Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jejímu není třeba dodávati energie. Proto objeví při přerušení proudu obloukový výboj,
zejména byl-li drát navinut četných závitech cívce železným
jádrem (cívka samoindukční). síla samoindukční uzavřeném proudovodu podle pravidla
Lenzova při spojení primárního proudu namířena proti němu, při přerušení
má ním směr souhlasný. Kolem vodiče, jímž prochází proud, ustá
leném stavu magnetické pole, němž nahromaděna statická energie
magnetická. Teprve při ustáleném stavu není již třeba pro magnetické pole
energii dodávati, pročež: energie proudová rovná Jouleovu teplu. Ale jinak
je tomu, když proud vodiči vzniká nebo zaniká.
Aby odstranila samoindukce cívek (na př.
X Samoindukce. trubicí měděnou nebo mosaznou), vznikají
změnou magnetického pole obalu proudy Foucaultovy; proto proudy indu
kované sekundární cívce, jež navinutá trubici, jsou velmi slabé.).
Popsaný zjev představujeme tak, jako proti napětí koncích
vodiče působila proměnná elm. Změna svorko- v
véiio napětí při spojení gnetické pole), trvá třeba několik vteřin, než na-
proudu.
Elm. 67.
Napětí koncích daného vodiče stoupá tedy
z nullové hodnoty podle plně vytažené křivky,
znázorněné obr. Při přerušení viděti jiskru, jež značně větší,
vložíme-li cívky železné dráty. 67.
b) proud, přemění energie nahromaděná ma
gnetickém poli energii proudovou. stoupí ustálený stav. 67. Tím proud
střídavě spojuje přerušuje.
Jeden konec proudovodu, němž vložena cívka, spojme trvale pilníkem,
po jehož drsné ploše pohybujeme druhým koncem proudovodu. Doba, jež uplyne, než
napětí dostoupí plné své hodnoty při pří
mých drátech velmi krátká; je-li však drát navinut
v četných závitech cívku, opatřenou jádrem
n měkkého železa (čímž vzniká velmi silné ma-Ubr. síla, zvaná samoindukcní, jež jsouc zprvu
veliká stále zmenšuje; při ustáleném stavu rovná nulle.
. Samoindukční proud lze ukázati tímto pokusem. Tím vznikne elm. Samoindukční proud projevuje též účinky
fysiologickými. rheostatech), navíjejí se
na dráty ě.
a) proud, část jeho energie spotřebuje
t magnetického pole, takže, nekoná-li proud jiné práce, energie
proudová rovná práci potřebné magnet, pole -f- Jouleovo
teplo. Tímto
způsobem lze chrániti vnější prostor před indukčními účinky.Obklopí-li primární cívka (anebo pohyblivý magnet) všech stran
výborné vodivým obalem (na př. (Čárko
vaná křivka obr. síla samoindukční,
jež tím větší, čím rychleji proud přeruší čím silnější bylo ma
gnetické pole
