Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Při přerušení proudu jest indukovaná elm. Samo-
indukce cívky primární způsobuje, vzrůst pole zíN děje delší dobu
a proto elm. Množství elektřiny, indukované při přerušení proudu,
odvede tohoto kondensátoru značné kapacity, čímž potenciál jeho
sníží jiskrový výboj značně zeslabí. Primárním proudem zmagnetuje však také železné jádro přitáhne
kotvu tím proud přeruší vznikne elm. Železné jádro. přerušeni proudu vybije náboj
kondensátoru cívkou batterií bez rušivého účinku. cívky primární
vloženo železné jádro složené jednotlivých sebe isolovaných drátů,
proti němuž postavena kotva přerušovače Všechny části induktoru jsou
vzájemně nejlépe isolovány. Proto možno mluviti polaritě sekundární cívky,
zejména jsou-li konce vybíječe dále sebe; pak totiž přeskočí mezi
nimi jiskra jen při proudu. Proud pri
mární tedy nejrychleji přerušuje počet závitů cívce sekun-
. síla indukovaná směru
opačného, jež sekundární cívce nabude tím větší hodnoty, i
p u.
(i.)
Zavede-li proud batterie primární cívky, vznikne magnetické
pole indukuje tedy proud jak cívce sekundární, tak primární. Cívka sekundární složená jednotlivých cívek menších. Cívka prim ární, navinutá ebonitové trubici (5). —
3. Polaritu sekundární cívky lze
přeměniti, změní-li směr proudu primárního. síla mnohem větší než
při spojení proudu.
Aby samoidukční proud při přerušení nevzbudil obloukový výboj tím
neprodlužoval zániku, připojuje místu, kde proud přerušuje,
parallelně kondensátor složený staniolových listů, oddělených sebe
paraffinoväným papírem.) řadu závitů
silného drátu cívka sekundární mnohem větší počet závitů drátu velmi
tenkého. Konce cívky sekundární spojí vybíječem. Vnější obal ebonitový. skládá dvou souosých
cívek, jež jsou sebe zasunuty.Pro vzbuzení velikých rozdílů potenciálných užívá se
induktorů, nichž nejznámější jest Ruhmkorffův (1850).
síly závisí změně indukčního toku sekundární cívce. 69. Velikost indukované elm.
I (obr. —
6. Cívka primárni (obr. Ebonitový obal prim ární cívky. síla indukovaná cívce sekundární není příliš
veliká
