V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
4 Radionuklidy
11C (T1/2=20,4min. Pro in
vitro radioimunoanalýzu pak používá radiojód 125
J (T1/2=60 dnů, EC, 27+31keV, 35keV).
Lze jej rovněž využít jako štěpný materiál, avšak přímo, ale přes plutonium, které atomovém
reaktoru vzniká 238U pohlcením neutronu. energií 606keV, hlavní energie 364keV) nukleární
medicíně klíčový význam pro diagnostiku terapii onemocnění štítné žlázy.
Ze středně těžkých radionuklidů široce využíván zvláště kobalt 60
Co (T1/2=5,27let) jako zdroj
tvrdého záření gama 1173+1332keV pro radioterapii, defektoskopii další technické aplikace, někdy
se používá 57Co jako zdroj měkkého záření gama 122+136keV; oba tyto radionuklidy též využívají
jako etalonové zářiče.104let) štěpným materiálem podobně jako uran 235U.109let) díky svému delšímu poločasu nejrozšířenějším druhem uranu přírodě.
Kalifornium 252
Cf (T1/2=2,65roku) kromě (97%) rozpadá spontánním štěpením (3%), při němž
jsou vyzařovány neutrony využívá proto jako intenzívní neutronový zdroj, např.
Uran 238
U (T1/2=4,51.2 "Biologické účinky ionizujícího záření", pasáž "Zdroje ozáření ionizujícím zářením".10.), dusík 13N (T1/2=10min.4.) především fluor 18
F
(T1/2=110min.RNDr.
v radioterapii.) tzv.109roků.2008 12:13:36]
.
Uran 235
U (T1/2=7,1. rozpadové
řady popsané výše, obr.), kyslík 15O (T1/2=122sec.
Pro nukleární medicínu vůbec nejdůležitějším radionuklidem metastabilní technecium
99m
Tc (T1/2=6hodin), které čistým zářičem gama (Eγ=140keV) získává beta-rozpadem
molybdenu 99Mo (T1/2=66hod.
Rozpadovými produkty těchto radionuklidů řada dalších radioisotopů (tvoří tzv.
Dalším těžším radionuklidem často využívaným jako gama-zářič iridium 192
Ir (T1/2=74,2dne, rozpadá
se 99,5% β−-rozpadem 4,5% elektronovým záchytem), které emituje řadu liní záření gama v
rozmezí 296-1380keV výraznými píky 316keV 468keV.
Radiojód 131
J (T1/2=8 dnů, max.
Draslík 40
K všeobecně rozšířeným přírodním (primárním) radionuklidem velice dlouhým
poločasem rozpadu 1,26.1.
Z nejtěžších jader skupiny transuranů mají praktické uplatnění především tři radionuklidy:
Plutonium 239
Pu (T1/2=2,44. Rozpadem radia pak vzniká plynný radon 222
Rn, významný hlediska radioekologie -
viz kap.htm 11) [15.3). Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.108let) důležitým štěpným materiálem, při jehož štěpení jaderných reaktorech
se získává velké množství energie jaderných elektrárnách; jaderné reaktory slouží též jako mohutný
zdroj neutronů pro řadu aplikací jaderné fyziky chemie. Techneciem značená radiofarmaka nacházejí
široké uplatnění při statické dynamické scintigrafii ledvin, jater, plic, srdce, mozku dalších orgánů,
jakož nádorové diagnostice. ionizačních požárních hlásičích, směsi beryliem za
využití reakce (α,n) jako laboratorní zdroj neutronů.5, §5. Používá jako zdroj záření při defektoskopii
a při brachyradioterapii.
Z těžkých jader uranové skupiny, které jsou všechny α-radioaktivní, jsou důležité zvláště
následující přírodní (primární) radionuklidy :
Thorium 232
Th (T1/2=1,39.1010let) patří nejrozšířenějším přírodním radionuklidům obsaženým
v horninách zemské kůry (spolu 40K). Podrobnosti viz §1.), který formě 18F-deoxyglukózy vychytá hromadí zvláště nádorových tkáních,
které pak základě koincidenční detece anihilačního záření gama 511keV zobrazují
pomocí pozitronové emisní tomografie (viz §4.1), nichž nejdůležitější radium 226
Ra (T1/2=1602let), používané dříve např.
Americium 241
Am (T1/2=458let) α+γ zářičem, často používaným jako etalon měkkého záření
gama 59,6keV, jako zdroj α-částic např. Používá jako hlavní etalon pro gama-
spektroskopii, dále ozařování radioterapii, defektoskopii řadě měřících technických aplikací. pro
http://astronuklfyzika. to
β−+γ zářič jedinou energií záření gama 662keV.cz/JadRadFyzika4. generátoru.
Jedním nejznámějších nejpoužívanějších radionuklidů vůbec cesium 137
Cs (T1/2=30,17let). 1.3 "jaderné reakce", část
"Štěpení atomových jader"
