Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
celém prstenu stejnoměrné, jsou elm.
Mnohem lépe využito
drátů bubnové armatuře,
jíž nyní zpravidla užívá
(obr., jde proud článků svorky B. neutrální pás. Bubnová armatura elek-
Obr. 76. 75. Když však
k uzavřenému proudovodu obou článků připojíme vnější vedení tak; jak je
•naznačeno obr. síla rovná nulle. Armatura prstencová kollektorem.
Téhož dosáhneme Grammeova prstenu, přiložímedi kartáčky K2
na místa, nimž míří proud obou polovic týmž směrem.).
.
Popsaná úprava nebyla
by však příliš výhodná, protože
navinutý drát musil býti
zbaven isolace místech, kde
se dotýká kartáčků. síly obou polovicích stejné, ale
směru opačného, takže výsledná elm. Jádrem válec V
z měkkého železa, složeny
z plechů sebe isolovaných a
kladených sebe kolmo k
ose válce tedy směru
siločar. Místa tato jsou
na přímce určují zv. Póly stroje jsou
svorky 2. Podobný případ
nastane, spojimedi dva úplně stejné články souhlasnými póly sobě.).
U Grammeova prstenu
protínají siločáry přispívají tak
ke vzniku indukovaného proudu
jen části drátů, jež leží na
jeho vnější straně. 78. 77.Obr. Dráty na
vnitřní straně prstenu siločar
neprotínají (obr. 79. 77. trom agnety) při téže výkon
nosti enší rozm ěry, ale
TÍce zahřívá obtížněji spravuje arm atura prstencová. válci navinuty jsou
dráty cívkách celé jeho
délce konce každé cívky jsou
připojeny dvěma různým de-
štičkám kollektoru něho
sbírá proud kartáčky, posta
venými směru neutrálního
pásu. Výklad proudu undulačního.) tedy
zvětšují jen odpor armatury. Upravuje
se tedy vinutí k
stejnoměrně m
j které
jsou připojeny jednotlivým
vzájemně isolovaným kovovým
výsečím kollektoru němuž
přiléhají kartáčky 2
(obr