Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
uka
zuje magnetické
pole okolo dvou
nestejnojmenných
pólů obr.
Seskupení pilin siločáry lze vysvětliti indukcí magnetickou.
Magnetické pole nejčastěji bývá buzeno aspoň dvěma póly, nikoli
pólem jediným.
Každá jednotlivá pilina železná stane totiž magnetickém poli ma
gnetem, takže jsouc snadno pohyblivá chová stejně jako malá magnetka. 2. Magnetické pole dvou nestejnojmennýcli pólů.
. pole
okolo dvou pólů
stejnojmenných
proti sobě posta
vených.směru .
Obr. Magnetické pole dvou stejnojmenných pólů.kterékoliv místo těchto čar položili malou deklinační magnetku, postaví
se všude ve.
Obr. Přilo-
ží-li hladině
vodní silný tyčovitý
magnet směrem
vodorovným tak,
že jeho severní
pól proti se-
Obr. obr. nádoby
s vodou vloží se
korek, něhož je
svisle zabodnuta
delší zmagnetovaná
jehla tak, aby jed
ním pólem (na př.
severním) plovala,
na hladině. Každý těchto pólů tvoří své vlastní pole magnetické
a jich složením
vznikne teprv po
le výsledné, které
je přístupné pří
mému pozorování
a znázorněno
v určité rovině
pilinovými obraz
ci (na př.
Jsou tedy siločáry magnetické čarami, kterých šíří magnetická
indukce.
Volný ma
gnetický pól pohy
buje směru
siločar.)
