Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Je-li magnetické pole nehomogenní, nutno užiti differenciálního zákona:
E dN.
. ay
vyložil jej později jako následek proudů indukovaných. Zavedeme-li
však elektromagnetu proud, roztočený válec rychle zastaví. válci
pohybujícím magnetickém poli vznikly totiž indukční proudy, zvané
proudy vířivé čili Foucaultovy, jež podle pravidla Lenzova' mají takový
směr, hledí pohybu válce zabrániti.
Indukuje-li elm. 37. Roztočí-li rychle
měděná deska, počne týmž směrem otáčeti magnetka. Isolující i
vrstvy musí jiti směrem siločar magnetického pole. galvanometru
s pohyblivou cívkou (obr. Aby tomu
zabránilo, hotoví jádro drátů anebo tenkých železných plechů, isolo
vaných sebe nátěrem lakovým anebo lístky hedvábného papíru.
Elektromotorická síla, vodiči indukovaná, rovná (absolutní
hodnotou) změně magnetického toku jednotce časové.Elm.
Nejen pohybem, nýbrž každou změnou magnetického toku budí se
elm. síla, jež změně hledí ti; vyjadřujeme rovnicí:
A N
E-dt toho: ----- abs. značí: t
p /lt. Mezi póly silného
elektromagnetu zavěsme nit měděný válec tak, aby jeho osa byla
svislá. síla závitech, jest
E a^s' 3e<^n- elmg. Je-li však válec složen jednotlivých plechů
vzájemně isolovaných kladených sebe kolmo ose, indukované proudy
nevzniknou válec nezahreje.
Na odstředivý stroj upevněme měděný válec vložme jej mezi póly
silného elektromagnetu tak, aby jeho osa byla kolmá siločárám.
Nad silnou měděnou deskou vodorovné postavenou zavěšena dekli-
nační magnetka, oddělená deskou skleněnou. Zkroutíme-li nit pak pustíme, dokud není magnetické pole
vzbuzeno, roztočí válec velmi prudce rotaci možno zřetelně pozorovati,
je-li každá polovička válcového pláště natřena jinou barvou. Zjev tento pozoroval
po prvé 1824 nazval jej rotačním magnetismem.) indukují proudy kovovém jádře, němž
je cívka navinuta jež pohybuje magnetickém poli. elmg. tom se
zakládá tlumení magnetky aperiodiekých galvanometrech. Je-li ma
gnetické pole vzbuzeno otáčíme-li válcem velmi rychle, válec zahřeje
účinkem indukčních proudů.
Indukce vodičích plošných tělesných. 10—8 voltů.
Také železných jádrech elektromagnetů vznikají při všech změnách
proudové intensity indukované proudy, jimiž jádro zahřívá.
Pohybuje-li magnetka nad měděnou deskou nebo veliké blízkosti ko
vových těles, zastaví krátké době působením indukčních proudů. síla jest úměrná intensitě proudu Poněvadž součin t
je velifiina stálá, při nezměněných poměrech také součin Jzlt veličinou
stálou. jedn
