Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
). popsal též prvé galvanické leptání železných nebo
měděných předmětů. Je-li hliníková deštička kathodou, prochází proud elektrolytem
již při malém rozdílu potenciálném, ale je-li anodou, počne proud pro-
cházeti teprve při potenciálném rozdílu větším než voltů. 75. Tímto přístrojem lze tedy i
střídavý proud napětí menšího než voltů. Aby kov vylučoval sou
vislé vrstvě neodpadával, bývá pro každý roztok určena nejvhodnější
hustota proudu, intensita proudu, připadající plošnou jednotku
kathody. Tím vznikne kathodě povlak
m .
V některých případech proud procházející elektrolytem nepolarisuje
elektrod. Nepatrná polarisace vzniká zde jen tím, vznikne
nestejná kolem elektrod. Povlak ko
vový může bud pevně Inouti předmětu (galvanostegie) anebo lze jej od
loupnouti, čímž dostaneme negativní odlitek předmětu (galvanoplastiha). Příčinu toho dlužno hledati tom, hliníkové anodě vznikne
tenká nerozpustná vrstva hydrátu, jež zabraňuje průchodu proudu při
menším rozdílu potenciálném.
Užití elekrolyse praksi.
Eozkladné napětí závisí jednak jakosti elektrod, jednak ja
kosti elektrolytu.
V obou těchto případech předmět, jenž pokrýti vrstvou kovu, učiní
se anodu pak volí deska elektrolyt nějaká sůl
téhož kovu, jímž předmět pokrýti. elektrody akku-
mulátorů; str. Přerušíme-li
proud, polarisovaných elektrodách potenciálný rozdíl pouze asi
1 volt. Tak na
př. Vylučují-li pevné látky (kovy) místo plynů,
vznikne kathodě povlak tohoto kovu (na př.
Zajímavý zjev ukazuje při polarisaci .pokuse popsaném polarisují elektrody tím, jednak absor
bují vodík kyslík, jednak pokrývají jejich vrstvou. Předmět př. GVelektrody roztoku uSO tom
případě elektrody změní jen kvantitativně nazýváme elektrodami
nepolarisovatelnými. je-li roztoku směs ZnCl2, CuCl2 HCl, počnou vylučovati nej
prve ionty měděné, jelikož CuCl2 uvedených látek nejmenší roz
kladné napětí lt); vzroste-li napětí svorkách 1*3 voltu (roz
kladné napětí HCl), vylučuje stále ještě jen měd, pokud dostatečné
míře roztoku obsažena. Zvýší-li konečně napětí přes 2-2 voltu volí-li
se dostatečná hustota proudu, aby koncentrace Cw-iontů poblíž kathody
zmenšila, počne vylučovati též zinek. Je-li roztoku směs různých elektrolytů, vylučují se
zpravidla ionty, jež potřebují nejmenšího rozkladného napětí. Mezi platinovými elektrodami rozkladné napětí kyseliny sírové,
dusičné, louhu sodnatého 1*7 voltu, kyseliny solné 1-3 voltu, dusičnanu
stříbrnatého 0-7 voltu, síranu zinečnatého 2-4 voltu. Jiné elektrody
změní vylučovanými plyny své chemické složení (na př. 1837 poznal elektro-
lysí lze různé kovové předměty pokrývati kovy vzácnějšími.
Do krátké zkoumavky nalejme zředěný roztok kamence hlinitodrasel-
natého nebo kyseliny sírové jako elektrod užijme deštičky hliníkové a
platinové. Pr-elektrodě roztoku
CuS04). tehdy, když kathoda anoda jsou téhož kovu,
jehož solí elektrolyt (na př. př. měděný pokryje nevodivou vrstvou
