Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Magnetická hysterese. patrno, magnetický moment
stoupá intensitou proudu zprvu zrychleně, při větší intensitě pak po
maleji. Nejmenší permeabilitu vizmut
(asi 0-9998). Vzroste-li intensita proudu velmi značně, pokračuje křivka ve
směru vodorovném, což značí, magnetický moment zůstává již stálým;
pravíme, železo nasyceno. Je-li indukce pravíme, plochou cm2 prochází kolmo
B indukčních čar.
V zákoně (str.měřiti indukci. 57.) konstanta úměrnosti je
převratná hodnota permeability /»).
U látek ferromagnetických permeabilita velmi závislá inten
sitě pole Tak př. 57.
Intensita tohoto prou- W///////M
du měnitelná rheosta-
tem měří amper-
metrem Solenoid iSt
připojí solenoidu
S2postavenému dru
hé straně magneto
skopu takové vzdá
lenosti, aby magneto-
skop zůstal klidu,
nechť prochází oběma
solenoidy proud aké-
koliv intensity. švédské kujné železo pro 0-5 gaussu, gauss,
10 gaussů 100 gaussů postupně 2500, 3710, 1300, 172. Množství indukčních čar, procházejících plochou prů
řezu slove indukční tok (Bq).
. Zesilu-
jeme-li proud, úchylka magnetoskopu zvětšuje.
Intensita pole při níž železo nasytí, závisí jeho jakosti.
vána.
Vložme sole
noidu železnou ty- g
činku která dosud
ještě nebyla magneto- Obr. Důkaz magnetické hysterese. iSTeprochází-li so
lenoidem proud, magnetoskop nullové poloze; zavedeme-li proud,
magnetka vychýlí, působením železného jádra.
Permeabilita různých látek bud větší nebo menší než Látky,
jichž permeabilita větší než šlovou paramagnetické látky per-
meabilitou menší než diamagnelické. 8.
Pro měkké železo jest mnohem menší než pro ocel.
Výsledek pokusu znázorněme graficky; směru vodorovném na
nášejme intensitu proudu, které jest úměrná intensita pole ve
směru svislém odchylku magnetoskopu, jež jest úměrná magnetickému
momentu železného jádra tedy také indukci Obdržíme křivku I.
znázorněnou diagramu 58. Kolmo ose magnetoskopu ilf(obr. Vyjma látky ferromagnetická všechny ostatní látky mají
permeabilitu málo odlišnou .)
postavme vodorovně solenoid něhož vede proud batterie B
