Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
78.
Mnohem lépe využito
drátů bubnové armatuře,
jíž nyní zpravidla užívá
(obr. 75. válci navinuty jsou
dráty cívkách celé jeho
délce konce každé cívky jsou
připojeny dvěma různým de-
štičkám kollektoru něho
sbírá proud kartáčky, posta
venými směru neutrálního
pásu.). 77.
celém prstenu stejnoměrné, jsou elm. Výklad proudu undulačního.
U Grammeova prstenu
protínají siločáry přispívají tak
ke vzniku indukovaného proudu
jen části drátů, jež leží na
jeho vnější straně. Místa tato jsou
na přímce určují zv., jde proud článků svorky B. Podobný případ
nastane, spojimedi dva úplně stejné články souhlasnými póly sobě.Obr. Bubnová armatura elek-
Obr. Armatura prstencová kollektorem. Jádrem válec V
z měkkého železa, složeny
z plechů sebe isolovaných a
kladených sebe kolmo k
ose válce tedy směru
siločar. 76. Póly stroje jsou
svorky 2. Upravuje
se tedy vinutí k
stejnoměrně m
j které
jsou připojeny jednotlivým
vzájemně isolovaným kovovým
výsečím kollektoru němuž
přiléhají kartáčky 2
(obr.
Popsaná úprava nebyla
by však příliš výhodná, protože
navinutý drát musil býti
zbaven isolace místech, kde
se dotýká kartáčků. síla rovná nulle. Dráty na
vnitřní straně prstenu siločar
neprotínají (obr.
Téhož dosáhneme Grammeova prstenu, přiložímedi kartáčky K2
na místa, nimž míří proud obou polovic týmž směrem. Když však
k uzavřenému proudovodu obou článků připojíme vnější vedení tak; jak je
•naznačeno obr. 77.
. síly obou polovicích stejné, ale
směru opačného, takže výsledná elm. neutrální pás.). trom agnety) při téže výkon
nosti enší rozm ěry, ale
TÍce zahřívá obtížněji spravuje arm atura prstencová. 79.) tedy
zvětšují jen odpor armatury
