Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Kathodou jsou desky kovové, nichž pak odloupne čistá
měď, zvaná elektrolytickou.vosku, níž vyryje kovu vzor, který chceme vyleptati.
Jsou podobny obyčejným článkům galvanickým nazýváme rozdíl
od těchto články sekundárními. (0-26 kilo
watthodiny) .
Tato kapacita závisí jakosti elektrod velikosti jejich povrchu. Akkumulátory.
Elektrolysi vyrábějí též různé sloučeniny anorganické (na př.
Rozkládati lze též elektrolyty což objevil 1807
D jemuž podařilo elektrolysi hydrátu sodnatého draselnatého
vyloučiti prvky Jí. Polarisované elektrody,
majíce určitý rozdíl potenciálný, mohou býti zdrojem elektrického proudu. Otočíme-li pře
pínač kontakt prochází proud elektrolytem elektrody pola-
risují čili článek nabíjí. Pro výrobu hliníku volí pec tvaru železné skříně,
vyzděné tuhou spojené záporným pólem zdroje; anodou jsou uhelné
tyče zasahující skříně. peci nasype směs kysličníku hlinitého
a kryolitu, načež uhelné tyče sníží dnu skříně tak, aby mezi nimi
a skříní vznikl světelný oblouk, jímž surovina roztaví.
Úloha. Vznikne tedy článek
. Měď hutích vyrobená
uleje tvaru tlustých desek, jež vloží jako anody kyselého roz
toku CuSO4. Je-li již rozta
vena, tyče uhelné povytáhnou nastane rozklad. Této methody užívá dosud, zejména při výrobě
Na, AI. zlato. Ag, Au, Pt, j. Aby elektrody článků sekundárních byly
úplně polarisovány, nutno dodati jim určité množství elektřiny, jež
nazýváme polarisační kapacitou elektrod měříme amperhodinách. Pak vlo
žíme předmět jako roztoku CuSOé spojíme-li proud, vy
leptají žádaná místa tím hlouběji, čím déle proud prochází čím je
větší jeho intensita.) vnořme roztoku 2SOi}
čímž vznikne jejich povrchu malém množství PbSO4. Přímo rud dobývá př. Jak veliké energie proudové třeba, aby při poten-
ciálném rozdílu voltů pokryl předmět, mající povrch 200 cm2, vrstvou
stříbra 0-5 tlustou? (Specií, hmota 10-5 gr/cms). Vyloučený hliník
klesá dnu skříně, odkudž občas vypouští. Volí-li rozdíl potenciálný tak malý, aby se
vylučovala jen měd (asi 0-5 voltu), odpadávají kovy obsažené hutnické
mědi vedle (na př.) organické.
Ještě větší význam elektrolyse metallurgii, kde užívá
bud čištěni (raffinaci) kovů, jež jsouce připraveny hutnickým způ
sobem obsahují zhusta ještě řadu přimíšenin, anebo přímé výrobě kovů
z rud. Rudy zlatonosné
vyluhují zředěným roztokem kyanidu draselnatého, čímž vznikne auro-
kyanid draselnatý u(C tento roztok elektrolysuje. 54.) anody kalu, odkudž lze
jich ještě dobýti. příklad budiž uvedena raffinace mědi. anodě
PbSOi přejde anion <S04"; spolu vytvoří 2II2SOi anoda pře
mění povrchu b02 (čeřvenohnědá vrstva). Postup při nabíjeni tento: kathodě
PbSO4 přejde kation 2H- redukuje vzniku 2iS04.
Dvě olověné elektrody (obr.
Ze sekundárních článků nejdůležitější jest akkumulátor olověný.
Sekundární články.
hydráty alkalické, chlorečnany pod
