Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obr. 77. Když však
k uzavřenému proudovodu obou článků připojíme vnější vedení tak; jak je
•naznačeno obr. Upravuje
se tedy vinutí k
stejnoměrně m
j které
jsou připojeny jednotlivým
vzájemně isolovaným kovovým
výsečím kollektoru němuž
přiléhají kartáčky 2
(obr. Bubnová armatura elek-
Obr., jde proud článků svorky B. 76.). 79. Podobný případ
nastane, spojimedi dva úplně stejné články souhlasnými póly sobě. válci navinuty jsou
dráty cívkách celé jeho
délce konce každé cívky jsou
připojeny dvěma různým de-
štičkám kollektoru něho
sbírá proud kartáčky, posta
venými směru neutrálního
pásu. Póly stroje jsou
svorky 2. 78.
celém prstenu stejnoměrné, jsou elm. Armatura prstencová kollektorem. neutrální pás. 77. Dráty na
vnitřní straně prstenu siločar
neprotínají (obr.
Mnohem lépe využito
drátů bubnové armatuře,
jíž nyní zpravidla užívá
(obr.
U Grammeova prstenu
protínají siločáry přispívají tak
ke vzniku indukovaného proudu
jen části drátů, jež leží na
jeho vnější straně.
.
Popsaná úprava nebyla
by však příliš výhodná, protože
navinutý drát musil býti
zbaven isolace místech, kde
se dotýká kartáčků. Místa tato jsou
na přímce určují zv. 75. trom agnety) při téže výkon
nosti enší rozm ěry, ale
TÍce zahřívá obtížněji spravuje arm atura prstencová. síly obou polovicích stejné, ale
směru opačného, takže výsledná elm.
Téhož dosáhneme Grammeova prstenu, přiložímedi kartáčky K2
na místa, nimž míří proud obou polovic týmž směrem.) tedy
zvětšují jen odpor armatury. Výklad proudu undulačního. síla rovná nulle. Jádrem válec V
z měkkého železa, složeny
z plechů sebe isolovaných a
kladených sebe kolmo k
ose válce tedy směru
siločar.)