Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 167 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Radiojód 131 J (T1/2=8 dnů, max.3). pro http://astronuklfyzika. Kalifornium 252 Cf (T1/2=2,65roku) kromě (97%) rozpadá spontánním štěpením (3%), při němž jsou vyzařovány neutrony využívá proto jako intenzívní neutronový zdroj, např. ionizačních požárních hlásičích, směsi beryliem za využití reakce (α,n) jako laboratorní zdroj neutronů.htm 11) [15. Z těžkých jader uranové skupiny, které jsou všechny α-radioaktivní, jsou důležité zvláště následující přírodní (primární) radionuklidy : Thorium 232 Th (T1/2=1,39.10.) především fluor 18 F (T1/2=110min. Z nejtěžších jader skupiny transuranů mají praktické uplatnění především tři radionuklidy: Plutonium 239 Pu (T1/2=2,44. Draslík 40 K všeobecně rozšířeným přírodním (primárním) radionuklidem velice dlouhým poločasem rozpadu 1,26. rozpadové řady popsané výše, obr.3 "jaderné reakce", část "Štěpení atomových jader".1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Dalším těžším radionuklidem často využívaným jako gama-zářič iridium 192 Ir (T1/2=74,2dne, rozpadá se 99,5% β−-rozpadem 4,5% elektronovým záchytem), které emituje řadu liní záření gama v rozmezí 296-1380keV výraznými píky 316keV 468keV.cz/JadRadFyzika4. Pro nukleární medicínu vůbec nejdůležitějším radionuklidem metastabilní technecium 99m Tc (T1/2=6hodin), které čistým zářičem gama (Eγ=140keV) získává beta-rozpadem molybdenu 99Mo (T1/2=66hod.2 "Biologické účinky ionizujícího záření", pasáž "Zdroje ozáření ionizujícím zářením". Používá jako zdroj záření při defektoskopii a při brachyradioterapii.4. Uran 235 U (T1/2=7,1.109let) díky svému delšímu poločasu nejrozšířenějším druhem uranu přírodě. Rozpadovými produkty těchto radionuklidů řada dalších radioisotopů (tvoří tzv. Techneciem značená radiofarmaka nacházejí široké uplatnění při statické dynamické scintigrafii ledvin, jater, plic, srdce, mozku dalších orgánů, jakož nádorové diagnostice. Používá jako hlavní etalon pro gama- spektroskopii, dále ozařování radioterapii, defektoskopii řadě měřících technických aplikací. Podrobnosti viz §1. Ze středně těžkých radionuklidů široce využíván zvláště kobalt 60 Co (T1/2=5,27let) jako zdroj tvrdého záření gama 1173+1332keV pro radioterapii, defektoskopii další technické aplikace, někdy se používá 57Co jako zdroj měkkého záření gama 122+136keV; oba tyto radionuklidy též využívají jako etalonové zářiče. Americium 241 Am (T1/2=458let) α+γ zářičem, často používaným jako etalon měkkého záření gama 59,6keV, jako zdroj α-částic např. Pro in vitro radioimunoanalýzu pak používá radiojód 125 J (T1/2=60 dnů, EC, 27+31keV, 35keV). Lze jej rovněž využít jako štěpný materiál, avšak přímo, ale přes plutonium, které atomovém reaktoru vzniká 238U pohlcením neutronu. generátoru.108let) důležitým štěpným materiálem, při jehož štěpení jaderných reaktorech se získává velké množství energie jaderných elektrárnách; jaderné reaktory slouží též jako mohutný zdroj neutronů pro řadu aplikací jaderné fyziky chemie. energií 606keV, hlavní energie 364keV) nukleární medicíně klíčový význam pro diagnostiku terapii onemocnění štítné žlázy.2008 12:13:36] .5, §5. Rozpadem radia pak vzniká plynný radon 222 Rn, významný hlediska radioekologie - viz kap.104let) štěpným materiálem podobně jako uran 235U.1), nichž nejdůležitější radium 226 Ra (T1/2=1602let), používané dříve např.1010let) patří nejrozšířenějším přírodním radionuklidům obsaženým v horninách zemské kůry (spolu 40K).4 Radionuklidy 11C (T1/2=20,4min. 1. Jedním nejznámějších nejpoužívanějších radionuklidů vůbec cesium 137 Cs (T1/2=30,17let).), který formě 18F-deoxyglukózy vychytá hromadí zvláště nádorových tkáních, které pak základě koincidenční detece anihilačního záření gama 511keV zobrazují pomocí pozitronové emisní tomografie (viz §4.), kyslík 15O (T1/2=122sec. to β−+γ zářič jedinou energií záření gama 662keV.), dusík 13N (T1/2=10min.) tzv.109roků.RNDr. Uran 238 U (T1/2=4,51. v radioterapii