Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obr. Je-li maximální indukční tok JSľ, změna toku
v každém závitě při jedné otočce 2jV, otočí-li
se armatura vteřinu M-krát, /It 1In tedy elm.
Ve stroji řadovém, (obr. 80. Při cívkách liší minimální elm.
Ve stroji derivačním (obr. 81,) proud kollektoru rozděluje
ve dvě části, nichž menší vede cT-d u
kolem elektromagnetu větší část svorek přímo vnějšího
. jedn. armatuře celkem závitů, nichž polovině
- indukuje elm. sílu dynama (nehledíme-li znaménku) lze určiti vztahu:
E (str.
Stroje dynamoelektrické dělíme podle toho, jak vinutí kolem elektro
magnetu' připojeno vnějšímu vedení, tři druhy: stroje řadové, (sériové'1,
derivační smíšené (kompoundní). 77. síla téhož smyslu.) poněkud směru otáčení armatury. síla maximální 8°/0
(obr.
Účinkem hysterese samoindukce posune neutrální pás polohy
A (obr. stejné cívky 90° sebe
vzdálené, indukuje každé nich stejná periodická-elm, sila, ale vzhledem
k sousední cívce čtvrt periody posunutá. Proud takový slove undu-
lační lze jeho undulacích přesvědčiti telefonem. síla neklesne tedy nulle,
nýbrž jedno otočení nabývá čtyřikrát maxima čtyřikrát minima
b1b„. Stroj řadový. V), při cívkách již jen °/0 atd. tudíž úhrnná elm. 79. Obr. síla indukovaná
v jednom závitě 2jVw.
Čím větší počet cívek armatuře, tím stejnoměrnější jest výsledný
induk. Elm. sil, jak ukazuje křivka plně vytažená. elmg. 79. 86). Nnz 10~8 voltů. 80. křivka čárkovaná
a čerchaná.) Výsledná elm.) proud kollektoru (arm atura není
rýsována) vede kolem elektro-
magnetů pak svorek vnějšího vedeni elektromagnet
a vnější vedeni jsou spojeny . Stroj smíšený. 82. Stroj derivační. (Na obr. sila najde algebraickým součtem jednotlivých
elm. proud, Jsou-li železném jádře př. sila dána
vzorcem
E ĚNn abs.
Elm. 81.Obr
