Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 75 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li hliníková deštička kathodou, prochází proud elektrolytem již při malém rozdílu potenciálném, ale je-li anodou, počne proud pro- cházeti teprve při potenciálném rozdílu větším než voltů. Aby kov vylučoval sou­ vislé vrstvě neodpadával, bývá pro každý roztok určena nejvhodnější hustota proudu, intensita proudu, připadající plošnou jednotku kathody. Zajímavý zjev ukazuje při polarisaci . V obou těchto případech předmět, jenž pokrýti vrstvou kovu, učiní se anodu pak volí deska elektrolyt nějaká sůl téhož kovu, jímž předmět pokrýti. 75. měděný pokryje nevodivou vrstvou . Nepatrná polarisace vzniká zde jen tím, vznikne nestejná kolem elektrod. př. tehdy, když kathoda anoda jsou téhož kovu, jehož solí elektrolyt (na př. elektrody akku- mulátorů; str. Tím vznikne kathodě povlak m . Tímto přístrojem lze tedy i střídavý proud napětí menšího než voltů. popsal též prvé galvanické leptání železných nebo měděných předmětů.pokuse popsaném polarisují elektrody tím, jednak absor­ bují vodík kyslík, jednak pokrývají jejich vrstvou. Mezi platinovými elektrodami rozkladné napětí kyseliny sírové, dusičné, louhu sodnatého 1*7 voltu, kyseliny solné 1-3 voltu, dusičnanu stříbrnatého 0-7 voltu, síranu zinečnatého 2-4 voltu. Vylučují-li pevné látky (kovy) místo plynů, vznikne kathodě povlak tohoto kovu (na př. Příčinu toho dlužno hledati tom, hliníkové anodě vznikne tenká nerozpustná vrstva hydrátu, jež zabraňuje průchodu proudu při menším rozdílu potenciálném. Pr-elektrodě roztoku CuS04). Eozkladné napětí závisí jednak jakosti elektrod, jednak ja­ kosti elektrolytu. Předmět př. je-li roztoku směs ZnCl2, CuCl2 HCl, počnou vylučovati nej­ prve ionty měděné, jelikož CuCl2 uvedených látek nejmenší roz­ kladné napětí lt); vzroste-li napětí svorkách 1*3 voltu (roz­ kladné napětí HCl), vylučuje stále ještě jen měd, pokud dostatečné míře roztoku obsažena.). Zvýší-li konečně napětí přes 2-2 voltu volí-li se dostatečná hustota proudu, aby koncentrace Cw-iontů poblíž kathody zmenšila, počne vylučovati též zinek. Jiné elektrody změní vylučovanými plyny své chemické složení (na př. Užití elekrolyse praksi. 1837 poznal elektro- lysí lze různé kovové předměty pokrývati kovy vzácnějšími. Povlak ko­ vový může bud pevně Inouti předmětu (galvanostegie) anebo lze jej od­ loupnouti, čímž dostaneme negativní odlitek předmětu (galvanoplastiha). Tak na př. V některých případech proud procházející elektrolytem nepolarisuje elektrod. GVelektrody roztoku uSO tom případě elektrody změní jen kvantitativně nazýváme elektrodami nepolarisovatelnými. Je-li roztoku směs různých elektrolytů, vylučují se zpravidla ionty, jež potřebují nejmenšího rozkladného napětí. Do krátké zkoumavky nalejme zředěný roztok kamence hlinitodrasel- natého nebo kyseliny sírové jako elektrod užijme deštičky hliníkové a platinové. Přerušíme-li proud, polarisovaných elektrodách potenciálný rozdíl pouze asi 1 volt