Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
síla tohoto článku (1-1 voltu) velmi stálá. síla 1-9 voltu) kyselina
dusičná. síly.
Tato kapalina pokryje deštičkou
paraffinu obe ramena uzavrou kor- Westonův normální článek,
kovou zátkou utěsní pečetním voskem. Podle mezinárodního usnesení volí
se tomu normální
článek kadmiový. síly článku Westonova při 20°.
V některých článcích užito depolarisátorů pevných; tak př. síla článku rychle
klesá. Přerušíme-li proud necháme-li článek nějaký čas klidu,
článek znenáhla zotaví, nabude původní elm.
Stálé články jsou (při konstantní teplotě) takové, jichž elektrody
jsou nepolarisovatelné. tedy internacionální volt 1i-
s jako 0-98203 elm. Příkladem článek Daniellův dvěma kapalinami:
Zn ZnSO JCuSO Cu. síla 1-5 voltu)
je depolarisátorem kysličník manganiěitý.
ve článku (Zn—N iCljMn02— elm.
Všechny články galvanické, jichž elm.
. 56. Průchodem proudu změní tedy poněkud jen
koncentrace elektrolytů, kdežto elektrody kvalitativně zůstanou beze
změny; tedy elm. Reakce vznikající tomto článku při spojení
elektrod je: -}- CuSOl -f- měd zinkem roz
toku vytlačována. síla Westonova článku při 20° 1-0183 voltu zvýšením teploty
o zmenšuje 0-000042 voltu. síla téměř
nezávislá teplotě, zovou články
normální; jimi lze realisovati prak
tickou jednotku potenciálného rozdílu,
volt. článku (Zn—Ií^CrOi— C;
elm. jednom jeho ra
meni (obr. síla klesá, když jimi pro
chází proud, šlovou články nestálé.
Články, jichž elm. Roztok CuSOi stále zředěnější (není-li vloženými
krystaly postaráno stálou koncentraci uS04, což provedeno článku
M roztok ZnSOi stále nasycenější; elektroda se
stává lehčí těžší.měd polarisuje (pokrývá vodíkem), takže elm. síla volty) depolarisátorem kyselina chrómová článku
B (Zn—H 2SO elm.
Elm. Takové články možno učiniti stá
lejšími, depolarisujeme-li jejich kladnou elektrodu, okysličíme-li
vodíkové ionty vhodnými látkami (depolarisátory) vodu. Účinněji omezuje pola-
risace kapalinami; tak př. Články nor
málními smí procházeti jen velmi slabý proud.) nalita čistá rtuť a,
nad níž kašovitá směs síranu rtuť-
natého ŮgSOi} rtuti krystalů čistého
síranu kademnatého CdSOi druhém
rameni kadmiový amalgam Pak
se obou ramen naleje roztok síranu
kademnatého, jehož nasycenost udržuje
se vrstvou čistých krystalů CdSO4
