Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 8 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato teplota slove teplotou zániku. Když pak zase schlazuje, zůstane nemagnetickou pod 0°. Nejsilnější ferro­ magnetickou slitinou tohoto druhu slitina 62°/0(7m+ 24°/0M -f- 14°/0Al, v níž manganu asi dvakrát tolik jako hliníku; malá přísada olova ještě zvýší magnetický účinek. Magnety nejsou nikdy jediném toliko pólu; má-li tedy zkou­ mati vzájemný účinek pólů, nutno voliti magnety dlouhé, aby působení dru­ hých dvou vzdálenějších pólů nemusilo dbáti.magnetických; jelikož pak tato modifikace neobstojí při teplotě vyšší než 780°, železo červeného žáru zahřáté nepřitahuje magnetem. Má-li býti magnet pro změny teploty možno necitlivý, doporučuje se nejprve jej kaliti, pak zmagnetovati horkých vodních parách napouštěti; tento postup může případě několikrát opakovati. Promíchejme zkoumavce důkladně prášek bronzu antimonového man­ ganového, kterážto směs nejeví vůbec účinků magnetku. Podobně jako též při určité teplotě přestávají býti látkami ferromagnetickými. Magnetické množství. Některé přidané kovy způsobují, železo přestává býti látkou ferromagnetickou, tak př. — magnetu přichyíme železnou tyčinku; zahříváme-li magnet, tyčinka po nějaké době odpadne, zahřejeme-li pak magnet červeného žáru, přestane býti vůbec magnetickým. Okolnost, že různé magnety jeví nestejně mohutné účinky, vede předpokladu, že magnetismus veličinou. . Velmi různou teplotu zániku ocel. 8í]a, kterou dva bodové póly sebe Obr. nemagnetické jsou slitiny 80°/0F e-\-20°/0Al anebo 88% 12°/0Mn. Jednotku pro určujeme měřením síly, kterou na sebe působí dva magnetické póly. Magnetické váhy pólové. Zahřejeme-li však směs tak, vznikne slitina, přitahuje magnetka velmi živě. Tak př. slitina oceli 25°/0 zprvu nemagnetická; ochladíme-li pod 0°, stane magnetickou podrží magne- tičnosť při zvyšováni teploty 580°, kdy teprve přestane býti látkou ferromagnetickou. Póly samy však jsou vždy plošné; pouze u magnetů tenounkých (drátů) možno pova- žovati aspoň přibližně za body. Zákon Coulombův. Některé kovy, samy sobě jsou nemagnetické, slitinách stávají magnetickými. Zavádíme tedy měřitelné množství magne­ tismu, jež jsouc dvojího druhu (kladné záporné) soustředěno ve dvou pólech