Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vylučují-li pevné látky (kovy) místo plynů,
vznikne kathodě povlak tohoto kovu (na př. Mezi platinovými elektrodami rozkladné napětí kyseliny sírové,
dusičné, louhu sodnatého 1*7 voltu, kyseliny solné 1-3 voltu, dusičnanu
stříbrnatého 0-7 voltu, síranu zinečnatého 2-4 voltu. Zvýší-li konečně napětí přes 2-2 voltu volí-li
se dostatečná hustota proudu, aby koncentrace Cw-iontů poblíž kathody
zmenšila, počne vylučovati též zinek.). je-li roztoku směs ZnCl2, CuCl2 HCl, počnou vylučovati nej
prve ionty měděné, jelikož CuCl2 uvedených látek nejmenší roz
kladné napětí lt); vzroste-li napětí svorkách 1*3 voltu (roz
kladné napětí HCl), vylučuje stále ještě jen měd, pokud dostatečné
míře roztoku obsažena. Je-li hliníková deštička kathodou, prochází proud elektrolytem
již při malém rozdílu potenciálném, ale je-li anodou, počne proud pro-
cházeti teprve při potenciálném rozdílu větším než voltů. Pr-elektrodě roztoku
CuS04). Tak na
př. 1837 poznal elektro-
lysí lze různé kovové předměty pokrývati kovy vzácnějšími. Jiné elektrody
změní vylučovanými plyny své chemické složení (na př.
Eozkladné napětí závisí jednak jakosti elektrod, jednak ja
kosti elektrolytu. Je-li roztoku směs různých elektrolytů, vylučují se
zpravidla ionty, jež potřebují nejmenšího rozkladného napětí.pokuse popsaném polarisují elektrody tím, jednak absor
bují vodík kyslík, jednak pokrývají jejich vrstvou. Přerušíme-li
proud, polarisovaných elektrodách potenciálný rozdíl pouze asi
1 volt. Aby kov vylučoval sou
vislé vrstvě neodpadával, bývá pro každý roztok určena nejvhodnější
hustota proudu, intensita proudu, připadající plošnou jednotku
kathody. Příčinu toho dlužno hledati tom, hliníkové anodě vznikne
tenká nerozpustná vrstva hydrátu, jež zabraňuje průchodu proudu při
menším rozdílu potenciálném.
Do krátké zkoumavky nalejme zředěný roztok kamence hlinitodrasel-
natého nebo kyseliny sírové jako elektrod užijme deštičky hliníkové a
platinové.
V některých případech proud procházející elektrolytem nepolarisuje
elektrod. Nepatrná polarisace vzniká zde jen tím, vznikne
nestejná kolem elektrod.
Užití elekrolyse praksi. tehdy, když kathoda anoda jsou téhož kovu,
jehož solí elektrolyt (na př. 75. popsal též prvé galvanické leptání železných nebo
měděných předmětů. Tím vznikne kathodě povlak
m .
V obou těchto případech předmět, jenž pokrýti vrstvou kovu, učiní
se anodu pak volí deska elektrolyt nějaká sůl
téhož kovu, jímž předmět pokrýti.
Zajímavý zjev ukazuje při polarisaci . Tímto přístrojem lze tedy i
střídavý proud napětí menšího než voltů. měděný pokryje nevodivou vrstvou
. Předmět př. GVelektrody roztoku uSO tom
případě elektrody změní jen kvantitativně nazýváme elektrodami
nepolarisovatelnými. elektrody akku-
mulátorů; str. Povlak ko
vový může bud pevně Inouti předmětu (galvanostegie) anebo lze jej od
loupnouti, čímž dostaneme negativní odlitek předmětu (galvanoplastiha). př
