Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
síla samoindukční,
jež tím větší, čím rychleji proud přeruší čím silnější bylo ma
gnetické pole. jejímu není třeba dodávati energie. Ale jinak
je tomu, když proud vodiči vzniká nebo zaniká. stoupí ustálený stav. Samoindukční proud lze ukázati tímto pokusem.Obklopí-li primární cívka (anebo pohyblivý magnet) všech stran
výborné vodivým obalem (na př. Změna svorko- v
véiio napětí při spojení gnetické pole), trvá třeba několik vteřin, než na-
proudu. Samoindukční proud projevuje též účinky
fysiologickými. trubicí měděnou nebo mosaznou), vznikají
změnou magnetického pole obalu proudy Foucaultovy; proto proudy indu
kované sekundární cívce, jež navinutá trubici, jsou velmi slabé. Kolem vodiče, jímž prochází proud, ustá
leném stavu magnetické pole, němž nahromaděna statická energie
magnetická. Teprve při ustáleném stavu není již třeba pro magnetické pole
energii dodávati, pročež: energie proudová rovná Jouleovu teplu. 67.
Elm. síla samoindukční uzavřeném proudovodu podle pravidla
Lenzova při spojení primárního proudu namířena proti němu, při přerušení
má ním směr souhlasný. 67.
.
a) proud, část jeho energie spotřebuje
t magnetického pole, takže, nekoná-li proud jiné práce, energie
proudová rovná práci potřebné magnet, pole -f- Jouleovo
teplo.
Popsaný zjev představujeme tak, jako proti napětí koncích
vodiče působila proměnná elm.
Jeden konec proudovodu, němž vložena cívka, spojme trvale pilníkem,
po jehož drsné ploše pohybujeme druhým koncem proudovodu. 67. síla, zvaná samoindukcní, jež jsouc zprvu
veliká stále zmenšuje; při ustáleném stavu rovná nulle. Při přerušení viděti jiskru, jež značně větší,
vložíme-li cívky železné dráty. (Čárko
vaná křivka obr. Doba, jež uplyne, než
napětí dostoupí plné své hodnoty při pří
mých drátech velmi krátká; je-li však drát navinut
v četných závitech cívku, opatřenou jádrem
n měkkého železa (čímž vzniká velmi silné ma-Ubr.
Aby odstranila samoindukce cívek (na př. Tím vznikne elm. Tím proud
střídavě spojuje přerušuje. rheostatech), navíjejí se
na dráty ě. Tímto
způsobem lze chrániti vnější prostor před indukčními účinky.
X Samoindukce.). Proto objeví při přerušení proudu obloukový výboj,
zejména byl-li drát navinut četných závitech cívce železným
jádrem (cívka samoindukční).
Napětí koncích daného vodiče stoupá tedy
z nullové hodnoty podle plně vytažené křivky,
znázorněné obr.
b) proud, přemění energie nahromaděná ma
gnetickém poli energii proudovou
