Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Předmět př. př.
Užití elekrolyse praksi.
V obou těchto případech předmět, jenž pokrýti vrstvou kovu, učiní
se anodu pak volí deska elektrolyt nějaká sůl
téhož kovu, jímž předmět pokrýti. Aby kov vylučoval sou
vislé vrstvě neodpadával, bývá pro každý roztok určena nejvhodnější
hustota proudu, intensita proudu, připadající plošnou jednotku
kathody. elektrody akku-
mulátorů; str.pokuse popsaném polarisují elektrody tím, jednak absor
bují vodík kyslík, jednak pokrývají jejich vrstvou. Je-li roztoku směs různých elektrolytů, vylučují se
zpravidla ionty, jež potřebují nejmenšího rozkladného napětí. je-li roztoku směs ZnCl2, CuCl2 HCl, počnou vylučovati nej
prve ionty měděné, jelikož CuCl2 uvedených látek nejmenší roz
kladné napětí lt); vzroste-li napětí svorkách 1*3 voltu (roz
kladné napětí HCl), vylučuje stále ještě jen měd, pokud dostatečné
míře roztoku obsažena.
Eozkladné napětí závisí jednak jakosti elektrod, jednak ja
kosti elektrolytu. 75.
V některých případech proud procházející elektrolytem nepolarisuje
elektrod. popsal též prvé galvanické leptání železných nebo
měděných předmětů.
Do krátké zkoumavky nalejme zředěný roztok kamence hlinitodrasel-
natého nebo kyseliny sírové jako elektrod užijme deštičky hliníkové a
platinové. Vylučují-li pevné látky (kovy) místo plynů,
vznikne kathodě povlak tohoto kovu (na př. Je-li hliníková deštička kathodou, prochází proud elektrolytem
již při malém rozdílu potenciálném, ale je-li anodou, počne proud pro-
cházeti teprve při potenciálném rozdílu větším než voltů. Mezi platinovými elektrodami rozkladné napětí kyseliny sírové,
dusičné, louhu sodnatého 1*7 voltu, kyseliny solné 1-3 voltu, dusičnanu
stříbrnatého 0-7 voltu, síranu zinečnatého 2-4 voltu. GVelektrody roztoku uSO tom
případě elektrody změní jen kvantitativně nazýváme elektrodami
nepolarisovatelnými. Tím vznikne kathodě povlak
m . Zvýší-li konečně napětí přes 2-2 voltu volí-li
se dostatečná hustota proudu, aby koncentrace Cw-iontů poblíž kathody
zmenšila, počne vylučovati též zinek. 1837 poznal elektro-
lysí lze různé kovové předměty pokrývati kovy vzácnějšími. Přerušíme-li
proud, polarisovaných elektrodách potenciálný rozdíl pouze asi
1 volt. Tak na
př.
Zajímavý zjev ukazuje při polarisaci . Jiné elektrody
změní vylučovanými plyny své chemické složení (na př. tehdy, když kathoda anoda jsou téhož kovu,
jehož solí elektrolyt (na př. Pr-elektrodě roztoku
CuS04). Tímto přístrojem lze tedy i
střídavý proud napětí menšího než voltů. Příčinu toho dlužno hledati tom, hliníkové anodě vznikne
tenká nerozpustná vrstva hydrátu, jež zabraňuje průchodu proudu při
menším rozdílu potenciálném. Povlak ko
vový může bud pevně Inouti předmětu (galvanostegie) anebo lze jej od
loupnouti, čímž dostaneme negativní odlitek předmětu (galvanoplastiha). měděný pokryje nevodivou vrstvou
.). Nepatrná polarisace vzniká zde jen tím, vznikne
nestejná kolem elektrod
