Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
síla rovná nulle. Místa tato jsou
na přímce určují zv.) tedy
zvětšují jen odpor armatury. 77. trom agnety) při téže výkon
nosti enší rozm ěry, ale
TÍce zahřívá obtížněji spravuje arm atura prstencová. Bubnová armatura elek-
Obr.).
Popsaná úprava nebyla
by však příliš výhodná, protože
navinutý drát musil býti
zbaven isolace místech, kde
se dotýká kartáčků.
celém prstenu stejnoměrné, jsou elm. Armatura prstencová kollektorem. síly obou polovicích stejné, ale
směru opačného, takže výsledná elm.Obr. 78., jde proud článků svorky B. Když však
k uzavřenému proudovodu obou článků připojíme vnější vedení tak; jak je
•naznačeno obr.
Téhož dosáhneme Grammeova prstenu, přiložímedi kartáčky K2
na místa, nimž míří proud obou polovic týmž směrem. Jádrem válec V
z měkkého železa, složeny
z plechů sebe isolovaných a
kladených sebe kolmo k
ose válce tedy směru
siločar. Podobný případ
nastane, spojimedi dva úplně stejné články souhlasnými póly sobě.). 76. Upravuje
se tedy vinutí k
stejnoměrně m
j které
jsou připojeny jednotlivým
vzájemně isolovaným kovovým
výsečím kollektoru němuž
přiléhají kartáčky 2
(obr. neutrální pás. Výklad proudu undulačního. válci navinuty jsou
dráty cívkách celé jeho
délce konce každé cívky jsou
připojeny dvěma různým de-
štičkám kollektoru něho
sbírá proud kartáčky, posta
venými směru neutrálního
pásu.
U Grammeova prstenu
protínají siločáry přispívají tak
ke vzniku indukovaného proudu
jen části drátů, jež leží na
jeho vnější straně. 75. 77. Dráty na
vnitřní straně prstenu siločar
neprotínají (obr. 79. Póly stroje jsou
svorky 2.
Mnohem lépe využito
drátů bubnové armatuře,
jíž nyní zpravidla užívá
(obr.
