Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Účinkem hysterese samoindukce posune neutrální pás polohy
A (obr. 81,) proud kollektoru rozděluje
ve dvě části, nichž menší vede cT-d u
kolem elektromagnetu větší část svorek přímo vnějšího
.
Stroje dynamoelektrické dělíme podle toho, jak vinutí kolem elektro
magnetu' připojeno vnějšímu vedení, tři druhy: stroje řadové, (sériové'1,
derivační smíšené (kompoundní).
Ve stroji řadovém, (obr. 77. Obr. 82. síla neklesne tedy nulle,
nýbrž jedno otočení nabývá čtyřikrát maxima čtyřikrát minima
b1b„.) poněkud směru otáčení armatury. 86). sila dána
vzorcem
E ĚNn abs. 79. Je-li maximální indukční tok JSľ, změna toku
v každém závitě při jedné otočce 2jV, otočí-li
se armatura vteřinu M-krát, /It 1In tedy elm. síla maximální 8°/0
(obr. (Na obr. síla téhož smyslu.) proud kollektoru (arm atura není
rýsována) vede kolem elektro-
magnetů pak svorek vnějšího vedeni elektromagnet
a vnější vedeni jsou spojeny . jedn.Obr. sil, jak ukazuje křivka plně vytažená. síla indukovaná
v jednom závitě 2jVw. Obr. sila najde algebraickým součtem jednotlivých
elm. proud, Jsou-li železném jádře př. 81. armatuře celkem závitů, nichž polovině
- indukuje elm.
Čím větší počet cívek armatuře, tím stejnoměrnější jest výsledný
induk. sílu dynama (nehledíme-li znaménku) lze určiti vztahu:
E (str. Elm.) Výsledná elm. Proud takový slove undu-
lační lze jeho undulacích přesvědčiti telefonem. Nnz 10~8 voltů. Při cívkách liší minimální elm. Stroj smíšený.
Ve stroji derivačním (obr. 80. 79.
Elm. Stroj derivační. 80. Stroj řadový. stejné cívky 90° sebe
vzdálené, indukuje každé nich stejná periodická-elm, sila, ale vzhledem
k sousední cívce čtvrt periody posunutá. křivka čárkovaná
a čerchaná. elmg. tudíž úhrnná elm. V), při cívkách již jen °/0 atd
