Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Nejobvyklejší tvar elektromagnetů pro
silná magnetická pole podkovovitý.
Obi1. Význam elektromagnetů spočívá tom, že
jejich inagnetisaei lze snadno měniti, lze mnohem více zmagneto-
vati než permanentní magnety ocelové při tom jsou lacinější. ocelové vzpružině připevněna páka, jejíž jeden konec
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II.
Užití elektromagnetů. Je-li přístroj graduován, lze ho
užiti pro měření intensity proudové; směru proudu při tom ne
záleží. 59. Spojíme-li proudovod,
vznikne uvnitř solenoidu magnetické pole železná tyčinka vtahuje
do cívky tím hlouběji, čím větší intensita pole, čím větší
počet amperzávitů. Nejjednodušším přerušovačem
je Wagnerovo kladívko (obr..
Zasahuje-li železná tyčinka každým koncem jednoho dvou
solenoidů nad sebou postavených, vtahuje více dovnitř toho solenoidu,
který silnější pole magnetické, větší počet amperzávitů. Wagnerovo kladívko.formátorů; aby tato ztráta byla nejmenší, musí voliti železné jádro
s hysteresí pokud možno malou. 60.).).
Elektromagnetické přerušovače. Zavěsíme-li tyčinku látky mezi
kuželové póly silného elektromagnetu, postaví tomto
r poli spojnice obou pólů, kdežto tyčinka látky
diamagnetické postaví tomuto směru.
Pro přerušování silnějších proudů užívá přerušovačů rtufových
(obr. Popište je! Zcela podobně jako Wagne
rovo kladívko jsou zařízeny elektrické zvonky.
V silném poli elektromagnetů lze zkoumati látky paramagnetické
a diamagnetické. Při témž solenoidu závisí intensita pole jen in
tensitě proudu lze tedy toho, jak hluboko železná tyčinka vtahuje
do cívky, souditi intensitě proudu.
Působení solenoidu železné jádro. pružnou spirálu
zavěsme železnou tyčinku tak, aby spodním svým koncem zasaho
vala solenoidu, pod svisle postaveného. Křižíkova regulace obloukového světla. Železná podkova skládá zpra
vidla dvou tyčí rovnoběžných anebo obloukovitě sobě skloněných, na
něž nasazují solenoidy; obě tyto tyče spojeny jsou spolu třetí příčnou
tyčí nebo deskou železnou. 59. tom
se zakládá př.
Je-li proud dostatečně silný, udrží železné jádro volně solenoidu,
i když není zavěšeno spirále