V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
buď
ψ("1","2") ψ("2","1"), nebo ψ("1","2") -ψ("2","1") vlnová funkce soustavy může změnit jen znaménko. 1.2008 12:13:46]
. Spin s=1 mají fotony, s=3/2 těžké hyperony Ω,
spin s=2 gravitony.cz/JadRadFyzika5. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.
*) Přesněji řečeno, energetické vyjádření hmotnosti eV/c2, avšak často vynechává. spinem úzce souvisí magnetický moment částice, udávaný v
násobcích elementárního Bohrova magnetonu e. Pauliho vylučovací princip.
♦ Elektrický náboj
Mimořádně důležitým parametrem částice její elektrický náboj, který kvantován proto se, místo
v coulombech, vyjadřuje násobcích velikosti náboje elektronu |e| uvedením znaménka elektron
má pak náboj -1, proton +1, neutron samozřejmě 0.Nebo, vlnová
funkce systému antisymetrická při transpozici každé dvojice částic mění znaménko. Parita zachovává při silných elektromagnetických interakcích, avšak při slabých
interakcích nezachovává. transformaci souřadnic x→-x, y→-y, z→-z, t→t.
Parita vcelku příliš důležitým kvantovým číslem; uvádí někdy jako index vpravo nahoře kvantového
http://astronuklfyzika.
Fyzikální parametry částic; kvantová čísla
Vlastnosti elementárních částic charakterizují vhodnými fyzikálními parametry, nichž některé
jsou známé klasické fyziky, jiné jsou čistě kvantové nemají klasickou analogii.
Níže setkáme nábojem 1/3e 2/3e kvarků. Stejné částice tedy
v kvantové mechanice zcela ztrácejí svou individualitu jejich fyzikální vlastnosti jsou identické,
jsou vzájemně nerozlišitelné. Pokud při této transformaci vlnová funkce systému
změní znaménko, parita záporná: -1, neboli "−". V
kvantové mechanice není žádná možnost průběžně sledovat pohyb jednotlivých částic tím je
rozlišovat.RNDr.c2 ekvivalence hmotnosti energie,
v energetických jednotkách elektronvoltech eV, keV, MeV *), násobcích hmotnosti elektronu) a
doba života (resp.
Na tomto principu nerozlišitelnosti částic založeno kvantově-mechanické chování souborů skládajících ze
stejného druhu částic.
♦ Klidová hmotnost, doba života
Základními nekvantovanými charakteristikami částic jejich klidová hmotnost (vyjadřovaná buď
v gramech, častěji však, souvislosti Einsteinovým vztahem m. Mikročástice projevují jen svými interakcemi jinými částicemi. Pokud vlnová funkce
popisující stav částice nezmění, parita kladná: P=1, "+". Níže podle tohoto kritéria částice rozdělíme bosony
se symetrickou vlnovou funkcí (celočíselný spin) fermiony antisymetrickou vlnovou funkcí (poločíselný spin). Analýza interakcí elementárních částic ukazuje, parita protonu neutronu kladná, zatímco parita fotonů
a mesonů π+,-,o záporná. Těm
parametrům elementárních částic, které jsou kvantovány, tj.
Rozborem vlnových funkcí soustavy stejných částic lze ukázat, souboru identických fermionů tomtéž
stavu nemohou nacházet dvě částice (nebo více částic) platí tzv.Vlnová funkce buď symetrická při libovolné permutaci částic nemění; 2. nabývají diskrétních hodnot, říká
kvantová čísla.
Spinové číslo částic dále určuje kvantově-mechanické statistické chování souborech částic viz
níže "Bosony" "Fermiony". ukázat, parita systému orbitálním momentem hybnosti je
(-1)l.
♦ Parita
je kvantové číslo, charakterizující chování kvantově-mechanického systému jádra elementární částice, vzhledem
k prostorovému zrcadlovému odrazu, tj.
♦ Spin
Další důležitou kvantovou charakteristikou částic jejich spin neboli spinové číslo vyjadřující
vlastní moment hybnosti částice násobcích Planckovy konstanty Kromě nulového spinu
(vyskytujícího mezonů nejmenším možným spinem hodnota s=1/2 (takový spin
mají elektrony, protony, neutrony, neutrina, miony). poločas rozpadu, vyjadřuje sekundách, stabilních částic považuje Ą).htm 43) [15.h/4πmp.10.5 Elementární částice
bodě prostoru již nemůžeme určit, který uvažovaných elektronů dostal tohoto bodu. Jelikož částice jsou stejné nerozlišitelné, musí být ekvivalentní fyzikální stavy soustavy
získané záměnou (přehozením, transpozicí) dvou částic "1" "2"; kvantového hlediska musí hustota
pravděpodobnosti ψ2 tohoto systému zůstat stejná při vzájemné záměně částic: ψ("1","2")2 ψ("2","1")2, tj.h/4πme, popř. Která těchto možností
se realizuje, závisí druhu částic souvisí jejich spinem. Existují
tedy dvě možnosti: 1. jaderného magnetonu e
