Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) nebo vtahování jádra železného sole
noidu (str. Elm. Má-li tedy magnetické pole pouze dva
póly, musí armatura otočiti 50krát vteřinu, je-li však magnetické pole
buzeno více magnety stejně daleko sebe postavenými (stroje vícepólové),
je při stejné frekvenci vteřinový počet obrátek tolikrát menší, kolika pólových
dvojic magnetických jest užito. Pravíme-li
tedy, střídavý proud určitou elm.). Frekvence tohoto jednofázového proudu rovná se
souěinu počtu obrátek počtu pólových dvojic magnetických. Elektromagnety vzbuzují proudem stejnosměrným, jenž se
přivádí samostatného zdroje (nejčastěji malého dynama, upevněného
s alternátorem společné ose). sílu nebo intensitu, máme na
mysli pouze hodnotu průměrnou, zvanou efektivní.
Ampermetry voltmetry pro proud střídavý spočívají tepelných
účincích proudu (str.
stroje 11a proud střídavý (alternátory).
Vzniklý proud slove jednoduchý proud střídavý neboli jednofázový-,
lze užiti podobně jako proudu stejnosměrného (vyjma elektrolysi), je-li
počet změn pólových sec dostatečně veliký.
Do vedení střídavého proudu vepněme sebou samoindukční
cívku žárovku upravme odpor tak, aby žárovka jasně svítila.) spojením obou předchozích strojů; proud
z kollektoru dělí opět dvě větve, jež obě vedou kolem elektro
magnetů.
Střídavý proud. Strojů armaturou
prstencovou nebo bubnovou lze též užiti vzbuzeni proudů střídavých,
nahradí-li kollektor dvěma sebe isolovanými kroužky; každému nich
se připojí pouze jeden drát, vedoucí částí armatury vzájemně vzdále
ných 180". 83. 81. 64.
Stroj smíšený (obr.)
Zdánlivý odpor (bez Ohmová odporu), jejž skýtá samoindukční
cívka střídavému proudu, slove odpor induktivní neboli induktance je
. 82.
Pro střídavé proudy vysokého napětí staví armatura zpravidla pevně
a magnety otáčejí (obr. síla intensita střídavého proudu mění
se rychle periodicky nully maximální hodnotě zpět.). Počtem lze dokázati,
že pro sinusový proud tato hodnota «/0/V 0*7 EJ\j'2
zb 0*7 E0, značí-li hodnoty maximální. "Vloží-
me-li pak cívky železné jádro, složené jednotlivých drátů, žárovka
svítí slaběji, případě zhasne. Střídavý proud indukuje
se cívkách pevně stojících, jež mohou býti spolu různě spojeny, vede se
do sítě svorek S2. (Cívky tlumicí neboli reakční.vedení Elektromagnety vnější vedení jsou spojeny Strojů
těchto užívá nejvíce. Otáčející kolo skládá několika ma
gnetů, nichž vede stejnosměrný proud sběracími kroužky s
(na obrazci jsou rýsovány jako soustředné kružnice). Hlavní větev vnější vedení jsou spojeny sebou, vedlejší větev
a vnější vedení vedle sebe. Zmenšení napětí svorkách žárovky
je způsobeno samoindukcí cívky. Tak př. pro osvětlování
volí zpravidla proud, jenž asi 100 pólových změn vteřinu čili
frekvenci 50, period sec
