Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 6 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
á s obr. Chceme-li působení magnetických pólů obrátiti kteroukoli stranu, přidáme nim vhodně ohnuté kusy měkkého železa, zvané nástavby pólovými. Podobně pohybuje severní pól magnetované jehlice, zavěšené jako kyvadlo dlouhé niti nad magnetem. Železná tyčinka po­ změňuje však prů­ běh siločar tak, že se Části sbíhají ezní* tyčinka magnetickém poli. Podobá tedy úplně magnetu, majíc tom místě, kde siločáry vystupují, volný magnetismus kladný tom místě, kde siločáry vstupují, volný magnetismus záporný.Vzhled vznik­ lého pole ukazuje obr. k jejím koncům. Mezi dva nestejnojmenné póly magnetické vložme tyčinku měkkého železa celek po­ sypme železnými pi- linami. ukazuje, četné siločáry sbíhají ke dvěma stranám válce, položeným proti magnetickým pólům; nahoře a dole obvodu válce jsou místa, kam siločáry již nesbíhají, nýbrž procházejí blízko nich jen vzduchem rovnoběžně pláštěm válce, takže těchto místech indifferentní pásmo válce, indukcí zmagneto- . Železo magnetickém poli. Na základě uvedených pokusů připisujeme siločárám určitý směr, považujíce směr kladný ten, němž pohybuje volný severní pól magnetický. je též patrno, proč železo magnetem přitahováno. 5. Na venek jeví jenom působení volného magnetismu. Místo železné tyčinky vložme mezi dva nestejnojmenné magnetické póly železný dutý válec. Představujeme tedy, vně magnetu siločáry vycházejí ze severního pólu končí jeho jižním pólu; místo, odkud siločáry v označujeme jako sídlo volného magnetismu a místo, kam jako sídlo volného magnetismu .vernímu pólu jehly, pohybuje tento pól hladině vodní jižnímu pólu tyče siloCáře. Obr. Kdyby mezi póly nebylo měkkého železa, mířily by siločáry sever­ ního pólu jižnímu tak, jako obr. 3