Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
b) proud, přemění energie nahromaděná ma
gnetickém poli energii proudovou.
a) proud, část jeho energie spotřebuje
t magnetického pole, takže, nekoná-li proud jiné práce, energie
proudová rovná práci potřebné magnet, pole -f- Jouleovo
teplo.Obklopí-li primární cívka (anebo pohyblivý magnet) všech stran
výborné vodivým obalem (na př.
. stoupí ustálený stav. Tímto
způsobem lze chrániti vnější prostor před indukčními účinky. Změna svorko- v
véiio napětí při spojení gnetické pole), trvá třeba několik vteřin, než na-
proudu.
Jeden konec proudovodu, němž vložena cívka, spojme trvale pilníkem,
po jehož drsné ploše pohybujeme druhým koncem proudovodu.
Napětí koncích daného vodiče stoupá tedy
z nullové hodnoty podle plně vytažené křivky,
znázorněné obr.
X Samoindukce. Ale jinak
je tomu, když proud vodiči vzniká nebo zaniká. (Čárko
vaná křivka obr. Tím proud
střídavě spojuje přerušuje. rheostatech), navíjejí se
na dráty ě.
Popsaný zjev představujeme tak, jako proti napětí koncích
vodiče působila proměnná elm. síla samoindukční,
jež tím větší, čím rychleji proud přeruší čím silnější bylo ma
gnetické pole. Teprve při ustáleném stavu není již třeba pro magnetické pole
energii dodávati, pročež: energie proudová rovná Jouleovu teplu. Doba, jež uplyne, než
napětí dostoupí plné své hodnoty při pří
mých drátech velmi krátká; je-li však drát navinut
v četných závitech cívku, opatřenou jádrem
n měkkého železa (čímž vzniká velmi silné ma-Ubr. Kolem vodiče, jímž prochází proud, ustá
leném stavu magnetické pole, němž nahromaděna statická energie
magnetická.
Aby odstranila samoindukce cívek (na př. síla, zvaná samoindukcní, jež jsouc zprvu
veliká stále zmenšuje; při ustáleném stavu rovná nulle. jejímu není třeba dodávati energie. Samoindukční proud projevuje též účinky
fysiologickými. 67. Při přerušení viděti jiskru, jež značně větší,
vložíme-li cívky železné dráty. Proto objeví při přerušení proudu obloukový výboj,
zejména byl-li drát navinut četných závitech cívce železným
jádrem (cívka samoindukční). Samoindukční proud lze ukázati tímto pokusem. 67. 67. Tím vznikne elm. trubicí měděnou nebo mosaznou), vznikají
změnou magnetického pole obalu proudy Foucaultovy; proto proudy indu
kované sekundární cívce, jež navinutá trubici, jsou velmi slabé.). síla samoindukční uzavřeném proudovodu podle pravidla
Lenzova při spojení primárního proudu namířena proti němu, při přerušení
má ním směr souhlasný.
Elm
