Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 74 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Postup stejný jako při předešlém po­ kuse; rozdíl pouze anodě, kde reaguje rozpouštědlem 20. Napětí největším napětím polarisačním dané látky slove napětí rozkladné. Podle dissociační tbeorie možno pokusy str.toku CuSO4 jen Cuu takže vyloučení Cu11 třeba dodati dvoj­ násobné množství elektrické. Výsledkem rozkladu tedy vylučování vo­ díku kyslíku tak, jako rozkládala jen voda, ale zároveň anody vznikne kyselina kathody zásada, jak lze ukázati tímto pokusem: Neutrálný roztok Na2SOá zbarvíme fialovým odvarem slezového květu; prochází-li proud, roztok anody vzniklou kyselinou zčervená kathody vzniklou zásadou zezelená. 2SOl rozštěpí 2II- Katión vyloučí podobě bublinek SO4 reaguje vodou tak, anodě vystupuje kyslík. Polarisace. vyložiti takto: 1 Elektrolyt CuS04 rozštěpí Cu" SO/'. 69. Dissociační theorie nejen význam elektrolysi, nýbrž celé ostatní chemii. Reagenční papírJcy pro stanovení pólů zdroje. V těchto pokusech vylučovaly jako kationty přímo ionty elekro lytu; mnohdy však kathodě nastává chemická reakce teprve látka při vznikající vyloučí kathodě. Ačkoli proudovod jest uzavřen, nepozorujeme vůbec znatel­ ného rozkladu; teprve spojíme-li dva články sebou, nastane patrný rozklad plyny byť míře nepatrné vystupují podél elektrod. Příčina zjevu spočívá tom, elektrody, jež původně byly stejné a jsouce ponořeny stejného roztoku neměly rozdílu potenciálného, změní látkami elektrolysi vyloučenými tak, vznikne mezi nimi rozdíl potenciálný, jenž namířen elm. Dokud nevystupují plyny podél elektrod, napětí polarisační rovno napětí svorkách, jak lze pře- svědčiti voltmetrem připojeným elektrodám, tedy vzrůstá stejně ním. Výsledkem reakce volný kyslík, jenž Vystupuje podél anody. . Platinové elektrody, vnořené zředěného roztoku H2S spojme póly článku jenž elm. Na kathodě Vybije ion '2N jenž vodou sloučí 2NaOH zbylý vodík vyloučí jako kation. Tento zjev slove polarisací, elektrody šlovou polarizovanými rozdíl potenciálný mezi nimi napětím polarisačním. Proto píšeme: CuSO4 Cu" -j- /'. katbodě vy­ loučí Cu; SOi, vyloučené anodě, sloučí mědí anody CuSO4, jež roztoku opět štěpí. Příkladem budiž vodní roztok Na„SOi} jehož ionty jsou 2Na SO/'. sílu asi 1*5 voltu. Přerušíme-li proud roztok promícháme, na­ bude zase původní barvy; vzniklá zásada jest ekvivalentní vzniklé ky­ selině. ■—• 3. síle zdroje. Ion SO4" vybije anodě, s vodou spojí If2S volný kyslík vyloučí jako anion. Když však nastane patrný rozklad, zůstává polarisační napětí konstantní, nezávislé svorkovém napětí Proud procházející vedením pak intensitu kterou lze určiti rovnice 11, kdež značí odpor kapaliny