Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Železný dutý válec magnetickém poli. (Viz elektromagnetismu!)
Chtějíce magnety kvantitativně spolu srovnávati, určujeme leckdy
jejich nosivost, největší závaží, které magnet unese. Magnetováním
zvětšuje nosivost ocelové tyče určité mezi; dosáhne-li této
meze, magnet nasycen.
(Magnetický stín. Uvnitř dutiny válcové železné piliny jsou jen málo seřazeny,
z čehož patrno,
že železným válcem
je tento prostor
aspoň částečně chrá
něn před vnějšími
vlivy indukčními. Teprve když plamen zhasíme
a drát ochladí pod 780°, přiskočí magnetu. Poměrně nej
větší nosivost mají magnety lístkové čili lamellové. Nejvhodnějším materiálem
pro výrobu magnetů ocel.
Magnetování zrychluje, jestliže magnetovanou tyčí otřásáme nebo ji
zkracujeme, hotový magnet však otřásáním zkracováním zeslabuje. dřevěné, skleněné, mosazné pod.
Tenké tyče zmagnetované unesou poměru své váze více než
tyče silné; hotoví tedy veliké magnety tím způsobem, jednot
livé ploché magnety (tyče nebo podkovy) syta zmagnetované kladou
souhlasnými póly sebe.
Hotovení magnetů.
Na dva tenké dráty zavěsme železný drát Bunsenovým kahanem za
hřejme jej červena magnet jej nepřitahuje.', zůstane
nezměněna. Odchylka magne-
Obr. Magneto-
skop vychylme pólem
nějakého magnetu a
pak mezi magnet a
magnetoskop vložme
velikou železnou des
ku.váného.)
Magnetický stín
lze ukázati též tímto
pokusem. Železo totiž skládá ze
tří modifikací, nichž toliko jedna (ferri dodává vlastností ferro-
. nasycenost magnetu vliv jeho r
(zejména délka), oceli. toskopu zmizí skoro-
úplně, kdežto, vklá-
dáme-li desky jiné (na př. Ocelové tyče nebo podkovy zmagnetují se
t tím, potírají jedním nebo dvěma silnými magnety (ma
gnetování jedním nebo dvěma magnety nebo
t Nejúčinnější však magnetování elektrickým
proudem, jehož nyní užívá skoro výhradně
