/c2)). spontánní emisi skutečných částic anomálie v závislosti účinných průřezů interakcí energii. Intermediální virtuální částice Podle představ kvantové teorie pole probíhá vzájemné silové působení dvou částic tak, tyto částice vzájemně vyměňují (vysílají přijímají) tzv. proton hlediska silné interakce rozměr ≈1,6. modelových představách však můžeme uvažovat jakýchsi "efektivních" velikostech částic, daných vlastnostmi interakce těchto částic (např.: Může zdát paradoxní mluvit "klidové hmotnosti" částic, které principiálně nikdy nemohou být klidu. těchto představ vychází tzv.Newtonova zákona m. ještě kvanta gravitačního vlnění gravitony (gravitační vlny jsou zatím prokázány jen nepřímo, experimentální prokázání gravitonů není naděje dohledné budoucnosti). Virtuální částice nemohou být přímo detekovány, ale mohou projevovat reálných měřitelných jevech, neboť interagují s reálnými částicemi poli; takové skryté interakce mohou vyvolat např.htm 43) [15. K vysvětlení mechanismů interakcí vzájemných přeměn elementárních částic používají nejen pozorované "reálné" částice vstupující interakcí nebo vyzařované jako důsledek interakce, ale často též určité "pomocné" částice, zprostředkovávající určité etapy interakce, které přímo pozorovány nejsou.RNDr.10-13cm). elementárních částic pak jako index spinového čísla: např. Každá částice podléhající interakci obklopena "oblakem" příslušných intermediálních částic, které mimo akt interakce zůstávají virtuální. Ve speciální teorii relativity však klidová hmotnost částice definována jako invariantní velikost (4-rozměrná délka, nezávisející vztažné soustavě) 4-vektoru hybnosti částice viz vztah (1. Proto žádná částice, jejíž klidová hmotnost je nenulová, nemůže pohybovat rychlostí světla. Feynmanových diagramů. Takovéto virtuální částice "existují" pouze velmi krátkou dobu, která kratší než čas nutný pro změření jejich energie podle relací neurčitosti