Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
sila najde algebraickým součtem jednotlivých
elm. síla indukovaná
v jednom závitě 2jVw.
Ve stroji derivačním (obr. Obr. 77. elmg. jedn. armatuře celkem závitů, nichž polovině
- indukuje elm. Stroj řadový. sílu dynama (nehledíme-li znaménku) lze určiti vztahu:
E (str. V), při cívkách již jen °/0 atd.
Účinkem hysterese samoindukce posune neutrální pás polohy
A (obr. síla maximální 8°/0
(obr. Při cívkách liší minimální elm.
Elm.) proud kollektoru (arm atura není
rýsována) vede kolem elektro-
magnetů pak svorek vnějšího vedeni elektromagnet
a vnější vedeni jsou spojeny . stejné cívky 90° sebe
vzdálené, indukuje každé nich stejná periodická-elm, sila, ale vzhledem
k sousední cívce čtvrt periody posunutá.
Stroje dynamoelektrické dělíme podle toho, jak vinutí kolem elektro
magnetu' připojeno vnějšímu vedení, tři druhy: stroje řadové, (sériové'1,
derivační smíšené (kompoundní). tudíž úhrnná elm.
Čím větší počet cívek armatuře, tím stejnoměrnější jest výsledný
induk. Elm. 82. 81,) proud kollektoru rozděluje
ve dvě části, nichž menší vede cT-d u
kolem elektromagnetu větší část svorek přímo vnějšího
. síla téhož smyslu. Nnz 10~8 voltů. síla neklesne tedy nulle,
nýbrž jedno otočení nabývá čtyřikrát maxima čtyřikrát minima
b1b„.) poněkud směru otáčení armatury. Je-li maximální indukční tok JSľ, změna toku
v každém závitě při jedné otočce 2jV, otočí-li
se armatura vteřinu M-krát, /It 1In tedy elm. křivka čárkovaná
a čerchaná. (Na obr. sil, jak ukazuje křivka plně vytažená. Proud takový slove undu-
lační lze jeho undulacích přesvědčiti telefonem. Stroj smíšený. Obr. proud, Jsou-li železném jádře př. 80.
Ve stroji řadovém, (obr.Obr. 86). 80.) Výsledná elm. 81. sila dána
vzorcem
E ĚNn abs. 79. Stroj derivační. 79
