Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 167 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Draslík 40 K všeobecně rozšířeným přírodním (primárním) radionuklidem velice dlouhým poločasem rozpadu 1,26.109roků.10. Americium 241 Am (T1/2=458let) α+γ zářičem, často používaným jako etalon měkkého záření gama 59,6keV, jako zdroj α-částic např. Používá jako hlavní etalon pro gama- spektroskopii, dále ozařování radioterapii, defektoskopii řadě měřících technických aplikací. 1.3 "jaderné reakce", část "Štěpení atomových jader".), který formě 18F-deoxyglukózy vychytá hromadí zvláště nádorových tkáních, které pak základě koincidenční detece anihilačního záření gama 511keV zobrazují pomocí pozitronové emisní tomografie (viz §4.) tzv.) především fluor 18 F (T1/2=110min. Ze středně těžkých radionuklidů široce využíván zvláště kobalt 60 Co (T1/2=5,27let) jako zdroj tvrdého záření gama 1173+1332keV pro radioterapii, defektoskopii další technické aplikace, někdy se používá 57Co jako zdroj měkkého záření gama 122+136keV; oba tyto radionuklidy též využívají jako etalonové zářiče.109let) díky svému delšímu poločasu nejrozšířenějším druhem uranu přírodě.), dusík 13N (T1/2=10min.cz/JadRadFyzika4. Pro in vitro radioimunoanalýzu pak používá radiojód 125 J (T1/2=60 dnů, EC, 27+31keV, 35keV).), kyslík 15O (T1/2=122sec. pro http://astronuklfyzika. energií 606keV, hlavní energie 364keV) nukleární medicíně klíčový význam pro diagnostiku terapii onemocnění štítné žlázy. Uran 235 U (T1/2=7,1.2 "Biologické účinky ionizujícího záření", pasáž "Zdroje ozáření ionizujícím zářením". Kalifornium 252 Cf (T1/2=2,65roku) kromě (97%) rozpadá spontánním štěpením (3%), při němž jsou vyzařovány neutrony využívá proto jako intenzívní neutronový zdroj, např.htm 11) [15. to β−+γ zářič jedinou energií záření gama 662keV. Uran 238 U (T1/2=4,51. Techneciem značená radiofarmaka nacházejí široké uplatnění při statické dynamické scintigrafii ledvin, jater, plic, srdce, mozku dalších orgánů, jakož nádorové diagnostice.2008 12:13:36] . Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Používá jako zdroj záření při defektoskopii a při brachyradioterapii. Jedním nejznámějších nejpoužívanějších radionuklidů vůbec cesium 137 Cs (T1/2=30,17let). ionizačních požárních hlásičích, směsi beryliem za využití reakce (α,n) jako laboratorní zdroj neutronů. generátoru.RNDr. Z těžkých jader uranové skupiny, které jsou všechny α-radioaktivní, jsou důležité zvláště následující přírodní (primární) radionuklidy : Thorium 232 Th (T1/2=1,39.4 Radionuklidy 11C (T1/2=20,4min. Podrobnosti viz §1.3). Rozpadem radia pak vzniká plynný radon 222 Rn, významný hlediska radioekologie - viz kap.1010let) patří nejrozšířenějším přírodním radionuklidům obsaženým v horninách zemské kůry (spolu 40K). Radiojód 131 J (T1/2=8 dnů, max. v radioterapii. rozpadové řady popsané výše, obr. Rozpadovými produkty těchto radionuklidů řada dalších radioisotopů (tvoří tzv.1.108let) důležitým štěpným materiálem, při jehož štěpení jaderných reaktorech se získává velké množství energie jaderných elektrárnách; jaderné reaktory slouží též jako mohutný zdroj neutronů pro řadu aplikací jaderné fyziky chemie. Pro nukleární medicínu vůbec nejdůležitějším radionuklidem metastabilní technecium 99m Tc (T1/2=6hodin), které čistým zářičem gama (Eγ=140keV) získává beta-rozpadem molybdenu 99Mo (T1/2=66hod. Lze jej rovněž využít jako štěpný materiál, avšak přímo, ale přes plutonium, které atomovém reaktoru vzniká 238U pohlcením neutronu. Z nejtěžších jader skupiny transuranů mají praktické uplatnění především tři radionuklidy: Plutonium 239 Pu (T1/2=2,44.1), nichž nejdůležitější radium 226 Ra (T1/2=1602let), používané dříve např.4. Dalším těžším radionuklidem často využívaným jako gama-zářič iridium 192 Ir (T1/2=74,2dne, rozpadá se 99,5% β−-rozpadem 4,5% elektronovým záchytem), které emituje řadu liní záření gama v rozmezí 296-1380keV výraznými píky 316keV 468keV.5, §5.104let) štěpným materiálem podobně jako uran 235U