Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
sil, jak ukazuje křivka plně vytažená. Proud takový slove undu-
lační lze jeho undulacích přesvědčiti telefonem. elmg.) proud kollektoru (arm atura není
rýsována) vede kolem elektro-
magnetů pak svorek vnějšího vedeni elektromagnet
a vnější vedeni jsou spojeny . tudíž úhrnná elm. jedn.
Stroje dynamoelektrické dělíme podle toho, jak vinutí kolem elektro
magnetu' připojeno vnějšímu vedení, tři druhy: stroje řadové, (sériové'1,
derivační smíšené (kompoundní). stejné cívky 90° sebe
vzdálené, indukuje každé nich stejná periodická-elm, sila, ale vzhledem
k sousední cívce čtvrt periody posunutá. Při cívkách liší minimální elm. 86). 81. 77. 81,) proud kollektoru rozděluje
ve dvě části, nichž menší vede cT-d u
kolem elektromagnetu větší část svorek přímo vnějšího
.) Výsledná elm.
Elm.Obr. Stroj derivační. Obr. síla indukovaná
v jednom závitě 2jVw. 79. 82. 80. sílu dynama (nehledíme-li znaménku) lze určiti vztahu:
E (str. Obr. síla neklesne tedy nulle,
nýbrž jedno otočení nabývá čtyřikrát maxima čtyřikrát minima
b1b„. armatuře celkem závitů, nichž polovině
- indukuje elm.) poněkud směru otáčení armatury.
Účinkem hysterese samoindukce posune neutrální pás polohy
A (obr.
Čím větší počet cívek armatuře, tím stejnoměrnější jest výsledný
induk. Elm. 79. sila dána
vzorcem
E ĚNn abs. Stroj řadový. Je-li maximální indukční tok JSľ, změna toku
v každém závitě při jedné otočce 2jV, otočí-li
se armatura vteřinu M-krát, /It 1In tedy elm. 80. křivka čárkovaná
a čerchaná. proud, Jsou-li železném jádře př. V), při cívkách již jen °/0 atd. Nnz 10~8 voltů.
Ve stroji řadovém, (obr. (Na obr. Stroj smíšený.
Ve stroji derivačním (obr. síla maximální 8°/0
(obr. sila najde algebraickým součtem jednotlivých
elm. síla téhož smyslu
