Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 74 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výsledkem reakce volný kyslík, jenž Vystupuje podél anody. Podle dissociační tbeorie možno pokusy str. Výsledkem rozkladu tedy vylučování vo­ díku kyslíku tak, jako rozkládala jen voda, ale zároveň anody vznikne kyselina kathody zásada, jak lze ukázati tímto pokusem: Neutrálný roztok Na2SOá zbarvíme fialovým odvarem slezového květu; prochází-li proud, roztok anody vzniklou kyselinou zčervená kathody vzniklou zásadou zezelená. Proto píšeme: CuSO4 Cu" -j- /'. sílu asi 1*5 voltu. Tento zjev slove polarisací, elektrody šlovou polarizovanými rozdíl potenciálný mezi nimi napětím polarisačním. Platinové elektrody, vnořené zředěného roztoku H2S spojme póly článku jenž elm. vyložiti takto: 1 Elektrolyt CuS04 rozštěpí Cu" SO/'. Reagenční papírJcy pro stanovení pólů zdroje. 2SOl rozštěpí 2II- Katión vyloučí podobě bublinek SO4 reaguje vodou tak, anodě vystupuje kyslík. Polarisace. Když však nastane patrný rozklad, zůstává polarisační napětí konstantní, nezávislé svorkovém napětí Proud procházející vedením pak intensitu kterou lze určiti rovnice 11, kdež značí odpor kapaliny. V těchto pokusech vylučovaly jako kationty přímo ionty elekro lytu; mnohdy však kathodě nastává chemická reakce teprve látka při vznikající vyloučí kathodě. . Ačkoli proudovod jest uzavřen, nepozorujeme vůbec znatel­ ného rozkladu; teprve spojíme-li dva články sebou, nastane patrný rozklad plyny byť míře nepatrné vystupují podél elektrod. Příkladem budiž vodní roztok Na„SOi} jehož ionty jsou 2Na SO/'.toku CuSO4 jen Cuu takže vyloučení Cu11 třeba dodati dvoj­ násobné množství elektrické. Dissociační theorie nejen význam elektrolysi, nýbrž celé ostatní chemii. Ion SO4" vybije anodě, s vodou spojí If2S volný kyslík vyloučí jako anion. katbodě vy­ loučí Cu; SOi, vyloučené anodě, sloučí mědí anody CuSO4, jež roztoku opět štěpí. 69. Příčina zjevu spočívá tom, elektrody, jež původně byly stejné a jsouce ponořeny stejného roztoku neměly rozdílu potenciálného, změní látkami elektrolysi vyloučenými tak, vznikne mezi nimi rozdíl potenciálný, jenž namířen elm. Na kathodě Vybije ion '2N jenž vodou sloučí 2NaOH zbylý vodík vyloučí jako kation. síle zdroje. Postup stejný jako při předešlém po­ kuse; rozdíl pouze anodě, kde reaguje rozpouštědlem 20. ■—• 3. Přerušíme-li proud roztok promícháme, na­ bude zase původní barvy; vzniklá zásada jest ekvivalentní vzniklé ky­ selině. Napětí největším napětím polarisačním dané látky slove napětí rozkladné. Dokud nevystupují plyny podél elektrod, napětí polarisační rovno napětí svorkách, jak lze pře- svědčiti voltmetrem připojeným elektrodám, tedy vzrůstá stejně ním