Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Netelegrafuje-li se, klíč spočívá kontaktu b
a klíč Popsané spojení nazývá spojení proudem, činným čili
zaváděným; při něm zdroj elektřiny, když netelegrafuje, vypiat, takže
telegrafním vedením proud neprochází. Tato páka druhém konci má
rydlo, jež přitažením kotvy přitlačí proužku papíru, který ho
dinovým strojem odvinuje kotouče. Velikým
pokrokem byl objev 1837, místo dvou drátů spo
jujících vzájemně obě stanice stačí pouze drát jediný, spojí-li druhé
konce drátů obou stanicích Zemí.opatřen kotvou, namířenou proti elektromagnetu, druhý konec
hrotem který zasahuje nádobky naplněné částečně rtutí. soustavy nyní nejvíce uží
vané vstupuje proud zapisovacího přístroje elektro
magnetu, jenž zmagnetuje delší nebo kratší dobu přitáhne železnou
kotvu, upevněnou dvojzvratné páce. Slabý proud stanice vysílací vede tedy do
velmi jemného elektromagnetu zvaného relais (obr.
Jsou-li svorky spojeny batterii, vychýlíme okamžik páku tak,
aby hrot zasáhl rtuti, čímž proud uzavře, elektromagnet zma-
gnetuje přitáhne kotvu. Velmi často (na př. Zde značí batterii, elektromagnet stroje
zapisovacího klíč. Hrot vyryje papíru čárku delší
nebo kratší (bod) podle toho, jak dlouho byl proud stanici vysílací
spojen, těchto dvou značek různě kombinovaných složeno celé
písmo telegrafické.
Eychlost přerušování možno měniti posunutím závažíčka Rtuť ná
dobce pokrývá zpravidla vrstvou vody, aby příliš neokysličovala.
Spojení mezi dvěma stanicemi II. pro oboustranné telegra
fování patrno obr. Tak př. Přitažením kotvy však proud. Při telegrafii elektrické proud stanici
vysílací spojuje přerušuje klíčem posílá drátem stanici přijí
mací vhodného přístroje zapisovacího. 61. Téhož roku (1837) sestrojil
M první model svého elektromagnetického stroje zapisovacího.
Morseův přístroj potřebuje proudu dosti silného, aby vytlačil zře
telně papírovém proužku telegrafované značky.
Elektrický telegraf. Nádobka
tato upevněna šroubu tak, lze bud zvyšovati nebo snižovati. drahách)
užívá spojení proudem trvalým, při němž zdroj elektřiny trvale čin
nosti, takže vedením stále prochází proud; zde telegrafuje přerušováním
iproudu.přeruší, takže
hrot opět vnikne rtuti, tak proud pravidelně spojuje přerušuje. Avšak užívati silných
proudů celém vedení bylo nehospodárné, poněvadž odpor vedení
i vnitřní odpor batterie Rakousku zpravidla batterie Meidingerovy)
je poměrně značný. 1833 s
a jako přijímacího přístroje užili multiplikátoru. 62). slovo Praha značkami Morseovými je
napsáno takto: —
První elektrický telegraf sestrojil 1809 Mni
chově, použiv tomu elektrolytických účinků proudu. Ten se
zmagnetuje přitáhne kotvu Tc, jež koncem spojí batterii
