Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 8 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zavádíme tedy měřitelné množství magne­ tismu, jež jsouc dvojího druhu (kladné záporné) soustředěno ve dvou pólech. Když pak zase schlazuje, zůstane nemagnetickou pod 0°. Velmi různou teplotu zániku ocel. Má-li býti magnet pro změny teploty možno necitlivý, doporučuje se nejprve jej kaliti, pak zmagnetovati horkých vodních parách napouštěti; tento postup může případě několikrát opakovati. Podobně jako též při určité teplotě přestávají býti látkami ferromagnetickými. Póly samy však jsou vždy plošné; pouze u magnetů tenounkých (drátů) možno pova- žovati aspoň přibližně za body. Magnety nejsou nikdy jediném toliko pólu; má-li tedy zkou­ mati vzájemný účinek pólů, nutno voliti magnety dlouhé, aby působení dru­ hých dvou vzdálenějších pólů nemusilo dbáti. — magnetu přichyíme železnou tyčinku; zahříváme-li magnet, tyčinka po nějaké době odpadne, zahřejeme-li pak magnet červeného žáru, přestane býti vůbec magnetickým. Magnetické množství. . Nejsilnější ferro­ magnetickou slitinou tohoto druhu slitina 62°/0(7m+ 24°/0M -f- 14°/0Al, v níž manganu asi dvakrát tolik jako hliníku; malá přísada olova ještě zvýší magnetický účinek. Tato teplota slove teplotou zániku. Jednotku pro určujeme měřením síly, kterou na sebe působí dva magnetické póly. Zahřejeme-li však směs tak, vznikne slitina, přitahuje magnetka velmi živě. Promíchejme zkoumavce důkladně prášek bronzu antimonového man­ ganového, kterážto směs nejeví vůbec účinků magnetku. nemagnetické jsou slitiny 80°/0F e-\-20°/0Al anebo 88% 12°/0Mn. 8í]a, kterou dva bodové póly sebe Obr. slitina oceli 25°/0 zprvu nemagnetická; ochladíme-li pod 0°, stane magnetickou podrží magne- tičnosť při zvyšováni teploty 580°, kdy teprve přestane býti látkou ferromagnetickou. Tak př.magnetických; jelikož pak tato modifikace neobstojí při teplotě vyšší než 780°, železo červeného žáru zahřáté nepřitahuje magnetem. Okolnost, že různé magnety jeví nestejně mohutné účinky, vede předpokladu, že magnetismus veličinou. Některé přidané kovy způsobují, železo přestává býti látkou ferromagnetickou, tak př. Některé kovy, samy sobě jsou nemagnetické, slitinách stávají magnetickými. Magnetické váhy pólové. Zákon Coulombův