Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obr.) proud kollektoru (arm atura není
rýsována) vede kolem elektro-
magnetů pak svorek vnějšího vedeni elektromagnet
a vnější vedeni jsou spojeny . (Na obr. Je-li maximální indukční tok JSľ, změna toku
v každém závitě při jedné otočce 2jV, otočí-li
se armatura vteřinu M-krát, /It 1In tedy elm. 77. 82.) Výsledná elm. křivka čárkovaná
a čerchaná. V), při cívkách již jen °/0 atd. Nnz 10~8 voltů. sila dána
vzorcem
E ĚNn abs. jedn. Stroj řadový.Obr. síla maximální 8°/0
(obr. 81. sílu dynama (nehledíme-li znaménku) lze určiti vztahu:
E (str.
Účinkem hysterese samoindukce posune neutrální pás polohy
A (obr.
Ve stroji derivačním (obr. Elm. 81,) proud kollektoru rozděluje
ve dvě části, nichž menší vede cT-d u
kolem elektromagnetu větší část svorek přímo vnějšího
. 79. Při cívkách liší minimální elm.
Stroje dynamoelektrické dělíme podle toho, jak vinutí kolem elektro
magnetu' připojeno vnějšímu vedení, tři druhy: stroje řadové, (sériové'1,
derivační smíšené (kompoundní). tudíž úhrnná elm. armatuře celkem závitů, nichž polovině
- indukuje elm. Proud takový slove undu-
lační lze jeho undulacích přesvědčiti telefonem. sila najde algebraickým součtem jednotlivých
elm. stejné cívky 90° sebe
vzdálené, indukuje každé nich stejná periodická-elm, sila, ale vzhledem
k sousední cívce čtvrt periody posunutá. Obr.
Čím větší počet cívek armatuře, tím stejnoměrnější jest výsledný
induk.) poněkud směru otáčení armatury. síla indukovaná
v jednom závitě 2jVw. 86).
Elm. proud, Jsou-li železném jádře př. Stroj derivační. Stroj smíšený. síla téhož smyslu. elmg. 79. 80. sil, jak ukazuje křivka plně vytažená.
Ve stroji řadovém, (obr. síla neklesne tedy nulle,
nýbrž jedno otočení nabývá čtyřikrát maxima čtyřikrát minima
b1b„. 80
