Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Rozpustí-li elektrolyt rozpouštědle, rozštěpí (dissociuje se)
podle této theorie část jeho molekulí části, pod
statně lišící atomů nebo jejich shluků; části šlovou ionty jsou
nabity opačným množstvím elektřiny. tím množ
stvím elektřiny, kterým roztoku CuCl vyloučí Cu1, vyloučí roz
. (Asi g). Yyloučilo-li 325 a
byla-li úchylka magnetky bussole 14° 30', jaký redukční faktor bus-
soly? (1-873). Podle pokusu str.
Na elektrodách ionty odevzdávají svůj náboj mění obyčejné
atomy nebo shluky atomů mohou-li samostatně obstáti, vylučují na
elektrodách, nemohou-li obstáti, reagují látkami sousedními na
elektrodě vyloučí látka, jež výsledkem této reakce.
6.) přisuzujeme dissociační mohutnost, jež pro různá
rozpouštědla nestejná; největší pro vodu. 70. proudovodu téhož zdroje jsou zapiaty sebou coulombmetr
na vodu měd. Stálý proud procházel minut coulombmetrem stříbro a
tangentovou bussolou, sebou spojenými.
Kladný náboj jednomocného iontu označujeme tečkou chemického
znaku záporný čárkou.Kondensátor kapacity mikrofaradů, nabitý potenciál
1000 voltů, vybije coulombmetrem vodu. Kolik salmiaku se
spotřebuje těchto článcích dní, je-li intensita proudu 0-5 ampéru ?
(Atomová hmota 14, 35-5). m
v vedení účastní všechny
ionty roztoku. Rozpouštědlům (na př. Eozloží-li prvním coulombmetru 20, kolik
g vyloučí kathodě druhého přístroje kolik skalice modré
CuSOi něm rozloží? (Atomová hmota 32-07). (28-37 g,
111-4 V). Celý roztok
nejeví však venek elektrickým, poněvadž nábojů kladných právě
tolik jako nábojů záporných.
4. vodě, alkoholu, etheru,
benzolu j.
Dissociační theorie elektrolytická.
5. Kolik třaskavého plynu
se něm vyloučí normálních poměrů? (0*87 mm3). Proto lze elektrické vodivosti souditi tom, kolik
molekulí rozštěpeno ionty. ráno hod. Lze tedy díssociaci molekule př. CuGl na-
značiti rovnicí CuGl Cu' CV. konci každé hodiny (od hod.
Y elektrostatickém poli mezi dvěma deskami (elektrodami) vzniká
pochod iontů-, ionty jdou klesajícího potenciálu (ke
kathodě), ionty záporné směrem opačným anodě). večer) je
denně spojen dobu sec proud článků Leclanchéových šebou
spojených, jenž uvádí činnost elektrické zvonky. Úkazy při elektrolysi
vznikající lze vysvětliti theorií, kterou prvé vyslovil (1857),
doplnil zejména (1887), jenž stal
zakladatelem elektrolytické dissociačni theorie roztoků
