Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jed
notlivé pozorované hodnoty
řadí sobě tvaru
křivky 11. hodnota indukce tomto
případě slove remanencí.
Z pokusu patrno, indukce při témž poli magnetickém má
různou hodnotu podle toho, jaká byla intensita pole předcházejícím
okamžiku. 58. •—■ Ztráta energie teplem
má veliký význam pro hotovení strojů dynamoelektrickýcb trans
. Když pak inten
sita klesne nullu, ma
gnetický moment není roven
nulle jako dříve, nýbrž je
znázorněn úsečkou \
Obr. Při dalším zvětšování intensity proudu
vzrůstá magnetický moment směru opačném, konečně, je-li
J magnetický moment Když pak opět
zeslabujeme proud, klesá moment podle křivky při intensitě rovné
nulle dostoupí hodnoty OC' konečně pro intensitu OA
nabude téže hodnoty jakou měl dříve. Hysteresní klička. Remanence menší než
u měkkého železa, ale její odstranění třeba koereitivní síly větší
než pro železo. Zeslabujeme-li intensitu,
zmenšuje magnetický mo
ment, ale hodnoty jeho jsou
větší, než byly dříve při
téže intensitě proudové.
Aby magnetický moment zmenšil nullu, nutno užiti magnetického
pole opačného směru, nutno změniti směr proudu. Úkaz ten slove lvysterese křivka BCD B‘C‘D klička hy
steresní. iSTa remanenci zakládá hotovení trvalých magnetů
proudem elektrickým.Když intensita proudu
dostoupila hodnoty OA,
je magnetický moment že
lezné tyče znázorněn úsečkou
AB. Intensita pole,
při které magnetický moment stane rovný nulle, jest úměrná úsečce
OD slove koercitivní silou.
Závislost magnetického momentn intensitě proudové pro ocel
ukazuje diagramu 58.
Prochází-li solenoidem střídavý proud, proud, jehož intensita
je periodickou funkcí času, mění indukce železného jádra stále podél
téže hysteresní kličky. křivka tečkovaná. Železné jádro stále přemagnetovává při tom
zahřívá, neboť část energie mění teplo; tato energie teplo promě
něná jest úměrná ploše hysteresní kličky
