Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Čím větší počet cívek armatuře, tím stejnoměrnější jest výsledný
induk. Při cívkách liší minimální elm. stejné cívky 90° sebe
vzdálené, indukuje každé nich stejná periodická-elm, sila, ale vzhledem
k sousední cívce čtvrt periody posunutá. síla neklesne tedy nulle,
nýbrž jedno otočení nabývá čtyřikrát maxima čtyřikrát minima
b1b„. sila dána
vzorcem
E ĚNn abs.Obr. 86). Obr. křivka čárkovaná
a čerchaná. 80. Je-li maximální indukční tok JSľ, změna toku
v každém závitě při jedné otočce 2jV, otočí-li
se armatura vteřinu M-krát, /It 1In tedy elm. elmg. sil, jak ukazuje křivka plně vytažená. armatuře celkem závitů, nichž polovině
- indukuje elm.
Účinkem hysterese samoindukce posune neutrální pás polohy
A (obr. sílu dynama (nehledíme-li znaménku) lze určiti vztahu:
E (str.
Stroje dynamoelektrické dělíme podle toho, jak vinutí kolem elektro
magnetu' připojeno vnějšímu vedení, tři druhy: stroje řadové, (sériové'1,
derivační smíšené (kompoundní). (Na obr. tudíž úhrnná elm.
Elm. jedn. Stroj derivační. Elm. síla téhož smyslu. 80. 77.
Ve stroji derivačním (obr. Stroj řadový. Stroj smíšený. síla indukovaná
v jednom závitě 2jVw. proud, Jsou-li železném jádře př.) proud kollektoru (arm atura není
rýsována) vede kolem elektro-
magnetů pak svorek vnějšího vedeni elektromagnet
a vnější vedeni jsou spojeny . síla maximální 8°/0
(obr. 79.) Výsledná elm.) poněkud směru otáčení armatury. Proud takový slove undu-
lační lze jeho undulacích přesvědčiti telefonem. 79.
Ve stroji řadovém, (obr. 81,) proud kollektoru rozděluje
ve dvě části, nichž menší vede cT-d u
kolem elektromagnetu větší část svorek přímo vnějšího
. Nnz 10~8 voltů. 81. sila najde algebraickým součtem jednotlivých
elm. Obr. 82. V), při cívkách již jen °/0 atd
