Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 97 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) nebo vtahování jádra železného sole­ noidu (str. sílu nebo intensitu, máme na mysli pouze hodnotu průměrnou, zvanou efektivní. Ampermetry voltmetry pro proud střídavý spočívají tepelných účincích proudu (str.). Elektromagnety vzbuzují proudem stejnosměrným, jenž se přivádí samostatného zdroje (nejčastěji malého dynama, upevněného s alternátorem společné ose). pro osvětlování volí zpravidla proud, jenž asi 100 pólových změn vteřinu čili frekvenci 50, period sec. Frekvence tohoto jednofázového proudu rovná se souěinu počtu obrátek počtu pólových dvojic magnetických.vedení Elektromagnety vnější vedení jsou spojeny Strojů těchto užívá nejvíce. Hlavní větev vnější vedení jsou spojeny sebou, vedlejší větev a vnější vedení vedle sebe. Zmenšení napětí svorkách žárovky je způsobeno samoindukcí cívky. 64. "Vloží- me-li pak cívky železné jádro, složené jednotlivých drátů, žárovka svítí slaběji, případě zhasne. Pravíme-li tedy, střídavý proud určitou elm. Tak př.) Zdánlivý odpor (bez Ohmová odporu), jejž skýtá samoindukční cívka střídavému proudu, slove odpor induktivní neboli induktance je . 83.) spojením obou předchozích strojů; proud z kollektoru dělí opět dvě větve, jež obě vedou kolem elektro­ magnetů. Do vedení střídavého proudu vepněme sebou samoindukční cívku žárovku upravme odpor tak, aby žárovka jasně svítila. Pro střídavé proudy vysokého napětí staví armatura zpravidla pevně a magnety otáčejí (obr. Otáčející kolo skládá několika ma­ gnetů, nichž vede stejnosměrný proud sběracími kroužky s (na obrazci jsou rýsovány jako soustředné kružnice). síla intensita střídavého proudu mění se rychle periodicky nully maximální hodnotě zpět. Střídavý proud indukuje se cívkách pevně stojících, jež mohou býti spolu různě spojeny, vede se do sítě svorek S2. Má-li tedy magnetické pole pouze dva póly, musí armatura otočiti 50krát vteřinu, je-li však magnetické pole buzeno více magnety stejně daleko sebe postavenými (stroje vícepólové), je při stejné frekvenci vteřinový počet obrátek tolikrát menší, kolika pólových dvojic magnetických jest užito. Počtem lze dokázati, že pro sinusový proud tato hodnota «/0/V 0*7 EJ\j'2 zb 0*7 E0, značí-li hodnoty maximální.). Elm. 82. Střídavý proud. Vzniklý proud slove jednoduchý proud střídavý neboli jednofázový-, lze užiti podobně jako proudu stejnosměrného (vyjma elektrolysi), je-li počet změn pólových sec dostatečně veliký. Strojů armaturou prstencovou nebo bubnovou lze též užiti vzbuzeni proudů střídavých, nahradí-li kollektor dvěma sebe isolovanými kroužky; každému nich se připojí pouze jeden drát, vedoucí částí armatury vzájemně vzdále­ ných 180". (Cívky tlumicí neboli reakční. Stroj smíšený (obr. 81. stroje 11a proud střídavý (alternátory)