Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
síla, jelikož indukční tok
se nezměnil. á
do At. síla, měnl-li intensita proudu elektromagnetu, j.
.
mění-li indukční posuneme-li však při nezměněné intensitě proudu
závit místa nevznikne indukovaná elm.
Směr indukovaného proudu lze takových případech stanoviti pra
vidlem: Hledíme-li směrem siločar vzrůstá-li tok magnetický (nebo
indukční), procházející plochou vodiče, směr indukovaného proudu
hladný (proti směru ručiček hodinových), zmensuja-li tok magnetický,
je směr proudu záporný. (Akce reakce. tedy změna magne
tického toku lze psáti: zm_ě. Velikost elm.
Výpočet elektromotorické síly.
Vznikne tedy indukovaný proud tehdy, nahradí-li magnet vodičem,
jímž prochází proud. Indukovaný proud možno vzbudili jednak přiblížením nebo
oddálením obou cívek sebe, jednak zesílením nebo zeslabením, jednak
spojením nebo přerušením proudu cívce primární. 65. elmg. Tento vodič slove primární (hlavní) vodič, němž
se proud indukuje, sekundární (vedlejší).Je-li závit otočen elektromagnetu místě nebo indukuje
se něm též elm.
Intensita magnetického pole značí množství siločar procháze
jících kolmo jednotkou plošnou (str. Indukovaný proud tím
silnější, čím větší změna magnetického toku vzbuzeného primárním prou
dem proto vkládá primární cívky železné jádro.).)
Indukované proudy lze pozorovati buď galvanometrem nebo telefonem
nebo fysiologickými účinky.
Indukované proudy objevil 1831 směr jejich ve
všech případech lze určití podle pravidla 1834):
dukovaný proud vždy takového směru, hledí zabrániti změně,
kterou indukce vznikla. 78.
Vodiči primární sekundární navíjej! zpravidla cívky, jež lze do
sebe vsunovati. Pohyblivý vodič délky (obr.
V obecnějším případě, kdy změna toku nastává prosiředí magnetickém,
nastupuje místo intensity pole indukce (str.J<At JAq čili H/lq.)
intensita jeho.
Budiž abs. síly, vznikající
pohybem vodiče magnetickém poli, lze- určiti principu zachování
energie.) nechť dobu sec
posune pravo délku z/s poli intensity gaussů.) elektromotorická síla proudu, in
dukovaného koncích pohyblivého drátu abs, jedn. elmg. Platí tedy E. Práce tato JlA čili HJAq, jestliže plochu
lAs označíme zlq.
Magnetické pole možno vzbuditi též . jedn. 13.).ně_magne-
t elm. Energie tohoto proudu ergů jest ekvivalentní
práci, kterou nutno vynaložiti, aby proudovodič magnetickém poli
posunul délku As
