Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) nalita čistá rtuť a,
nad níž kašovitá směs síranu rtuť-
natého ŮgSOi} rtuti krystalů čistého
síranu kademnatého CdSOi druhém
rameni kadmiový amalgam Pak
se obou ramen naleje roztok síranu
kademnatého, jehož nasycenost udržuje
se vrstvou čistých krystalů CdSO4. síla téměř
nezávislá teplotě, zovou články
normální; jimi lze realisovati prak
tickou jednotku potenciálného rozdílu,
volt. článku (Zn—Ií^CrOi— C;
elm.
Elm. tedy internacionální volt 1i-
s jako 0-98203 elm.měd polarisuje (pokrývá vodíkem), takže elm. Takové články možno učiniti stá
lejšími, depolarisujeme-li jejich kladnou elektrodu, okysličíme-li
vodíkové ionty vhodnými látkami (depolarisátory) vodu. síla volty) depolarisátorem kyselina chrómová článku
B (Zn—H 2SO elm. síla Westonova článku při 20° 1-0183 voltu zvýšením teploty
o zmenšuje 0-000042 voltu. Podle mezinárodního usnesení volí
se tomu normální
článek kadmiový.
V některých článcích užito depolarisátorů pevných; tak př.
Stálé články jsou (při konstantní teplotě) takové, jichž elektrody
jsou nepolarisovatelné. síly článku Westonova při 20°. síla klesá, když jimi pro
chází proud, šlovou články nestálé. Reakce vznikající tomto článku při spojení
elektrod je: -}- CuSOl -f- měd zinkem roz
toku vytlačována. síla 1-5 voltu)
je depolarisátorem kysličník manganiěitý. Průchodem proudu změní tedy poněkud jen
koncentrace elektrolytů, kdežto elektrody kvalitativně zůstanou beze
změny; tedy elm. Roztok CuSOi stále zředěnější (není-li vloženými
krystaly postaráno stálou koncentraci uS04, což provedeno článku
M roztok ZnSOi stále nasycenější; elektroda se
stává lehčí těžší.
Všechny články galvanické, jichž elm. Příkladem článek Daniellův dvěma kapalinami:
Zn ZnSO JCuSO Cu. síla článku rychle
klesá. síla tohoto článku (1-1 voltu) velmi stálá. 56.
Tato kapalina pokryje deštičkou
paraffinu obe ramena uzavrou kor- Westonův normální článek,
kovou zátkou utěsní pečetním voskem. jednom jeho ra
meni (obr. síly. Účinněji omezuje pola-
risace kapalinami; tak př.
ve článku (Zn—N iCljMn02— elm.
Články, jichž elm.
. síla 1-9 voltu) kyselina
dusičná. Přerušíme-li proud necháme-li článek nějaký čas klidu,
článek znenáhla zotaví, nabude původní elm. Články nor
málními smí procházeti jen velmi slabý proud