Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Ocelové tyče nebo podkovy zmagnetují se
t tím, potírají jedním nebo dvěma silnými magnety (ma
gnetování jedním nebo dvěma magnety nebo
t Nejúčinnější však magnetování elektrickým
proudem, jehož nyní užívá skoro výhradně.
Hotovení magnetů. Železo totiž skládá ze
tří modifikací, nichž toliko jedna (ferri dodává vlastností ferro-
. (Viz elektromagnetismu!)
Chtějíce magnety kvantitativně spolu srovnávati, určujeme leckdy
jejich nosivost, největší závaží, které magnet unese. Uvnitř dutiny válcové železné piliny jsou jen málo seřazeny,
z čehož patrno,
že železným válcem
je tento prostor
aspoň částečně chrá
něn před vnějšími
vlivy indukčními. Odchylka magne-
Obr. Magnetováním
zvětšuje nosivost ocelové tyče určité mezi; dosáhne-li této
meze, magnet nasycen. Magneto-
skop vychylme pólem
nějakého magnetu a
pak mezi magnet a
magnetoskop vložme
velikou železnou des
ku.', zůstane
nezměněna.váného. Železný dutý válec magnetickém poli.)
Magnetický stín
lze ukázati též tímto
pokusem. Teprve když plamen zhasíme
a drát ochladí pod 780°, přiskočí magnetu.
Magnetování zrychluje, jestliže magnetovanou tyčí otřásáme nebo ji
zkracujeme, hotový magnet však otřásáním zkracováním zeslabuje. Nejvhodnějším materiálem
pro výrobu magnetů ocel. toskopu zmizí skoro-
úplně, kdežto, vklá-
dáme-li desky jiné (na př. nasycenost magnetu vliv jeho r
(zejména délka), oceli.
(Magnetický stín. dřevěné, skleněné, mosazné pod.
Na dva tenké dráty zavěsme železný drát Bunsenovým kahanem za
hřejme jej červena magnet jej nepřitahuje.
Tenké tyče zmagnetované unesou poměru své váze více než
tyče silné; hotoví tedy veliké magnety tím způsobem, jednot
livé ploché magnety (tyče nebo podkovy) syta zmagnetované kladou
souhlasnými póly sebe. Poměrně nej
větší nosivost mají magnety lístkové čili lamellové
